Rozhovor: Pavol Horňák – Z Bratislavy přes Prahu až do Vídně
Před deseti lety spoluzaložil JUDr. Pavol Horňák, PhD., LL.M., slovenskou advokátní kancelář GHS Legal. Ta má přes pět let své kanceláře také v České republice a v současné chvíli se chystá k expanzi do Rakouska.
Naplnilo založení české advokátní kanceláře očekávání, která jako slovenský, respektive usazený evropský advokát, měl? A co vede české a slovenské advokáty k založení advokátní kanceláře v Rakousku? Nejen těmto otázkám je věnován dnešní rozhovor.
Na začátku letošního roku je to přesně 10 let od chvíle, kdy jste s dalšími dvěma společníky založil v Bratislavě advokátní kancelář GHS Legal, s.r.o. Co se podle Vás za poslední dekádu v poskytování právních služeb změnilo?
Už před 10 lety, kdy jsme zakládali advokátní kancelář GHS Legal, s.r.o., bylo zjevné, že se trh právních služeb neustále vyvíjí směrem k větší efektivitě poskytovaných právních služeb, což úzce souvisí i s vyšší specializací v rámci kanceláře a osobním přístupem ke specifikům každého klienta. I na základě zpětných reakcí našich klientů můžeme zhodnotit, že se nám na tento vývoj trhu podařilo správně reagovat.
Má na způsob výkonu advokacie nějaký vliv pandemie nemoci covid-19?
Současná opatření přinesla do poskytování právních služeb méně osobní komunikace, což je mě osobně velmi líto. Současně i zadání klientů ve větším rozsahu souvisí s jejich snahou co nejlépe reagovat na důsledky pandemie a dávají například větší důraz na posouzení rizik jejich projektů z pohledu překážek vis maior.
Jaké otázky v současné době „pálí“ advokáty na Slovensku? Na jaké problémy by se měla Slovenská advokátní komora zaměřit?
Mám za to, že Slovenská advokátní komora se v současnosti správně zaměřuje na mnohé problémy, se kterými se jako advokáti setkáváme. Zejména bych asi zmínil prosazování tématu etiky advokátů a dodržování určitých pravidel chování, které náš stav definují a měly by definovat.
Slovenská kancelář se stala v roce 2020 doporučovanou advokátní kanceláří v kategorii veřejné zakázky. Bylo to pro Vás překvapením?
Velké překvapení to nebylo, protože umístěno souviselo s několika aktuálními projekty, díky jejichž velikosti a náročnosti bylo možné důvodně odhadovat umístění v této kategorii.
Máte ambice umístit se v příštích letech také v jiných kategoriích?
Paradoxně se například ve sporech, GDPR nebo právu nemovitostí považujeme za více etablované, než je tomu v kategorii veřejných zakázek, a proto očekáváme, že to budou právě tyto oblasti, ve kterých bychom mohli v budoucnu získat zajímavé umístění.
Minulý rok jsme se ptali Vašich kolegů – partnerů advokátní kanceláře, co takový partner dělá a na co oni sami kladou při vedení kanceláře důraz. Slovenská kancelář má v současné době partnery dva – dalo by se říci, že máte své role nějakým způsobem rozdělené?
Určitě ano. Zjednodušeně řečeno, můj kolega Erik Schwarcz je spíše zaměřen na vnější vztahy kanceláře a já směrem dovnitř.
Nedávno to také bylo pět let od založení české advokátní kanceláře GHS Legal, kterou najdeme v Praze a nově také v Olomouci. Splnila česká pobočka očekávání, se kterou jste ji na podzim roku 2015 zakládali?
V prvé řadě bych nemluvil o české pobočce, protože českou kancelář jsme od samotného počátku vnímali jako rovnocenného suverénního partnera, možná spíše jako mladšího sourozence, kterému jsme se snažili pomáhat rozjet. Pokud se bavíme o očekáváních, tak s ohledem na kolegy a klienty české kanceláře, stejně jako kvalitu poskytovaných služeb, tyto byly určitě překonány.
V současné chvíli uvažujete také o zřízení rakouské kanceláře. Co je motivem?
Každou chvíli se nám v praxi potvrzuje velký přínos působení GHS Legal současně v Čechách i na Slovensku pro naše klienty, a proto, když se v rámci požadavku naší klientely vyskytla potřeba otevření kanceláře v Rakousku, považovali jsme to za správný krok v dalším vývoji skupiny GHS Legal.
Je zakládání kanceláře v Rakousku jiné než na Slovensku nebo v Čechách?
Slovenský a český právní trh jsou si velmi blízké, a proto i zakládání kanceláře v Čechách bylo o podobných výzvách jako na Slovensku. V tom je založení kanceláře v Rakousku jiné, protože se setkáváme s méně známým prostředím. Bereme to však jako zajímavou příležitost a věříme, že i na rakouský trh dokážeme přinést výhody působení ve třech sousedících zemích.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.



