Pět otázek pro Radima Martynka
Pět otázek jsme tentokrát položili Ing. Radimu Martynkovi, MBE, specialistovi na etiketu v písemném styku, který vystoupí již 16. dubna 2019 na kongresu Právní prostor. Příspěvek o etiketě je účastníky kongresu již napjatě očekáván, a proto jsme rádi, že dnes můžeme přinést malou ochutnávku.
Již 15 let se specializujete na etiketu v písemném styku. Jak si v ní stojí právníci?
Úroveň písemné komunikace právníků je zrcadlena vysokou úrovní právnických fakult: jejich projev bývá věcný, profesionální a zdvořilý. Kdykoli na semináři potkám právníka a vidím jeho písemnosti, velmi často si přeji, aby takto dokonale psali také zástupci jiných profesí.
Připravujete také akreditované odborné semináře, mezi nimiž mě zaujal seminář Etiketa úředníka veřejné správy s Ladislavem Špačkem. Úředníci mají v tomto ohledu u veřejnosti nevalnou pověst. Je tomu tak v roce 2019 právem?
Nerad škatulkuji populaci na úředníky, pekaře, sekretářky, …, a proto nemohu generalizovat a říkat, že si jedna skupina vede v chování lépe než ta druhá. Jsme lidé a chybovat je lidské. Zdali pácháme společenské přestupky vědomě nebo nevědomě, to je již věc jiná. Úředníci – snad jako jediní – mají povinnost chovat se zdvořile definovanou v § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád: „Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.“
Samotný fakt, že jsou naše semináře etikety navštěvovány velmi hojně, svědčí o obrovské touze po sebezdokonalování.
Jako historicky první neprávník vystoupíte na odborném kongresu Právní prostor. Jak se těšíte na zajímavé účastníky kongresu, mezi nimiž jsou například veřejná ochránkyně práv či předseda Nejvyššího soudu?
Velmi se těším… Pro každého neprávníka je poctou býti součástí právního kongresu. (A někdo musel být historicky první.)
V dobách, kdy byla Kancelář veřejného ochránce práv naším klientem – tedy za časů JUDr. Otakara Motejla a JUDr. Pavla Varvařovského – se nechali její zaměstnanci inspirovat našimi semináři etikety a etikety v písemném styku stejně jako úředníci, pekaři, sekretářky, …
Ve svém vstupu auditorium provedete několika záludnostmi z oblasti pravidel společenského styku – jaké záludnosti, alespoň obecně – vnímáte pro společenský styk jako nejzásadnější?
Stavebními kameny etikety jsou zdvořilost, úcta k lidem, empatie, takt, … a jejich absence deklasuje člověka se sebelepší znalostí etikety na pouhého hulváta. Nestačí tedy jen pravidla znát… klíčové je chovat se k lidem s takovou úctou, jakou od nich očekáváme.
Inspiraci nalezneme u Jeana Gabina: „Zdvořilost je úsilí, jak i přes svou znalost lidí zachovávat dobré způsoby.“
A otázka na závěr, která se díky podtitulu Vašeho kongresového příspěvku nabízí – co s chlebíčkem spadlým na zem?
Tipněte si:
a) kopnout pod stůl
b) kopnout směrem k šéfovi (že to je jeho)
c) zvednout a dát zpět na podnos (on to někdo sní)
d) nechat ho na zemi (a nenápadně se zdekovat)
Další články
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.




