Fejeton: Ombudsman, diskriminace a zákaz vstupu mužů do posiloven
Jako učitel správního práva musím s nelibostí konstatovat, že před určitými problémy česká veřejná správa do teď jakoby zavírala své moudré oči. A to možná i v rozporu s Hippokratovou pardon Byrokratovou přísahou.
Naše norma norem Ústava a další naše zákony jsou mj. postaveny na principu, že práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení etc., tedy antidiskriminačně! Nicméně mám dojem, že na rovnost pohlaví se v praxi nějak zapomíná.
V poslední době se např. rozmáhají posilovny jen pro ženy! Tedy se zákazem vstupu mužů.
Pan R. se obrátil na (ještě na minulého) Veřejného ochránce práv, do jehož gesce antidiskriminace mj. spadá, se správným podnětem, zda se může v případě provozování fitness center určených výhradně pro ženy jednat o diskriminaci. A strážce české antidiskriminace seznal, že to „pořádná“ diskriminace není. Obávám se, že by tak rozhodla i ombudsmanka dnešní…
Příliš nechápu ombudsmanovu argumentaci, že je to přípustné omezení, protože by se tam ženy a dívky mohly setkat s nevítanými pohledy či poznámkami od kluků a mužů. To je falešné zobecňování, pokud (by) to nějaký konkrétní muž dělal, tak na něj má postižená žena (anebo její matka, manžel či provozovatel posilovny) uplatnit konkrétní relevantní právní kroky.
Není možné tedy diskriminačně házet všechny muže do jednoho pytle jen kvůli příslušnosti k nějakému pohlaví. Stejně jako, dle převládající judikatury a doktríny, nelze zakázat přístup určitému etniku do supermarketu či na koupaliště, jen proto, že je tam větší pravděpodobnost spáchání správního deliktu či dokonce trestného činu.
Nota bene ženy mají mnohem ostřejší jazyky (širší a sofistikovanější slovní zásoba u žen, již od dětství, byla opakovaně vědecky prokázána), takže nevítaná poznámka může stejně (ne-li pravděpodobněji) “přiskotačit” vůči ženě od ženy než od muže. Vzpomeňme slova nedávno, žel, zesnulého, Lubomíra Lipského alias dědy Potůčka, který již v roce 1963 (in Tři chlapi v chalupě) varoval – dneska jsou ženský ostrý jako břitva, ještě, že už mám po sezoně….
Pro informační komplexnost dodejme, zmíněný zákaz nijak nepamatuje na lesbičky a gaye. Proč by sportovně založený gay nemohl navštěvovat posilovnu pro ženy (když přistoupíme na konstrukci, že posilovny výlučně pro ženy jsou v Česku legální). Toto je zákaz nemající už vůbec žádnou logiku.
Pokud je ve městě, obci či městské části např. jen jedna kvalitně vybavená posilovna, a v ní mají muži „zákaz“ tak to určitě posiluje prvek diskriminace. Proč musí někdo, jen kvůli své příslušnosti k pohlaví cestovat do jiného města či vzdálené městské části a vynakládat tak zcela zbytečně více času a peněz než příslušník odlišného „preferovaného“ pohlaví?
Je také otázkou, zda by ombudsman (resp. ombudmanka) toleroval, kdyby si někdo otevřel pivnici jen pro muže, a zákaz vstupu žen by odůvodnil, že muži by mohly být vystaveni nepříjemným pohledům a poznámkám ze strany žen.
Za diskriminační považuji opakované „kvazivtipné“ zobrazování mužů v reklamách (TV, rozhlasových atd.) jako absolutních hlupáků, kteří nepoznají kvalitní spoření (dobrou polévku, prací prášek či jiný produkt) a žena jim musí vše “vysvětlit”… k tomuto česká veřejná moc též mlčí.
Kdysi jsem četl článek o tom, že v omalovánkách pro pražské děti (rozdávanými tamější Městskou policií) je násilník vykreslen jako Rom – tedy jasný stereotyp, nicméně nikomu nevadilo, že násilník je nakreslen jako muž. Autor současně v žádném případě nepléduje za to, aby dětem v „preventivních omalovánkách“ ubližoval robot, nechuť studovat technické obory je už dnes značně vysoká.
Dalším nešvarem je opakované navštěvování a využívání pánských toalet např. v restauracích, barech či rockových klubech ženami. Ale naopak to nefunguje. :)
Závěrem: Česká veřejná správa by se neměla zaleknout ani větších úkolů, a třeba i proti diktátu Bruselu, se zastat práv mužů a jít ostatním členským státům EU v boji proti diskriminaci příkladem.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



