Rozhovor: Michal Vávra - Posouváme se stále kupředu
Do Vídně to nemá z Brna daleko a kromě právnické fakulty vystudoval také německý jazyk. Možná i proto se Mgr. et Mgr. Michal Vávra začal zajímat o rakouské právo, a dnes již čtvrtým rokem vede pobočku advokátní kanceláře Bulinský, Vávra & Partners ve Vídni. Až uzraje čas, rád by se stal plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).
Je to dva a půl roku, co jsme spolu vedli rozhovor k institutu usazeného evropského advokáta. V březnu 2017 bude mít vídeňská pobočka Vaší advokátní kanceláře již čtvrté narozeniny. Kam jste se za ty tři, respektive čtyři roky, v poskytování právních služeb v Rakousku posunuli?
Dá se říci, že dnes už je naše vídeňská pobočka etablovaná a její výkon plynule roste. S kauzami podle rakouského práva, které jsem za dobu fungování pobočky zpracovával, se rozšiřuje i portfolio právních služeb, které jsem schopen poskytnout sám (nebo jen s formálním dozorem či menší pomocí rakouského kolegy). K takovým službám patří podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, návrhu na exekuci, přihlášky do insolvence, úprava či kontrola smlouvy apod. Mám zřízenu i rakouskou datovou schránku, takže veškerá komunikace se soudy i úřady je rychlejší.
Věřím, že jsme schopni poskytovat kvalitní právní služby za přiměřené ceny a máme i potenciál dalšího rozvoje.
Zaznamenal jste posun i ve znalosti rakouského práva?
I v rakouském právu se posouvám stále kupředu, např. letos jsem poprvé psal civilní opravný prostředek (Berufung) a musím říci, že je to opravdu náročné. Jsem velmi rád, že mám možnost složitější případy konzultovat a zpracovávat společně s rakouskými kolegy.
Jaké jsou Vaše další ambice?
Naším cílem je dále rozvíjet činnost pobočky, získávat nové klienty a zpracovávat další případy podle rakouského práva. Až čas uzraje, je mojí osobní ambicí pokusit se stát plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).
Kdo je Vaším typickým klientem, jde-li o rakouskou pobočku?
Obvykle jsou to české firmy a čeští občané, kteří potřebují právní pomoc v rakouském prostředí a často z důvodu jazykové bariéry, či neznalosti rakouského práva, nevědí jak dál. Stále častěji se na nás obracejí i čeští advokáti, jejichž klienti mají nějaký problém či zájem na území Rakouska.
Jaké jsou naopak typické kauzy? S čím se nejčastěji při svých pracovních cestách k jižnímu sousedovi zabýváte?
Nedá se příliš hovořit o typických kauzách. Náplň práce pobočky je spíše dána potřebou našich klientů, která sahá od založení společnosti či organizační složky v Rakousku, přes nákup nemovitosti, úpravu smlouvy či vysílání zaměstnanců až po zastupování českých klientů před rakouskými civilními i trestními soudy či příslušnými orgány.
Vídeňská pobočka spolupracuje také s rakouskou advokátní kanceláří Pallas Rechtsanwälte. Jak jste se dali dohromady?
Rakouští kolegové zastupovali stejného klienta jako my, oni v Rakousku, my v České republice. Tak došlo k našemu seznámení a spolupráci a následně celkem logicky k umístění naší pobočky právě do sídla této rakouské kanceláře. Spolupracujeme ale i s dalšími rakouskými advokátními kancelářemi.
Je-li řeč o rakouském právu, existuje nějaký institut, o který by zasloužil obohatit náš právní řád?
Nevím, jestli jsem dostatečně povolaný k odpovědi na tuto otázku. Nicméně z mých dosavadních zkušeností se mi např. jeví jako velmi účinné praktické používání tzv. vorbereitende Tagsatzung neboli přípravného jednání. I české civilní procesní právo tento institut zná, nicméně podle mých zkušeností jej téměř vůbec nevyužívá. Místo toho je využíván institut tzv. kvalifikované výzvy. V Rakousku slouží přípravné jednání k vyjasnění základních procesních námitek účastníků, pokusu o smír a stanovení tzv. procesního programu. Zdá se mi, že je to důvod, proč rakouské civilní řízení z mého pohledu lépe „odsýpá“.
A nějaká rakouskoprávní „šílenost“?
Mluvit v právu o šílenosti je poněkud odvážné. Nicméně mi však například hodně vadí, že v praxi rakouského civilního procesu na úrovni zemských soudů (Landesgericht) nedochází po skončení dokazování k přednesu závěrečných návrhů účastníků a zejména k vyhlášení rozsudku, který je doručen písemně až po měsíci (v lepším případě) či po několika měsících. Advokát ani klient tedy až do doručení písemného rozsudku neví, jak věc dopadla.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



