Trendy ve franchisingu 2017 očima odborníků
Franchising urazil od roku 1989 značný kus cesty k jeho všeobecnému přijetí a především pochopení mezi podnikateli v České republice. Velkou zásluhu na tom má Česká asociace franchisingu, Škola franchisingu, členské poradenské a právní kanceláře, časopisy, veletrhy, výstavy, internetové portály, konference, ale především samotné franchisové systémy. Kdo by dnes neznal například McDonald´s, Yves Rocher, OBI, Hilton nebo KFC? Z toho je zřejmé, že franchising je bezpochyby jedním z nejefektivnějších odbytových způsobů 21. století.
Rozvoj s sebou nese zvýšené riziko
V České republice je franchising ve fázi dynamického rozvoje a jeho popularita stále stoupá. S růstem však bohužel souvisí i množství rizik. Profesionálně zpracované koncepty, které splňují všechny atributy franchisingu dané kodexem Evropské franchisové federace, budou stále více srovnávány s tzv. pseudosystémy, které slovo franchising užívají neoprávněně s cílem své příjemce pouze nalákat a oklamat. Naštěstí je jejich zdánlivý úspěch pouze dočasný, protože každý franchisový koncept by měl být dlouhodobě prověřen a být prokazatelně úspěšný.
Dnes je v České republice přes 250 franchisových systémů, problémem však zůstává, že za franchisový systém je považován každý, který to sám o sobě prohlásí. Jedinou organizací u nás, která důkladně prověřuje své členy a tím garantuje principy franchisingu definované Evropskou franchisovou federací, je Česká asociace franchisingu.
Česká republika je také poměrně vstřícná ke vstupu zahraničních konceptů, a to zejména z okolních států. V současnosti je na trhu zhruba stejné množství domácích i zahraničních franchisových konceptů. Příkladem úspěšné zahraniční franchisy v Česku může být třeba celosvětová síť dietetických center NATURHOUSE původem ze Španělska. Tempo příštího růstu odhadujeme na zhruba 20 systémů za rok. Věříme, že bude přibývat zejména těch pravých franchisových systémů.
Obecně se předpokládá, že v následujících letech bude franchisingovému podnikání věnována stále větší pozornost. Více podnikatelů bude mít zájem o podrobné informace, jak budovat a řídit odbytovou síť. Budoucnost je v síti provozoven spojených stejným know-how, značkou a informačním systémem. Tyto provozovny totiž mohou čerpat tzv. „výhody z rozsahu“.
Transformace členů nákupních aliancí na franchisanty
Mnohé současné nákupní aliance si jsou vědomy své křehkosti a v rámci budování vlastní odbytové jistoty budou chtít přetransformovat své nejlepší členy v síti na franchisanty, což jim zaručí vytvoření dlouhodobějšího smluvního vztahu.
V budoucnu se předpokládá pokles počtu velkoobchodů, protože výrobci se zaměří spíše na využívání stále levnější logistiky specializovaných firem a budou tak zkracovat cestu ke konečnému spotřebiteli. Smíšené obchody s příliš diverzifikovaným sortimentem se postupně nahradí obchody se specializací. Šanci na dlouhodobý úspěch mají pouze velkoobchody s vlastní odbytovou, pevně a dlouhodobě vázanou sítí, například tou franchisovou.
V blízké době lze očekávat značný rozvoj sítí s cílem budovat pevnější a dlouhodobější odběratelské vazby. Podnikatelé projeví snahu co nejvíce se přiblížit lidem a vsadí na specializaci s orientací na menší formáty provozoven.
Jak je tomu všude, také u marketingu a řízení sítí, včetně komunikace s klienty, se v budoucnu očekává přechod z tištěné do elektronické podoby.
Autor: Jiří Lošťák, odborník na franšízy ze soutěže Franchisa roku 2017, http://www.franchisa-roku.cz/
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
