Rozhovor: JUDr. Libor Vávra: Soudce by se neměl brát příliš vážně, protože pak si hledí své vážnosti a moci víc, než problémů účastníků, kteří se na něj obrací.
Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor se nezadržitelně blíží. Ani letos samozřejmě nebudou chybět významní hosté z řad celé právnické obce.
V následující sérii rozhovorů představíme jednotlivé přednášející a přiblížíme, jakým konkrétním tématům se budou ve svých příspěvcích věnovat. Protentokrát byl zpovídán předseda městského soudu, stálice mezi hosty kongresu, JUDr. Libor Vávra. Prozradil například, čím je pro něj odborný kongres Právní prostor výjimečný, o jakém tématu nejraději přednáší či kde čerpá inspiraci pro své originální příspěvky.
Letošní ročník bude opět nabitý významnými hosty z řad celé právnické obce. Na setkání s kým se těšíte nejvíce?
Právní prostor mě od svého vzniku oslovil právě tím, jak pestrá je skladba účastníků konference, že mám možnost vykročit z jisté justiční ulity a pohlédnout na svět očima právníků, kteří se věnují úplně něčemu jinému. Osvědčená kombinace podobně překvapivých setkání na straně jedné, a rozhovorů s kolegy, které vídám častěji, ale debatovat s nimi je pro mě stále potěšením, to je pro mě Právní prostor.
Mimo Vaše působení v čele Městského soudu v Praze se aktivně podílíte na vzdělávání. O jakém tématu přednášíte studentům nejraději?
Učím trestní právo na Vysoké škole podnikání a práva rád, za poněkud oblíbenější bych označil téma okolností vylučujících protiprávnost.
Na loňském ročníku odborného kongresu jste byl JUDr. Janem Latou, Ph.D. neoficiálně korunován nejvtipnějším právníkem. Ve společnosti obecně převládá názor, že jen málo právníků si ze sebe dokáže udělat legraci a že právníci vtipkují jen výjimečně. Vy jste živým důkazem toho, že i právo může být ,,legrace”. Kde čerpáte inspiraci?
To je spíš asi osobnostní rys, obecně nemám rád příliš vážné situace, nejde-li například o úmrtí člověka. Soudce by se neměl brát příliš vážně, protože pak si hledí své vážnosti a moci víc, než problémů účastníků, kteří se na něj obrací.
S právnickými vtipy to není jednoduché. Právníci je nepovažují za vtipné a zbytek populace ani nepozná, že jde o vtip. Znáte nějaký ,,kousek”, který by se vymykal tomuto pravidlu?
„Svědek všechno viděl, ale věci nerozumí, znalec věci rozumí, ale nic neviděl, soudce nic neviděl, věci nerozumí, ale musí rozhodnout.“ Vlastně, je to vtip?!
České televizní stanice se snaží otvírat právní prostředí laikům prostřednictvím televizních pořadů s právní i neprávní tématikou. Takový populární film či seriál má pak výrazný vliv na názor většiny společnosti na právo, mnohdy více než to, co je napsáno v zákoně. Většinou však mají tyto pořady s platnou právní realitou pramálo společného. Pozorujete důsledky tohoto ,,ohýbání právní reality” i v soudní síni?
Než se toto téma vrhly naše televize, tak občané znali pouze americké detektivky, takže současnost vnímám jako přiblížení realitě.
Lidé si představují, že soudce v české soudní síni nosí paruku, zjednává klid v soudní síni boucháním kladívka o stůl, že když ,,stáhnou trestní oznámení”, trestní stíhání se automaticky zastaví atd. Který mýtus o platném považujete za nejrozšířenější či nejzávažnější?
Společensky nejzhoubnější je tradovaný nesmysl, že se u nás ukládají příliš mírné tresty. Politikům, když je nic jiného nenapadne, se pak tato pověra hodí ve volebním klání. Pak, když uspějí, alespoň trochu tento svůj slib splní. Důsledkem je, že si za cenu obrovských finančních nákladů živíme jednu z nejpočetnějších vězeňských populací ve vyspělém světě.
Ze všech ročníků odborného kongresu jste vynechal pouze jedenkrát. Máte nějaký vzkaz, poučení, radu či doporučení, kterými by se organizátoři při jeho přípravě měli řídit?
Pokud mi něco v minulých letech napadlo, jistě jsem to organizačnímu týmu řekl hned.
Další články
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.




