Vliv novely vyhlášky o nápojích na pivo
Legislativní radě vlády byl postoupen návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí. Ta by měla nahradit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., která ne zcela vyhovuje dnešním požadavkům státu i s přihlédnutím k souladu s právem EU.
Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje přejímá převážnou většinu dosavadní státní úpravy, avšak naplňuje požadavky předpisů Evropské Unie a technologického vývoje v potravinářském průmyslu. Další změny vyhlášky se týkají také potřeb zpřesnění označení výrobků. Co však znamená novela pro běžného spotřebitele?
Nejdiskutovanější změnou mělo být i odlišné označení piva a nápojů na bázi piva. V úpravě z roku 1997 se pivo člení do skupin, a to na stolní pivo, výčepní pivo, ležák, speciální pivo, porter, pivo se sníženým obsahem alkoholu a nealkoholické pivo. Nová úprava však řadí v § 18 odst. 4 „porter“ jako specifické označení typů (stylů) piva, mezi které se nadále řadí „ale“, „stout“, „pils“, „weizen“, „bock“, „IPA“ nebo „APA“. Ležák je nyní definován jako pivo spodně kvašené. K nápojům na bázi piva se ke kvašenému sladovému nápoji a míchanému nápoji z piva přidal i název „atypické pivo“. K žádným výrazným změnám tedy nedochází.
U piva se však kromě údajů uvedených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dále uvede v názvu údaj „kvasnicové“, pokud jde o pivo kvasnicové, dále údaj „ochucené“, pokud bylo pivo ochuceno. Dodatková označení doposud platí pouze pro piva „nefiltrovaná“. A právě díky dvěma novým označením, která přibudou k běžným povinným údajům o barvě nápoje, běžný spotřebitel nejvíce pocítí změny způsobené vyhláškou. Vyhláška tedy nikterak výrazně neobměňuje kulturu zlatavého moku, naopak dbá převážně ochrany spotřebitelů a rozšiřuje množství informací, které by měly být na výrobcích na první pohled rozeznatelné.
Vyhláška má však před sebou ještě dlouhou cestu. Její návrh je postoupen Legislativní radě vlády. Pokud bude i poté úspěšně schválena, čeká vyhlášku notifikace v Bruselu (pro soulad s právem EU). Následně bude moci být vyhláška zveřejněna ve Sbírce zákonů, její účinnost však nastane až 9 měsíců poté. Takové opatření tedy umožňuje doprodání vyhláškou zmíněných výrobků, které nebudou splňovat požadavky, a tím budou chráněny zájmy prodejce.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.



