Panelová diskuze: Nová právní úprava hazardu
Spolek českých právníků Všehrd uspořádal panelovou diskuzi na aktuální téma „Nová právní úprava hazardu“. Pozvání na Právnickou fakultu přijali náměstek ministra financí Ondřej Závodský, Tereza Cejpová ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi a Radim Boháč z Katedry finančního práva Právnické fakulty UK.
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, spolu se zákonem č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, a zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění řada dalších souvisejících zákonů, přináší od 1. 1. 2017 celou řadu významných změn. Cíli nové právní úpravy bylo zejména zlepšení vymahatelnosti, omezení množství sociopatických důsledků a vytvoření moderní legislativy podle zásad evropského práva.
„Významným způsobem předpokládáme redukci heren. Stanovili jsme minimální počet pozic v hernách na 15 míst, čímž předpokládáme, že ze současného počtu 5000 heren zmizí až tři čtvrtiny. Podobným způsobem očekáváme zredukování počtu míst v kasinech, kde nově bude podle zákona povinný monitoring vstupu i prostor herny. Zapotřebí bude taky identifikace návštěvníků, zda nejsou zapsáni do rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách,“ řekl na úvod Ondřej Závodský.
K redukci sociopatických důsledků v podobě závislostí, rozpadlých rodin či sebevražd by dále měly přispět nástroje jako je nastavení maximální výše prohry, povinná přestávka po dvou hodinách hraní a zabránění hazardu vyloučeným hráčům, jako jsou osoby v úpadku, pod trestem, pobírající příspěvky nebo i těm, ketří o to sami požádají. Na hazardních hrách je přitom podle Závodského v současné době závislých 100 tisíc lidí.
Mnohem podrobnější úpravu má nový zákon o hazardu i v oblasti online her. Zákon z roku 1990 například jasně nestanovil, zda se veřejnoprávní úprava na hazard vztahuje či ne. Za online hru v rámci České republiky se podle nové úpravy považuje taková, která je zaměřena na osoby, které mají na území ČR bydliště, a to alespoň zčásti. I v tomto případě bude provozovatel povinen provést identifikaci hráče pomocí registrace. Významnou novinkou je blokace nepovolených internetových her poskytovateli připojení k internetu. „Pokud se Státní dozor nad sázkami a loteriemi dozví o nelegálně provozované internetové hře, zahájí správní řízení o zapsání takové internetové stránky na seznam neohlášených internetových her a poskytovatelé jsou povinni do 15 dnů těmto provozovatelům přístup k internetu zabránit,“ vysvětluje Tereza Cejpová.
Radim Boháč pak posluchače seznámil zejména s daňovou úpravou hazardu. Otázkou je podle něj zejména to, do jaké oblasti daň zařadit. „Teoreticky se dá říct, že zde převažuje funkce regulační nad fiskální. Jde totiž hlavně o omezování negativních účinků hazardních her,“ objasnil hned na úvod svého výkladu Radim Boháč. Na nové právní úpravě oceňuje zejména to, že zákon neobsahuje pro provozovatele žádné úlevy na dani a optimistický je v konečné výši sazeb. Technická zařízení, tedy automaty, budou podléhat sazbě 35 procent, zbytek bude podléhat 23procentní sazbě. Přičemž se uplatní režim in out, tedy že od přijatých a nevrácených vkladů se odečtou vyplacené výhry. „Takto je to nastaveno v závislosti na výši škodlivosti, důležité přitom je nenastavit sazby moc vysoko, aby se trh nezardousil,“ dodal Boháč.
Pro mnohé posluchače byl překvapivý nový institut zdanění nelegálních provozovatelů hazardu. „Samozřejmě nepředpokládáme, že nelegální provozovatel podá daňové přiznání. Teoreticky to sice možné je v případě, že se v něm pohne mysl a požádání o povolení. Mnohem častější však bude případ, že orgán dozoru, kterým bude od účinnosti nového zákona celní úřad, najde nelegální hernu a dá echo finančnímu úřadu, který se už postará o vymožení daně,“ vysvětlil Boháč.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




