Změny v povinném ručení: Kdo provozuje, ten platí – a vyřazení není zadarmo

Nově za vše odpovídá provozovatel

Záměrem zákonodárce je přenést odpovědnost za pojištění vozidla na osobu, která jej fakticky provozuje – tedy na provozovatele. Toto je relevantní zejména v případech, kdy vlastník a provozovatel vozidla nejsou totožné osoby. Typickým příkladem je vozidlo financované na úvěr, kde úvěrovaný (příjemce úvěru) je zapsán jako provozovatel v Registru vozidel, zatímco věřitel (např. banka) figuruje jako vlastník.

Dle předchozí právní úpravy se odpovědnost za pojištění dělila následovně:

Vlastník odpovídal za sjednání povinného ručení.
Provozovatel (případně řidič) nesl odpovědnost za provozování nepojištěného vozidla.

Předchozí úprava ukládala vlastníkovi povinnost hradit příspěvek do Garančního fondu České kanceláře pojistitelů („ČKP“) za nepojištěné vozidlo podle denní sazby, závislé na objemu motoru. Provozovateli hrozila za provozování nepojištěného vozidla pokuta od správního orgánu ve výši 5 000 až 40 000 Kč.

Nová právní úprava oba druhy odpovědnosti sjednocuje. Za pojištění vozidla po celou dobu jeho registrace nyní odpovídá pouze provozovatel[3]. V případě porušení této povinnosti mu hrozí:

pokuta až 50 000 Kč,
povinnost příspěvku do Garančního fondu ČKP.

Vyřazení nepojištěného vozidla prvním úkonem

Dříve mohlo být řízení o vyřazení vozidla zahájeno po 14 dnech nepojištění, přičemž vlastník měl možnost sjednat pojištění a vyřazení se vyhnout. Od 1. října 2024 dochází ke změně – rozhodující je délka nepojištění alespoň 30 dní[4]. Po této době může příslušný správní orgán rozhodnout o vyřazení vozidla, a to již prvním úkonem v řízení. Díky propojení databází pojišťoven, Policie ČR a ČKP související s onlinizací pojištění, správní orgány rychle zjistí, že vozidlo nemá sjednáno povinné ručení, což umožní jeho okamžité vyřazení.

Tato změna však přinesla i určitý legislativní nesoulad. Od 1. dubna 2024 byla výlučná odpovědnost za povinné ručení přenesena na provozovatele, avšak tato změna nebyla plně zohledněna v zákoně č. 56/2001 Sb. Dle současného znění zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tak zůstává odpovědnost za následky vyřazení stále na vlastníkovi, ačkoliv ten vozidlo zpravidla fakticky neprovozuje. Správní orgány pak mohou vlastníka pokutovat za nesplnění povinnosti odevzdat registrační značky a osvědčení o registraci vozidla, přestože k vyřazení došlo kvůli provozovateli.

Paušální náklady sankčního vyřazení hradí provozovatel

Se „sankčním vyřazením“ vozidla je spojeno správní řízení, jehož náklady dle Správního řádu[5] nese ten, kdo porušil právní povinnost. Nový zákon č. 30/2024 Sb. jasně stanoví, že za sjednání povinného ručení odpovídá provozovatel. Logicky by tedy měl hradit i paušální náklady takového správního řízení ve výši 2 500 Kč.

Nicméně v praxi správní orgány často ukládají tuto povinnost vlastníkovi. Je otázkou, kolik takových rozhodnutí bylo vydáno nesprávně a kolik vlastníků bylo neoprávněně finančně zatíženo. Tento nesprávný výklad by měl být co nejdříve napraven.

Závěr

Nový zákon č. 30/2024 Sb. sjednotil odpovědnost za povinné ručení do jedné osoby – provozovatele, což více odpovídá reálné praxi. Provozovatel vozidlo užívá, a proto má nést odpovědnost za jeho pojištění.

Současně však nepromítnutí dopadů nového zákona do zákona č. 56/2001 Sb. přinesla nelogické důsledky, kdy sankční vyřazení vozidla nadále formálně dopadá na vlastníka, přestože odpovědnost za nepojištění nese provozovatel. Správní orgány by proto měly správně ukládat jak náklady řízení, tak další povinnosti pouze provozovateli.

Provozovateli tedy za nepojištění vozidla mimo jiné hrozí:

pokuta do 50 000 Kč,
příspěvek do Garančního fondu ČKP,
vyřazení vozidla s povinností hradit náklady řízení.

V době online propojených systémů lze proto důrazně doporučit pravidelnou kontrolu platnosti povinného ručení, aby se provozovatel vyhnul sankcím. Věřím, že legislativní nesrovnalosti budou v budoucnu odstraněny, aby nebyly nespravedlivě penalizovány osoby, které žádné pochybení nespáchaly.

[1] viz článek STROUKAL, D.: Kdo odpovídá za provozování vozidla bez povinného ručení? [online], 6. 12. 2021, epravo

[2] Tento zákon nahradil s účinností k 1. 4. 2024 zákon č. 168/1999 Sb.

[3] Viz § 6 zákona č. 30/2024 Sb.: „Provozovatel tuzemského vozidla (…) zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (…)“.

[4] Viz § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb. ve znění účinném od 1. října 2024.

[5] Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, § 79 odst. 5: „Povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti“.