Druhy příjmů společníka, fyzické osoby, v s.r.o.
Jaké může mít společník příjmy ve svém s.r.o.? Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ.
Příjmy společníka ze závislé činnosti
Společník s.r.o. může pracovat pro společnost jako zaměstnanec v pracovněprávním vztahu (závislá činnost). Závislou činností je podle ustanovení § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činnost vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Podle § 3 zákoníku práce může být závislá činnost vykonávaná jen v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Mzda společníka poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů a za stanovených podmínek se z ní odvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na statní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Pokud společník s.r.o. je současně i jejím jednatelem, může na základě smlouvy o výkonu této funkce pobírat odměnu i za výkon této funkce. Tyto odměny se také považují za příjmy za závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků ze závislé činnosti se zdaňují stejně, jako mzdy zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, tj. sazbou daně 15 % (případně 23 %).
Příjmy ze samostatné činnosti
Společník, který je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je v obchodním vztahu se s.r.o., tj. může jí v rámci svého podnikaní dodávat materiál, výrobky, zboží či poskytovat služby. Příjmy za tyto činnosti mu mohou plynout od s.r.o. na základě fakturace. Tyto příjmy společníků fyzických osob jsou z hlediska daně z příjmů příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, nejde-li ovšem o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo d) zákona o daních z příjmů.
Pro správné vyhodnocení režimu, zda se jedná o příjem ze samostatné či závislé činnosti, je důležité posoudit, zda společník vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti, zda tuto činnost vykonává i pro jiné subjekty, jestli si společník sám hradí náklady související s činností a zda používá k výkonu činnosti své vlastní pracovní pomůcky.
Pokud společník či jednatel vykonává práci pro společnost osobně a povaha jeho činnosti naplňuje předmět činnosti společnosti, je třeba jeho příjmy z této činnosti posuzovat jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků z nájmu majetku
Společník může s.r.o. pronajímat svůj majetek. Příjmy z tohoto nájmu mohou být u něj, je-li fyzickou osobou, posuzovány jako:
- příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů (v případě že pronajímaný majetek nemá společník zahrnutý v obchodním majetku) nebo
- jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů (má-li pronajímaný majetek společník zahrnutý v obchodním majetku). V tomto případě podléhá příjem z nájmu i pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění).
Pro účely daně u příjmů jsou společník a s.r.o. dle § 23 dost. 7 zákona o daních z příjmů spojenými osobami, a proto musí být nájemné sjednáno v obvyklé výši.
Vyplacení podílu na zisku
Nejjednodušší cestou, jak se společník může odměňovat v rámci společnosti, je podíl na zisku (dividenda). Příjem společníka z podílu na zisku z účasti na s.r.o. podléhá dani z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů ve výši 15 % v případě, je-li příjemcem fyzická osoba, daňový rezident.
Dochází tak ke dvojímu zdanění příjmů. Nejprve je výsledek hospodaření s.r.o. zdaněn 21 % sazbou daně z příjmu právnických osob a následně při výplatě dalšími 15 % z již zdaněného zisku.
Srážková daň je konečná, takže příjemce již nemusí dividendu nikam zahrnovat. Dividenda nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
Závěr
Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ. Je vždy zapotřebí u každé pozice zohlednit zvlášť specifika jejího zdanění.
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




