Rozhovor: Pavol Horňák – Z Bratislavy přes Prahu až do Vídně
Před deseti lety spoluzaložil JUDr. Pavol Horňák, PhD., LL.M., slovenskou advokátní kancelář GHS Legal. Ta má přes pět let své kanceláře také v České republice a v současné chvíli se chystá k expanzi do Rakouska.
Naplnilo založení české advokátní kanceláře očekávání, která jako slovenský, respektive usazený evropský advokát, měl? A co vede české a slovenské advokáty k založení advokátní kanceláře v Rakousku? Nejen těmto otázkám je věnován dnešní rozhovor.
Na začátku letošního roku je to přesně 10 let od chvíle, kdy jste s dalšími dvěma společníky založil v Bratislavě advokátní kancelář GHS Legal, s.r.o. Co se podle Vás za poslední dekádu v poskytování právních služeb změnilo?
Už před 10 lety, kdy jsme zakládali advokátní kancelář GHS Legal, s.r.o., bylo zjevné, že se trh právních služeb neustále vyvíjí směrem k větší efektivitě poskytovaných právních služeb, což úzce souvisí i s vyšší specializací v rámci kanceláře a osobním přístupem ke specifikům každého klienta. I na základě zpětných reakcí našich klientů můžeme zhodnotit, že se nám na tento vývoj trhu podařilo správně reagovat.
Má na způsob výkonu advokacie nějaký vliv pandemie nemoci covid-19?
Současná opatření přinesla do poskytování právních služeb méně osobní komunikace, což je mě osobně velmi líto. Současně i zadání klientů ve větším rozsahu souvisí s jejich snahou co nejlépe reagovat na důsledky pandemie a dávají například větší důraz na posouzení rizik jejich projektů z pohledu překážek vis maior.
Jaké otázky v současné době „pálí“ advokáty na Slovensku? Na jaké problémy by se měla Slovenská advokátní komora zaměřit?
Mám za to, že Slovenská advokátní komora se v současnosti správně zaměřuje na mnohé problémy, se kterými se jako advokáti setkáváme. Zejména bych asi zmínil prosazování tématu etiky advokátů a dodržování určitých pravidel chování, které náš stav definují a měly by definovat.
Slovenská kancelář se stala v roce 2020 doporučovanou advokátní kanceláří v kategorii veřejné zakázky. Bylo to pro Vás překvapením?
Velké překvapení to nebylo, protože umístěno souviselo s několika aktuálními projekty, díky jejichž velikosti a náročnosti bylo možné důvodně odhadovat umístění v této kategorii.
Máte ambice umístit se v příštích letech také v jiných kategoriích?
Paradoxně se například ve sporech, GDPR nebo právu nemovitostí považujeme za více etablované, než je tomu v kategorii veřejných zakázek, a proto očekáváme, že to budou právě tyto oblasti, ve kterých bychom mohli v budoucnu získat zajímavé umístění.
Minulý rok jsme se ptali Vašich kolegů – partnerů advokátní kanceláře, co takový partner dělá a na co oni sami kladou při vedení kanceláře důraz. Slovenská kancelář má v současné době partnery dva – dalo by se říci, že máte své role nějakým způsobem rozdělené?
Určitě ano. Zjednodušeně řečeno, můj kolega Erik Schwarcz je spíše zaměřen na vnější vztahy kanceláře a já směrem dovnitř.
Nedávno to také bylo pět let od založení české advokátní kanceláře GHS Legal, kterou najdeme v Praze a nově také v Olomouci. Splnila česká pobočka očekávání, se kterou jste ji na podzim roku 2015 zakládali?
V prvé řadě bych nemluvil o české pobočce, protože českou kancelář jsme od samotného počátku vnímali jako rovnocenného suverénního partnera, možná spíše jako mladšího sourozence, kterému jsme se snažili pomáhat rozjet. Pokud se bavíme o očekáváních, tak s ohledem na kolegy a klienty české kanceláře, stejně jako kvalitu poskytovaných služeb, tyto byly určitě překonány.
V současné chvíli uvažujete také o zřízení rakouské kanceláře. Co je motivem?
Každou chvíli se nám v praxi potvrzuje velký přínos působení GHS Legal současně v Čechách i na Slovensku pro naše klienty, a proto, když se v rámci požadavku naší klientely vyskytla potřeba otevření kanceláře v Rakousku, považovali jsme to za správný krok v dalším vývoji skupiny GHS Legal.
Je zakládání kanceláře v Rakousku jiné než na Slovensku nebo v Čechách?
Slovenský a český právní trh jsou si velmi blízké, a proto i zakládání kanceláře v Čechách bylo o podobných výzvách jako na Slovensku. V tom je založení kanceláře v Rakousku jiné, protože se setkáváme s méně známým prostředím. Bereme to však jako zajímavou příležitost a věříme, že i na rakouský trh dokážeme přinést výhody působení ve třech sousedících zemích.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



