Nový zákon o zadávání veřejných zakázek nabyl účinnosti
Dne 1. října 2016 nabyl účinnosti nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“), který nahrazuje stávající, dnes již v mnoha ohledech obsoletní, zákon o veřejných zakázkách. Primárním účelem ZZVZ je implementace nových zadávacích směrnic EU přijatých v roce 2014. Zákon by měl rovněž zjednodušit a zefektivnit celý proces zadávání veřejných zakázek a snížit administrativní zátěž jak pro zadavatele, tak i dodavatele.
ZZVZ nově kodifikuje nejen proces zadávání veřejných zakázek, ale i koncesí, které byly dříve upraveny samostatným zákonem. Určitých změn doznala i úprava dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, která je i nadále svěřena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
Cílem ZZVZ je také zavedení plně elektronického zadávání veřejných zakázek týkající se všech zadávacích řízení, a to od října 2018. Ačkoli mnoho zadavatelů již dnes komunikuje a zadává zakázky pomocí elektronických prostředků, ZZVZ hodlá přinést v tomto ohledu plnou transparentnost, rovné zacházení a zamezit diskriminaci tím, že stanoví jasnou lhůtu pro povinnost elektronického zadávání pro všechny zadavatele.
Mezi další významné změny, které ZZVZ přináší, je možno zařadit:
(i) navýšení finančního limitu při zadávání veřejných zakázek na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení ze současných 10 milionů Kč na 50 milionů Kč;
(ii) zavedení nového druhu zadávacího řízení (tzv. zjednodušeného režimu) pro zadávání veřejných zakázek v určitých oblastech (např. zakázek na poskytování právních služeb). Za předpokladu dodržení zásad zadávacího řízení, ZZVZ v rámci tohoto řízení zadavateli umožňuje modifikovat standardní pravidla postupu v zadávacím řízení;
(iii) bankovní úvěry jsou zcela vyňaty z působnosti zákona (podle dosavadního zákona byly bankovní úvěry předmětem zadávacího řízení, což způsobovalo průtahy a zbytečné výdaje na straně zadavatelů);
(iv) zavedení nové skupiny důvodů, na základě kterých je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení pro předchozí špatné zkušenosti s jeho plněním (např. z důvodu nesplnění povinnosti včas nebo pro jiné porušení smlouvy);
(v) tzv. self-cleaning, který doplňuje úpravu pravidel vyloučení účastníka a umožňuje vyloučenému účastníkovi zadávacího řízení zvrátit vyloučení tím, že prokáže, že napravil svá pochybení a důvody pro vyloučení již nenaplňuje;
(vi) přísnější režim pro dodavatele mající právní formu akciové společnosti nebo právní formu obdobnou. Pokud takový dodavatel nemá vydány výlučně zaknihované akcie, zadavatel jej ze zadávacího řízení vyloučí;
(vii) větší důraz na „ekonomickou výhodnost nabídky“ s cílem prosadit hodnocení na základě posouzení poměru ceny a kvality oproti hodnocení pouze nejnižší ceny. Pro zadavatele bude k dispozici celá škála kvalitativních kritérií, např. estetické, sociální nebo environmentální. Zadavatel může rovněž stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
(viii) přesnější vymezení definice podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a možnosti změn závazků. Nedostatečná úprava v tomto ohledu vedla k častým diskuzím o tom, jaké změny smluv na veřejnou zakázku jsou ještě přípustné, jelikož v případě podstatné změny je vyžadována realizace nového zadávacího řízení; a
(ix) snahu limitovat obstrukční podněty podávané k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které mohou zpozdit nebo dokonce zmařit zadávací řízení. Od 1. října 2016 je podání podnětu k zahájení správního řízení Úřadem zpoplatněno částkou 10 000 Kč. Dotčené ustanovení je však značně kontroverzní, neboť Úřad je ze zákona povinen přezkoumávat všechny relevantní informace o údajném porušení pravidel zadávání veřejných zakázek. Kromě toho budou stěžovatelé i nadále povinni složit kauci ve výši jednoho procenta nabídkové ceny (nejméně však 50 000 Kč a nejvíce 10 milionů Kč) v případě podání návrhu na zahájení přezkumného řízení.
Další články
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.




