Vliv novely vyhlášky o nápojích na pivo
Legislativní radě vlády byl postoupen návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí. Ta by měla nahradit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., která ne zcela vyhovuje dnešním požadavkům státu i s přihlédnutím k souladu s právem EU.
Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje přejímá převážnou většinu dosavadní státní úpravy, avšak naplňuje požadavky předpisů Evropské Unie a technologického vývoje v potravinářském průmyslu. Další změny vyhlášky se týkají také potřeb zpřesnění označení výrobků. Co však znamená novela pro běžného spotřebitele?
Nejdiskutovanější změnou mělo být i odlišné označení piva a nápojů na bázi piva. V úpravě z roku 1997 se pivo člení do skupin, a to na stolní pivo, výčepní pivo, ležák, speciální pivo, porter, pivo se sníženým obsahem alkoholu a nealkoholické pivo. Nová úprava však řadí v § 18 odst. 4 „porter“ jako specifické označení typů (stylů) piva, mezi které se nadále řadí „ale“, „stout“, „pils“, „weizen“, „bock“, „IPA“ nebo „APA“. Ležák je nyní definován jako pivo spodně kvašené. K nápojům na bázi piva se ke kvašenému sladovému nápoji a míchanému nápoji z piva přidal i název „atypické pivo“. K žádným výrazným změnám tedy nedochází.
U piva se však kromě údajů uvedených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dále uvede v názvu údaj „kvasnicové“, pokud jde o pivo kvasnicové, dále údaj „ochucené“, pokud bylo pivo ochuceno. Dodatková označení doposud platí pouze pro piva „nefiltrovaná“. A právě díky dvěma novým označením, která přibudou k běžným povinným údajům o barvě nápoje, běžný spotřebitel nejvíce pocítí změny způsobené vyhláškou. Vyhláška tedy nikterak výrazně neobměňuje kulturu zlatavého moku, naopak dbá převážně ochrany spotřebitelů a rozšiřuje množství informací, které by měly být na výrobcích na první pohled rozeznatelné.
Vyhláška má však před sebou ještě dlouhou cestu. Její návrh je postoupen Legislativní radě vlády. Pokud bude i poté úspěšně schválena, čeká vyhlášku notifikace v Bruselu (pro soulad s právem EU). Následně bude moci být vyhláška zveřejněna ve Sbírce zákonů, její účinnost však nastane až 9 měsíců poté. Takové opatření tedy umožňuje doprodání vyhláškou zmíněných výrobků, které nebudou splňovat požadavky, a tím budou chráněny zájmy prodejce.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



