Pět otázek pro Markétu Haindlovou
I přesto, že sportovní právo patří mezi relativně mladá právní odvětví, rozhodně si zaslouží pozornost, zvláště pak i v poslední době, kdy se téma sportu promítá i do vrcholné mezinárodní politiky. O tomto tématu jsme hovořili s jednou z nejpovolanějších, Mgr. Markétou Haindlovou, LL. M., současnou předsedkyní České asociace fotbalových hráčů, bývalou předsedkyní Odvolací a revizní komise Fotbalové asociace České republiky a odbornicí na oblast sportovního práva.
Jaká jsou největší specifika sportovního práva ve srovnání s jinými právními odvětvími?
Největší rozdílem mezi sportovním právem a řekněme obecně zavedenými právními odvětvími kontinentálního práva vidím v jeho skoro až precedenční povaze přirovnatelné naopak k systému common-law. Sportovní právo totiž signifikantně vychází z rozhodnutí FIFA DRC (arbitrážní soud) a jeho apelační instance CAS v Lausanne. Dalším specifikem je například výrazná roztříštěnost segmentů sportovního práva v rámci jednotlivých sportů.
Na jaké úrovni je sportovní právo jako samostatné právní odvětví v ČR?
Extrémně nekomplexní. Pro ilustraci, již pět let přednáším na Právnické fakultě UK předmět Sportovní právo a celou tuto dobu je to pouze volitelný předmět.
Existuje země, kterou bychom si mohli vzít za vzor v oblasti úpravy sportovního práva?
Vzhledem k faktu, že většina nejdůležitějších sportovních organizací má sídlo ve Švýcarsku, uvedla bych jako vzor právě to. Dále se obecně dá říct, že jakékoliv fotbalově vyspělé země by zrovna nám mohly být dobrým vzorem, mj. Velká Británie, Francie, Německo.
Kde byste ráda viděla sportovní právo za 10 let?
Ideální by bylo, kdyby se podařilo prosadit respektování práv sportovců, tak jako je tomu s naprostou samozřejmostí v zahraničí, např. uznání jejich základní právní ochrany jako zaměstnanců. A mé osobní přání? Aby Česká republika nebyla v zahraničí vnímána jako černá ovce.
Co je dle vašeho názoru nejdůležitější pro rozvoj sportovního práva jako samostatného odvětví? Zákonodárství, soudní rozhodnutí či akademická a publikační činnost?
Přijetí konečné podoby Zákona o sportu, respektování mezinárodních norem, které byly přijaty na úrovni mezinárodních organizací a samozřejmě podpůrně i rozvoj zatím kusé akademické, chcete-li publikační činnosti.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



