Bezpečnost práce aneb skladový regál není nábytek, ale technické zařízení
Zajištění bezpečného pracoviště a pracovních podmínek je jednou ze základních povinností zaměstnavatelů. Úprava bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců při práci je obsažena rovnou v desítkách českých právních předpisů a v bezmála stovce evropských.
Mezi ty stěžejní patří především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a jejich prováděcí předpisy. Zapomínat se samozřejmě nesmí ani na příslušné technické normy ČSN.
O zajištění pravidelné kontroly pracovních strojů či nářadí asi nikdo nezapochybuje, ale jak je tomu s technickým vybavením pracoviště, resp. technickým zařízením? Do jaké kategorie spadá a jaké podmínky pro něj platí? Touto problematikou se zabýval rovněž Nejvyšší správní soud (NSS), který nedávno řešil kasační stížnost Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) [1]. SÚIP se svou stížností domáhal zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým došlo k zamítnutí rozhodnutí SUIP ve věci udělení pokuty výrobní korporaci za spáchání správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, za zborcený (neoriginální) skladový regál, který zranil zaměstnance. Podstatou spáchání správního deliktu bylo podle SÚIP nezajištění nastavení pravidelné údržby a kontroly tohoto svépomocně vyrobeného regálu, včetně absence technické výrobní dokumentace, resp. místního provozního bezpečnostního předpisu zaměstnavatele.
V prvé řadě je potřeba zmínit základní právní úpravu povinností zaměstnavatele z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, která je obsažena v ust. § 101 a násl. ZP „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen “rizika”).“ Tyto povinnosti jsou dále rozvedeny zákonem č. 309/2006 Sb., zejména v jeho ust. § 2 odst. 1, které nařizuje zaměstnavateli zajištění bezpečnosti práce na pracovišti zejména z pohledu jeho nezbytných rozměrů, osvětlení, větrání, teploty či hygienických podmínek, včetně únikových cest, údržby, úklidu apod., přičemž každé z těchto ustanovení odkazuje dále na podrobnější úpravu v příslušném prováděcím předpise.
Podstatou posouzení dané věci před NSS tak bylo správné určení specifikace a právní regulace „skladového regálu“, a s tím spojená řádná aplikace Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, vers. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Výrobní korporace byla postižena ze strany SÚIP za porušení povinností vyplývajících z ust. § 4 zákona č. 309/2006 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 378/2001 Sb., neboť SÚIP vycházel z toho, že předmětný regál nelze považovat za „technické vybavení pracoviště“ ve smyslu nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ale že se jedná o „technické zařízení“ ve smyslu nařízení vlády č. 378/2001 Sb., přitom ani jeden z výše uvedených pojmů zákon žádným způsobem dále nedefinuje a tyto definice nevyplývají ani z evropských předpisů.
NSS při posouzení dané věci dovodil závěr vycházející z dikce obou zmíněných nařízení, kdy z ust. § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. podle NSS vyplývá, že „technické vybavení pracoviště“ je obecnější pojem, který zahrnuje také označení „zařízení“, jehož podkategorii tvoří „technické zařízení“ dle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Pokud je tedy určitý prvek na pracovišti možné považovat sice za součást jeho technického vybavení, která však není „zařízením“ (např. nábytek, podlahy, okna, dveře, apod.) podléhá jiným způsobům určení pravidelné údržby a kontrol, než „zařízení“, u kterého je potřeba zajistit údržbu a kontroly dle jeho výrobní dokumentace, a pokud tato není k dispozici, tak dle místního provozního bezpečnostního předpisu zaměstnavatele. Právě porušení této povinnosti, tj. absence stanovení pravidel kontroly regálu místním provozním bezpečnostním předpisem, při neexistenci výrobní dokumentace (regál vyrobil zaměstnavatel, výrobce tak nebyl znám) bylo zaměstnavateli (korporaci) ze strany SÚIP vytýkáno a pokutováno. Zaměstnavatel měl k dispozici pouze místní řád skladu, který však řešil převážně otázky související s chodem skladu, tokem materiálu, pravidly pro pohyb osob na pracovišti apod.
Pro projednávaný případ bylo tedy zásadní zodpovězení otázky, zda předmětný kovový regál určený ke skladování hutního materiálu je možné podřadit kromě širší kategorie „technického vybavení pracoviště“ také do kategorie „zařízení“, resp. „technického zařízení“, protože tím by na něj dopadla přísnější regulace Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
NSS z popisu celé kauzy vyvodil jednoznačný závěr, že předmětný kovový regál určený ke skladování těžkého hutního materiálu není běžným vybavením pracoviště, ale zásadně technickým zařízením, ke kterému je třeba stanovit řadu technických požadavků týkajících se nejen kontrol, ale i způsobu skladování materiálu v regálu, jeho nejvýše přípustného zatížení, údržby atd. Proto je potřeba vždy k němu zpracovat řádný, místní provozní, bezpečnostní předpis a nikoli jen pouhý řád skladu.
Orientace v předpisech upravujících podmínky bezpečnosti práce tak není vůbec zanedbatelnou záležitostí, vyžaduje detailní znalost nejen obecných právních předpisů, ale rovněž souvisejících prováděcích předpisů, včetně jejich vzájemných vazeb, protože zdánlivá drobnost v rozlišení pojmů může znamenat nenapravitelné škody na zdraví či majetku, včetně mnohatisícových pokut.
[1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 5 As 242/2015-29.
Díky doplňku právního informačního softwaru CODEXIS® MONITOR – BEZPEČNOST A OCHRAMA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) budete mít snadný a rychlý přístup k aktuálním právním informacím souvisejícím s tématem BOZP.
Tento nový doplněk je praktickým průvodcem oblastí Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z pohledu práva a kromě právních předpisů obsahuje také nejčastější otázky a odpovědi k danému tématu, články a komentáře renomovaných autorů týkající se BOZP.
Staňte se uživateli MONITORU – BEZPEČNOST A OCHRAMA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) a získejte tak dokonalý přehled v dané problematice. Více informací naleznete na www.codexis.cz nebo na telefonním čísle +420 596 513 333.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



