Musí zaměstnanec danit firemní benefit ve formě očkování proti chřipce?
Očkování proti chřipce jako nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a možný zdanitelný příjem na straně zaměstnance je potřeba posoudit z několika pohledů.
Když se zaměstnavatel rozhodne poskytnout svým zaměstnancům nadstandardní zdravotní péči (benefit) ve formě úhrady poplatků za očkování proti chřipce, půjde o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele. Pro zaměstnance mohou nastat dvě níže uvedené varianty z hlediska posouzení možného zdanění tohoto benefitu.
Za situace, kdy faktura za vakcíny bude vystavena zdravotnickým zařízením přímo na zaměstnavatele, bude se jednat na straně zaměstnavatele o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Na straně zaměstnanců pak půjde o poskytnutí nepeněžního plnění, a tedy o příjem osvobozený od daně z příjmů [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP] i od odvodu zdravotního a sociálního pojištění.
V případě však, že by zaměstnavatel proplatil očkování přímo zaměstnancům, jednalo by se o příspěvek na zdravotní péči v peněžní podobě, a tedy o příjem zdanitelný, vstupující do základu daně z příjmů a vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
