Flexinovela zákoníku práce III.: pracovnělékařské prohlídky a programy podpory zdraví

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Změny a novinky se převážně s účinností od 1. června 2025 dotknou mnoha pracovněprávních oblastí a institutů, jejichž přehled se základními informacemi nalezete i v našem informačním letáku.

Připravili jsme pro Vás také sérii článků o jednotlivých změnách, které flexinovela přináší, a v tomto díle se blíže podíváme na změny, které se týkají pracovnělékařských prohlídek a programů podpory zdraví.

Vstupní pracovnělékařské prohlídky

Ustanovení § 32 zákoníku práce ve spojení se zákonem o specifických zdravotních službách a vyhláškou o pracovnělékařských službách stanovuje povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařskou prohlídku před vznikem pracovního poměru u všech nově přijímaných zaměstnanců, a to bez ohledu na to, do které z kategorií předvídaných ustanovením § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví jimi vykonávaná práce náleží.

Povinné tedy jsou vstupní prohlídky jak u objektivně rizikových profesí, tak u nerizikových administrativních pozic. Výjimky z povinnosti absolvovat vstupní lékařskou prohlídku jsou velmi úzce vymezené a v praxi tak lékařská prohlídka u zaměstnanců přijímaných na pracovní pozici spadající do první kategorie rizikových prací často představuje pouze formální krok, který zaměstnavatelé musí zajistit, přestože je jejich přínos pro zaměstnance i zaměstnavatele nevýznamný.

To se ale od 1. 6. 2025 změní. Povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku bude zrušena u uchazečů o zaměstnání, pokud se jedná o práci zařazenou do první kategorie práce z hlediska rizikovosti. Typicky jsou to například běžné administrativní nebo kancelářské pozice, u kterých při jejich výkonu nehrozí žádné zvýšené zdravotní riziko.

Tato změna má za cíl především snížit administrativní i časovou zátěž jak pro zaměstnavatele, tak pro uchazeče o zaměstnání. Zároveň však zákon zachovává možnost takovou prohlídku provést, pokud ji vyžaduje buď zaměstnavatel nebo samotný uchazeč.

Povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku je zachována pro práce zařazené v druhé až čtvrté kategorii rizikových prací nebo v případě, že je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem.

To samé platí i pro tzv. dohodáře, kdy i u těchto není povinností konat vstupní lékařského prohlídky o kategorie první rizikovosti prací, u další kategorií však již tato povinnost je.

Programy podpory zdraví

Druhou novinkou, kterou flexinovela přináší, je zavedení tzv. programů podpory. Nejedná se o povinnost, ale o možnost – zaměstnavatelé mohou zcela dobrovolně zavádět aktivity, jejichž cílem je podpora zdraví zaměstnanců na pracovišti.

Pod takovým programem si lze představit například organizaci seminářů zaměřených na prevenci civilizačních onemocnění, pohybové aktivity během pracovní doby, podporu zdravého stravování nebo jiná opatření zlepšující fyzickou i psychickou pohodu zaměstnanců.

Zákoník práce tak reaguje na dlouhodobý trend důrazu na well-being a zdravé pracovní prostředí a dává zaměstnavatelům dobrovolné nástroje, jak se systematicky starat o zdraví svého týmu.

Pro úplnost uvádíme, že součástí programu podpory zdraví nejsou opatření, která zaměstnavatel povinně zavádí podle části páté zákoníku práce upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Otázkou může být, proč se zákonodárce nově jal kodifikovat pouhou možnost zaměstnavatelů podporovat zdraví svých zaměstnanců. Zaměstnavatelům přece nic nebrání tak činit již dnes, přičemž mnozí tak skutečně činí. Je pravděpodobné, že zákonodárce v dohledné době změní možnost zaměstnavatelů zavádět programy podpory zdraví na povinnost a tímto způsobem programy podpory zdraví postupně zavádí do právního řádu.

Co změny přinesou v praxi?

Zrušení povinných vstupních prohlídek u nejméně rizikových pozic zjednoduší nástupní proces a sníží administrativní náklady, což ocení především menší společnosti a zaměstnavatelé s vyšší fluktuací zaměstnanců. Zavedení programů podpory zdraví naopak otevírá prostor pro dlouhodobou práci s pracovním prostředím a péči o zaměstnance, ať už formou benefitů, preventivních programů nebo cílené edukace.

Změny jsou tedy dalším krokem k větší flexibilitě a efektivitě pracovního práva a současně podporují trend odpovědného přístupu zaměstnavatelů k lidskému kapitálu.

Shrnutí

Flexinovela přináší významné změny v pracovněprávních vztazích – například úpravu výpovědní doby, prodloužení zkušební doby či rozšíření ochrany zaměstnanců pečujících o děti.

Přečtěte si i další díly seriálu o flexinovele: