Ohlédnutí moderátora za kongresem Právní prostor 2014
Letos jsem odjížděl na kongres Právní prostor nazvaný (Ne)známé právo s poněkud jinými pocity než dva předcházející ročníky, kdy jsem byl jedním z mnoha řadových účastníků.
Už před odjezdem bylo něco trochu jinak. Dříve jsem se balil jako na každou služební cestu těsně před odjezdem a při balení neopomněl přibalit zejména plavky a saunový ručník, neboť bazénová a wellness část Hotelu Jezerka k návštěvě přímo vybízí. Letos jsem ještě dávno před sbalením kufru odeslal pořadateli svůj medailonek, poskytl rozhovor pro nový web s názvem Právní prostor a prostudoval si příspěvky pilných referentů, kteří zaslali své myšlenky zformulované předem. Nebudu je jmenovat, ale pouze konstatuji, že v tomto směru existuje ještě určitý potenciál pro zlepšení. Na druhé straně, kdybych měl všechny příspěvky dopředu, nebyla by to taková výzva a překvapení.
Jak asi víte, měl jsem tu čest a současně odpovědnou úlohu být moderátorem letošního ročníku této konference. Tj. tím, co sedí celou dobu vepředu, má na hlavě slušivý head-set, pokouší se tvářit inteligentně, snaží se nepoplést si jména a funkce referentů, vtipně okomentovat a propojit jednotlivé příspěvky, přísnýma očima hlídat neúprosně ubíhající čas (musí se přece stihnout raut, módní přehlídka a tombola!!) a vyburcovat publikum k záplavě otázek na přednášející.
Musím říct, že pořadatelé mně a jistě i dalším účastníkům orientaci velmi ulehčili tím, že program seřadili do tematických bloků vždy o 3-4 příspěvcích.
První den odstartoval veřejnoprávním blokem, kde jsme se mj. dozvěděli, jak dopadá NOZ do gesce MV ČR (Mgr. Kaucký), jestli je rejstřík ochranných známek veřejným seznamem (JUDr. Tégl) a v příspěvku plném obrázků, citátů a filozofických úvah, jak najít Ráj v NOZu a naopak (JUDr. Košťál). JUDr. Hůrka pak uzavřel dopolední blok svižným příspěvkem o novinkách v pracovním právu. Po tradiční svíčkové se šesti nenechala účastníky ulehnout k poobědovému spánku Mgr. Kotrlá a představila ambice Ministerstva pro místní rozvoj ČR de lege ferenda. Následoval justiční blok s dvěma praktiky JUDr. Fialou z NS ČR a JUDr. Jirsou z MS v Praze, kteří hovořili o dopadu rekodifikace do oblasti justice, doplněný komparatistickým příspěvkem akademičky JUDr. Šínové na téma civilního procesu v ČR a SR. V tzv. „ochytřovacím bloku“ (toto označení jsem si vypůjčil od JUDr. Gříbkové, která se stihla za kongresem ohlédnout dříve než já – viz její článek na webu) jsme nakoukli díky staccatovému příspěvku Mgr. Kubíčka o sportovním právu a příspěvku Mgr. Čejky prošpikovanému zdravotně závadnými potravinami do potravinového práva. Odbornou část prvního dne uzavřel druhý veřejnoprávní blok, ve kterém jsme si vyslechli, jestli stávající kontrola podnikatelů s veřejnou majetkovou účastí je dostatečná či nikoli (JUDr. Nedelka) a jak se mají chovat zadavatel a uchazeč při zadávání veřejných zakázek (JUDr. Mayer, Mgr. Grafnetter).
Hezky uondán nabitým prvním dnem jsem se chystal kolem osmé ulehnout. Přilákala mne však hudba a vůně dobrého jídla a pití ze sálu, kde probíhal raut a účastníci vášnivě (i při tanci) probírali své zážitky z prvního dne. Byly pokřtěny nové produkty pořadatelů, proběhla tombola a zlatým hřebem večera byla módní přehlídka business módy. Na promenádu v plavkách s ohledem na charakter konference nedošlo. Odborné diskuse probíhaly až do pozdních nočních hodin a byla navázána celá řada nových (obchodních) vztahů.
První příspěvek druhého dne jakoby navazoval na večerní vytváření dvojic, skupinek a spolků. O spolkovém právu hovořila JUDr. Deverová. V následném bloku upozornil JUDr. Uhlíř na špeky v NOZ a JUDr. Tégl a Mgr. Korbel nás přesvědčili, že je někdy důležité číst zákon odzadu. Velmi důstojný a zajímavý závěrečný blok obstarali čtyři muži české justice JUDr. Vyklický, JUDr. Zeman, JUDr. Baxa a JUDr. Lichovník s aktuálními otázkami české justice.
Závěrem lze říci, že kongres přispěl k tomu, aby se pro nás právo stalo více známým než neznámým a ukázal, že v těch správných rukou může zůstat lidské a srozumitelné.
Nějak si nemůžu zvyknout na to, že nemám na hlavě tu mikrofonovou ozdobu. Tak třeba za rok uvidíme ….
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



