S účinností od roku 2022 je každý policista oprávněn sestřelit nebezpečný dron
Bezpilotní systémy (tzv. drony) prošly za poslední roky dynamickým - ne-li překotným - vývojem. Ruku v ruce s tímto trendem nabývá na významu nezbytnost související právní regulace.
Jedním z klíčových momentů pro české právní prostředí je nová pravomoc policisty, jež ho opravňuje k zamezení provozu bezpilotního systému. Za jakých podmínek a z jakých důvodů, nechť je vyloženo v předloženém článku.
Novela zákona o Policii České republiky
Na základě zákona č. 418/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též „novela“, se s účinností od 1. 1. 2022 novelizuje zákon č. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PČR“). Novela vkládá do zákona o PČR nové ustanovení § 36a, které včetně nadpisu zní:
„Zamezení provozu bezpilotního systému
(1) Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 lze použít pouze v nezbytné míře a po nezbytnou dobu.“
Krom výše uvedeného přináší novela i další zajímavé změny, které však nejsou meritem tohoto článku.
Z důvodové zprávy
Co se důvodové zprávy týče, pak je situace trochu komplikovaná. V původním návrhu vládní novely č. 418/2021 Sb. (předloženo dne 26. 8. 2020; sněmovní tisk č. 983) není návrh nového ustanovení § 36a zákona o PČR obsažen, pročež v této věci mlčí i přiložená důvodová zpráva. Do sněmovního tisku č. 983 byl návrh předmětného ustanovení vložen až na základě usnesení Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 20. 4. 2021, kdy důvod není na první pohled znatelný.
Zaměříme-li se na sněmovní tisk č. 642, rozeslaný poslancům dne 13. 11. 2019, jehož projednávání bylo nejprve odročeno a pak ukončeno, tak nalezneme odpovědi. Projednávání tisku č. 642 bylo odročeno právě do doby ukončení projednávání tisku č. 983, přičemž již v tisku č. 642 – včetně důvodové zprávy – je obsažen návrh nového ustanovení § 36a zákona o PČR, avšak v jiném znění odst. 1: „Policista je oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému technickými nebo jinými prostředky, popřípadě jeho poškozením nebo zničením, jestliže bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek, veřejný pořádek, životní prostředí nebo jiný důležitý zájem chráněný zákonem.“. To znamená, že původně bylo navrženo chránit rovněž jakýkoliv majetek (nejen značné hodnoty), životní prostředí a jiné důležité zájmy chráněné zákonem, nicméně v platné novele č. 418/2021 Sb. bylo přikročeno k redukci. Budeme tedy čerpat z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona ze dne 13. 11. 2019, obsaženého ve sněmovním tisku č. 642, ačkoliv tento nebyl projednán.
Z důvodové zprávy: Některá ustanovení zákona o PČR se ukázala být nedostatečná a zastaralá, zejména vůči rychle se rozvíjejícím hrozbám, včetně zneužívání dronů a terorismu. Rozvoj bezpilotních systémů je umožněn jak rychlým vývojem příslušných technologií, tak větší cenovou dostupností. K rizikům bezpilotních systémů lze uvést několik faktů. Běžně dostupné bezpilotní systémy do 40 000 Kč dokážou nést až 1,5 kg a lze je vybavit širokým spektrem zneužitelných zařízení. Rizikovým faktorem je i možnost přenášet živý obraz a fotografie až na vzdálenost 2 km v HD rozlišení. Bezpilotní systémy byly zneužity např. v Sýrii bojovníky tzv. Islámského státu ke koordinaci sebevražedných útoků. Konkrétní rizika bezpilotních systémů lze shrnout v následujících bodech:
- Pořizování záznamů a fotografií
- Ohrožení civilních a policejních letadel
- Použití bezpilotních systémů jako nosiče zbraní (výbušniny, střelné, chemikálie, biologické) nebo útok řízeným pádem
- Doprava zakázaných věcí (včetně zbraní) do uzavřených prostor (letiště, stadiony, věznice)
- Ohrožení utajovaných informací
- Rušení radiových signálů
- Pád stroje
V důvodové zprávě jsou naznačeny také způsoby zamezení činnosti bezpilotních systémů:
- Sestřelení
- Zachycení do sítě zavěšené pod jiným dronem nebo speciálně vycvičeným dravým ptákem
- Rušení signálu
- Převzetí kontroly nad dronem
Resumé
Je přirozené, že právo má jisté „zpoždění“ oproti realitě, tedy že se v reálném světě objevují stále nové skutečnosti a vztahy, k nimž musí být přijímána příslušná legislativa až následně „za pochodu“, např. umělá inteligence v autonomních systémech řízení, bezpilotní systémy, apod. Po pečlivém zamyšlení shledáváme přijetí předestřené novely zákona o PČR velmi přínosným, neboť trvající a stále narůstající hrozby zneužití dronů k trestné činnosti jsme si plně vědomi. Je důležité, aby bezpečnostní legislativa reagovala na nové hrozby i nadále, ideálně promptně.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



