S účinností od roku 2022 je každý policista oprávněn sestřelit nebezpečný dron
Bezpilotní systémy (tzv. drony) prošly za poslední roky dynamickým - ne-li překotným - vývojem. Ruku v ruce s tímto trendem nabývá na významu nezbytnost související právní regulace.
Jedním z klíčových momentů pro české právní prostředí je nová pravomoc policisty, jež ho opravňuje k zamezení provozu bezpilotního systému. Za jakých podmínek a z jakých důvodů, nechť je vyloženo v předloženém článku.
Novela zákona o Policii České republiky
Na základě zákona č. 418/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též „novela“, se s účinností od 1. 1. 2022 novelizuje zákon č. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PČR“). Novela vkládá do zákona o PČR nové ustanovení § 36a, které včetně nadpisu zní:
„Zamezení provozu bezpilotního systému
(1) Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.“
Krom výše uvedeného přináší novela i další zajímavé změny, které však nejsou meritem tohoto článku.
Z důvodové zprávy
Co se důvodové zprávy týče, pak je situace trochu komplikovaná. V původním návrhu vládní novely č. 418/2021 Sb. (předloženo dne 26. 8. 2020; sněmovní tisk č. 983) není návrh nového ustanovení § 36a zákona o PČR obsažen, pročež v této věci mlčí i přiložená důvodová zpráva. Do sněmovního tisku č. 983 byl návrh předmětného ustanovení vložen až na základě usnesení Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 20. 4. 2021, kdy důvod není na první pohled znatelný.
Zaměříme-li se na sněmovní tisk č. 642, rozeslaný poslancům dne 13. 11. 2019, jehož projednávání bylo nejprve odročeno a pak ukončeno, tak nalezneme odpovědi. Projednávání tisku č. 642 bylo odročeno právě do doby ukončení projednávání tisku č. 983, přičemž již v tisku č. 642 – včetně důvodové zprávy – je obsažen návrh nového ustanovení § 36a zákona o PČR, avšak v jiném znění odst. 1: „Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek, veřejný pořádek, životní prostředí nebo jiný důležitý zájem chráněný zákonem.“. To znamená, že původně bylo navrženo chránit rovněž jakýkoliv majetek (nejen značné hodnoty), životní prostředí a jiné důležité zájmy chráněné zákonem, nicméně v platné novele č. 418/2021 Sb. bylo přikročeno k redukci. Budeme tedy čerpat z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona ze dne 13. 11. 2019, obsaženého ve sněmovním tisku č. 642, ačkoliv tento nebyl projednán.
Z důvodové zprávy: Některá ustanovení zákona o PČR se ukázala být nedostatečná a zastaralá, zejména vůči rychle se rozvíjejícím hrozbám, včetně zneužívání dronů a terorismu. Rozvoj bezpilotních systémů je umožněn jak rychlým vývojem příslušných technologií, tak větší cenovou dostupností. K rizikům bezpilotních systémů lze uvést několik faktů. Běžně dostupné bezpilotní systémy do 40 000 Kč dokážou nést až 1,5 kg a lze je vybavit širokým spektrem zneužitelných zařízení. Rizikovým faktorem je i možnost přenášet živý obraz a fotografie až na vzdálenost 2 km v HD rozlišení. Bezpilotní systémy byly zneužity např. v Sýrii bojovníky tzv. Islámského státu ke koordinaci sebevražedných útoků. Konkrétní rizika bezpilotních systémů lze shrnout v následujících bodech:
- Pořizování záznamů a fotografií
- Ohrožení civilních a policejních letadel
- Použití bezpilotních systémů jako nosiče zbraní (výbušniny, střelné, chemikálie, biologické) nebo útok řízeným pádem
- Doprava zakázaných věcí (včetně zbraní) do uzavřených prostor (letiště, stadiony, věznice)
- Ohrožení utajovaných informací
- Rušení radiových signálů
- Pád stroje
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



