Novela vysokoškolského zákona
Novela zákona o vysokých školách (zákon č. 137/2016 Sb.) nahrazuje v současné době fungující Akreditační komisi Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství („Akreditační úřad“). Tomu jsou oproti Akreditační komisi zpřesněny a rozšířeny pravomoci, především pak v oblasti akreditací. Výkonným orgánem Akreditačního úřadu bude patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, která bude rozhodovat v prvním stupni o žádostech o akreditace. V čele bude stát Předseda Akreditačního úřadu jmenovaný na návrh ministra školství na dobu šesti let.
Systém akreditací studijních programů je doplněn o tzv. institucionální akreditaci. Ta může být udělena vysoké škole na dobu až deseti let. Tato forma akreditace má umožnit vysoké škole vytvářet a uskutečňovat určené typy studijních programů autonomně a bez nutnosti akreditace prostřednictvím Akreditačního úřadu.
Další novinkou je zavedení řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo obhajoby disertační práce. O vyslovení neplatnosti bude rozhodovat rektor vysoké školy, a to v řízení, které může být zahájeno do tří let od (zdánlivého) vykonání státní zkoušky či obhajoby. Proti rozhodnutí rektora bude možné podat v dvouměsíční prekluzivní lhůtě žalobu ve správním soudnictví, které se připisuje odkladný účinek. V následném řízení bude účastníkem pouze osoba, o jejíž věc se jedná.
K méně významným změnám pak náleží možnost zřízení pracovní pozice mimořádného profesora, dále vypuštění titulu Th.D. udíleného absolventům doktorských studijních programů v oblasti teologie či povinnost ministerstva školství vést registr uměleckých výstupů, registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů, registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vzdělání a veřejný registr vysokých škol a studijních programů.
Zákon nabude účinnosti 1. září 2016, s výjimkou ustanovení o jmenování členů Akreditačního úřadu, které je možné jmenovat již od 1. července 2016. Lhůty pro naplnění některých povinností, jako je například předložení upravených vnitřních předpisů vysokých škol ministerstvu školství či spuštění registrů, jsou zachyceny v přechodných ustanoveních v článku II. novely. Zde je rovněž stanoveno, že akreditace studijních programů akreditovaných k 31. srpnu 2016 budou automaticky prodlouženy na tři roky (nebyla-li akreditace udělena na delší dobu). To však nebrání tomu, aby byla takto prodloužená akreditace omezena či odňata Akreditačním úřadem před uplynutím této doby.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




