Minimální mzda v roce 2026 se zvýší
Podle nařízení vlády bude minimální mzda v roce 2026 činit 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Novela zákoníku práce z roku 2024 přinesla ve svém § 111 odst. 9 zákoníku práce pravidla pro výpočet minimální mzdy. Ve spojení s nařízením vlády č. 285/2024 se určuje, že minimální mzda bude 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Minimální měsíční mzda na základě výše uvedeného výpočtu se pro rok 2026 zvýší z 20.800,- Kč na 22.400,- Kč. Výše minimální mzdy je vždy určena za odpracovaný plný měsíční úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Hodinová mzda vzroste ze 124,40 Kč na 134,40 Kč.
Minimální mzda ovlivňuje stanovení odvodu pojistného na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, minimální zálohy OSVČ a osob, které pracují na zkrácený úvazek. Její výše ovlivňuje limity pro uplatnění daňových bonusů.
Výše minimální mzdy se promítne i do zaručeného platu pro veřejný sektor. Zaručený plat pro veřejný sektor je rozdělen do 4 skupin prací podle náročnosti. První skupina prací bude mít nejnižší úroveň zaručeného platu ve výši 22.400,- Kč měsíčně, druhá skupina 26.880,- Kč měsíčně, třetí skupina 31.360,- Kč měsíčně a čtvrtá skupina 35.840,- Kč měsíčně (výše uvedené částky se odvozují od minimální mzdy a platí pro rok 2026).
Od ledna 2025 zaměstnavatelé v soukromém sektoru již nejsou povinni dodržovat osmistupňovou tabulku zaručených platů. V soukromém sektoru se tedy uplatní pouze minimální mzda.
Zdroj: nařízení vlády č. 285/2024 Sb. o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026
Další články
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
