Minimální mzda v roce 2026 se zvýší
Podle nařízení vlády bude minimální mzda v roce 2026 činit 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Novela zákoníku práce z roku 2024 přinesla ve svém § 111 odst. 9 zákoníku práce pravidla pro výpočet minimální mzdy. Ve spojení s nařízením vlády č. 285/2024 se určuje, že minimální mzda bude 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Minimální měsíční mzda na základě výše uvedeného výpočtu se pro rok 2026 zvýší z 20.800,- Kč na 22.400,- Kč. Výše minimální mzdy je vždy určena za odpracovaný plný měsíční úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Hodinová mzda vzroste ze 124,40 Kč na 134,40 Kč.
Minimální mzda ovlivňuje stanovení odvodu pojistného na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, minimální zálohy OSVČ a osob, které pracují na zkrácený úvazek. Její výše ovlivňuje limity pro uplatnění daňových bonusů.
Výše minimální mzdy se promítne i do zaručeného platu pro veřejný sektor. Zaručený plat pro veřejný sektor je rozdělen do 4 skupin prací podle náročnosti. První skupina prací bude mít nejnižší úroveň zaručeného platu ve výši 22.400,- Kč měsíčně, druhá skupina 26.880,- Kč měsíčně, třetí skupina 31.360,- Kč měsíčně a čtvrtá skupina 35.840,- Kč měsíčně (výše uvedené částky se odvozují od minimální mzdy a platí pro rok 2026).
Od ledna 2025 zaměstnavatelé v soukromém sektoru již nejsou povinni dodržovat osmistupňovou tabulku zaručených platů. V soukromém sektoru se tedy uplatní pouze minimální mzda.
Zdroj: nařízení vlády č. 285/2024 Sb. o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.




