Případ Urban Outfitters vs. Navajo tribe
Dalo by se říci, že právo módního průmyslu je mezi právními odvětvími ještě nedospělé a nezkušené. Je vlastně pořád tak trochu v plenkách. Už teď je ale jasné, že jeho plenky jsou určitě značkové a rozhodně budou stát hodně peněz. Módní průmysl se totiž stále rozvíjí a ve sporech, které v něm vznikají, jde zpravidla o velké částky peněz.
Velké množství těchto sporů má spojitost s Francií či Itálií jako tradičními módními velmocemi. Kromě evropských soudů se ale právem módního průmyslu zabývají soudy třeba v Asii či Spojených státech amerických. Ne úplně typickým módněprávním sporem z amerického prostředí je případ Navajo tribe vs. Urban Outfitters.
V roce 2001 začala značka Urban Outfitters některé své výrobky s indiánskými vzory označovat názvem kmene amerických indiánů Navajo. V roce 2012 vyzvali zástupci kmene Navajo společnost k zanechání takové činnosti, na základě této výzvy pak Urban Outfitters názvy Navajo ze svých výrobků odstranilo. Názvy Navajo ale nebyly odstraněny u výrobků dalších značek pod hlavičkou Urban Outfitters, Free People a Anthropologie, a tak zástupci kmene Navajo podali žalobu s tím, že požadují zanechání činnosti a paušální odškodnění, případně 1000 dolarů za každý den neoprávněného použití jména Navajo. Oproti ostatním sporů z oblasti fashion law je zajímavé, že kmen Navajo jako žalobce neargumentuje pouze neoprávněným užitím své ochranné známky, kterou má zaregistrovánu hned pro několik tříd výrobků a služeb, ale i porušením jiných zákonů, konkrétně Indian Arts and Crafts Act of 1990, tedy zákona, který má chránit kulturní dědictví původních Američanů.
Soud v Novém Mexiku sice v této věci vydal několik dílčích rozhodnutí, ale spor prozatím není u konce. V poslední fázi v červenci tohoto roku se soud zabýval povahou názvu Navajo jako takového, a dospěl k poměrně překvapivému závěru, který může významně ovlivnit celý případ. Zástupci kmene Navajo měli za to, že cílem Urban Outfitters bylo vyvolat u spotřebitelů pocit, že takto označené výrobky mají nějaké spojení s jejich kmenem a tak tedy mimo jiné využívat pověst a dobré jméno kmene Navajo. Urban Outfitters se hájí tím, že názvem Navajo pouze poukazoval na indiánský styl vzorování, které se v módě běžně používá. Soud pak dal za pravdu Urban Outfitters v tom, že použití ochranné známky jiného subjektu je možné, pokud se jedná o použití, které spíše slouží k popisu geografické skutečnosti či původu, a že o takové použití se v tomto případě jednalo. Překvapivě podle soudu není název Navajo pro spotřebitele dostatečně známým pojmem pro to, aby se zbavil geografické popisnosti a byl spojován s jediným soutěžitelem, a to přesto, že kmen Navajo je největším a nejznámějším kmenem původních Američanů.
Jak již bylo řečeno výše, případ stále není u konce a může dojít ke zvratu, ale minimálně směr, kterým se po nejnovějším rozhodnutí případ ubírá, je velmi zajímavý a pro milovníka módy a práva sledování hodný.
Článek je výherním píspěvkem soutěže Ústavu práva módního průmyslu pořádané v rámci Fashion Law Conference 2016.
Zdroj: http://www.upmp.cz/pravnik/2016/9/24/sout-fashion-law-conference-2016
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.




