Vliv novely vyhlášky o nápojích na pivo
Legislativní radě vlády byl postoupen návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí. Ta by měla nahradit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., která ne zcela vyhovuje dnešním požadavkům státu i s přihlédnutím k souladu s právem EU.
Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje přejímá převážnou většinu dosavadní státní úpravy, avšak naplňuje požadavky předpisů Evropské Unie a technologického vývoje v potravinářském průmyslu. Další změny vyhlášky se týkají také potřeb zpřesnění označení výrobků. Co však znamená novela pro běžného spotřebitele?
Nejdiskutovanější změnou mělo být i odlišné označení piva a nápojů na bázi piva. V úpravě z roku 1997 se pivo člení do skupin, a to na stolní pivo, výčepní pivo, ležák, speciální pivo, porter, pivo se sníženým obsahem alkoholu a nealkoholické pivo. Nová úprava však řadí v § 18 odst. 4 „porter“ jako specifické označení typů (stylů) piva, mezi které se nadále řadí „ale“, „stout“, „pils“, „weizen“, „bock“, „IPA“ nebo „APA“. Ležák je nyní definován jako pivo spodně kvašené. K nápojům na bázi piva se ke kvašenému sladovému nápoji a míchanému nápoji z piva přidal i název „atypické pivo“. K žádným výrazným změnám tedy nedochází.
U piva se však kromě údajů uvedených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dále uvede v názvu údaj „kvasnicové“, pokud jde o pivo kvasnicové, dále údaj „ochucené“, pokud bylo pivo ochuceno. Dodatková označení doposud platí pouze pro piva „nefiltrovaná“. A právě díky dvěma novým označením, která přibudou k běžným povinným údajům o barvě nápoje, běžný spotřebitel nejvíce pocítí změny způsobené vyhláškou. Vyhláška tedy nikterak výrazně neobměňuje kulturu zlatavého moku, naopak dbá převážně ochrany spotřebitelů a rozšiřuje množství informací, které by měly být na výrobcích na první pohled rozeznatelné.
Vyhláška má však před sebou ještě dlouhou cestu. Její návrh je postoupen Legislativní radě vlády. Pokud bude i poté úspěšně schválena, čeká vyhlášku notifikace v Bruselu (pro soulad s právem EU). Následně bude moci být vyhláška zveřejněna ve Sbírce zákonů, její účinnost však nastane až 9 měsíců poté. Takové opatření tedy umožňuje doprodání vyhláškou zmíněných výrobků, které nebudou splňovat požadavky, a tím budou chráněny zájmy prodejce.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



