Druhy příjmů společníka, fyzické osoby, v s.r.o.
Jaké může mít společník příjmy ve svém s.r.o.? Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ.
Příjmy společníka ze závislé činnosti
Společník s.r.o. může pracovat pro společnost jako zaměstnanec v pracovněprávním vztahu (závislá činnost). Závislou činností je podle ustanovení § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činnost vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Podle § 3 zákoníku práce může být závislá činnost vykonávaná jen v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Mzda společníka poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů a za stanovených podmínek se z ní odvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na statní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Pokud společník s.r.o. je současně i jejím jednatelem, může na základě smlouvy o výkonu této funkce pobírat odměnu i za výkon této funkce. Tyto odměny se také považují za příjmy za závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků ze závislé činnosti se zdaňují stejně, jako mzdy zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, tj. sazbou daně 15 % (případně 23 %).
Příjmy ze samostatné činnosti
Společník, který je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), je v obchodním vztahu se s.r.o., tj. může jí v rámci svého podnikaní dodávat materiál, výrobky, zboží či poskytovat služby. Příjmy za tyto činnosti mu mohou plynout od s.r.o. na základě fakturace. Tyto příjmy společníků fyzických osob jsou z hlediska daně z příjmů příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, nejde-li ovšem o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo d) zákona o daních z příjmů.
Pro správné vyhodnocení režimu, zda se jedná o příjem ze samostatné či závislé činnosti, je důležité posoudit, zda společník vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti, zda tuto činnost vykonává i pro jiné subjekty, jestli si společník sám hradí náklady související s činností a zda používá k výkonu činnosti své vlastní pracovní pomůcky.
Pokud společník či jednatel vykonává práci pro společnost osobně a povaha jeho činnosti naplňuje předmět činnosti společnosti, je třeba jeho příjmy z této činnosti posuzovat jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Příjmy společníků z nájmu majetku
Společník může s.r.o. pronajímat svůj majetek. Příjmy z tohoto nájmu mohou být u něj, je-li fyzickou osobou, posuzovány jako:
- příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů (v případě že pronajímaný majetek nemá společník zahrnutý v obchodním majetku) nebo
- jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů (má-li pronajímaný majetek společník zahrnutý v obchodním majetku). V tomto případě podléhá příjem z nájmu i pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na statní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění).
Pro účely daně u příjmů jsou společník a s.r.o. dle § 23 dost. 7 zákona o daních z příjmů spojenými osobami, a proto musí být nájemné sjednáno v obvyklé výši.
Vyplacení podílu na zisku
Nejjednodušší cestou, jak se společník může odměňovat v rámci společnosti, je podíl na zisku (dividenda). Příjem společníka z podílu na zisku z účasti na s.r.o. podléhá dani z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 odst. 2 písm. b) zákona o daních z příjmů ve výši 15 % v případě, je-li příjemcem fyzická osoba, daňový rezident.
Dochází tak ke dvojímu zdanění příjmů. Nejprve je výsledek hospodaření s.r.o. zdaněn 21 % sazbou daně z příjmu právnických osob a následně při výplatě dalšími 15 % z již zdaněného zisku.
Srážková daň je konečná, takže příjemce již nemusí dividendu nikam zahrnovat. Dividenda nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.
Závěr
Mnohdy je jedna a tatáž osoba v pozici společníka i jednatele, navíc může být i v roli zaměstnance, případně OSVČ. Je vždy zapotřebí u každé pozice zohlednit zvlášť specifika jejího zdanění.
Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




