Fejeton: Ombudsman, diskriminace a zákaz vstupu mužů do posiloven
Jako učitel správního práva musím s nelibostí konstatovat, že před určitými problémy česká veřejná správa do teď jakoby zavírala své moudré oči. A to možná i v rozporu s Hippokratovou pardon Byrokratovou přísahou.
Naše norma norem Ústava a další naše zákony jsou mj. postaveny na principu, že práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení etc., tedy antidiskriminačně! Nicméně mám dojem, že na rovnost pohlaví se v praxi nějak zapomíná.
V poslední době se např. rozmáhají posilovny jen pro ženy! Tedy se zákazem vstupu mužů.
Pan R. se obrátil na (ještě na minulého) Veřejného ochránce práv, do jehož gesce antidiskriminace mj. spadá, se správným podnětem, zda se může v případě provozování fitness center určených výhradně pro ženy jednat o diskriminaci. A strážce české antidiskriminace seznal, že to „pořádná“ diskriminace není. Obávám se, že by tak rozhodla i ombudsmanka dnešní…
Příliš nechápu ombudsmanovu argumentaci, že je to přípustné omezení, protože by se tam ženy a dívky mohly setkat s nevítanými pohledy či poznámkami od kluků a mužů. To je falešné zobecňování, pokud (by) to nějaký konkrétní muž dělal, tak na něj má postižená žena (anebo její matka, manžel či provozovatel posilovny) uplatnit konkrétní relevantní právní kroky.
Není možné tedy diskriminačně házet všechny muže do jednoho pytle jen kvůli příslušnosti k nějakému pohlaví. Stejně jako, dle převládající judikatury a doktríny, nelze zakázat přístup určitému etniku do supermarketu či na koupaliště, jen proto, že je tam větší pravděpodobnost spáchání správního deliktu či dokonce trestného činu.
Nota bene ženy mají mnohem ostřejší jazyky (širší a sofistikovanější slovní zásoba u žen, již od dětství, byla opakovaně vědecky prokázána), takže nevítaná poznámka může stejně (ne-li pravděpodobněji) “přiskotačit” vůči ženě od ženy než od muže. Vzpomeňme slova nedávno, žel, zesnulého, Lubomíra Lipského alias dědy Potůčka, který již v roce 1963 (in Tři chlapi v chalupě) varoval – dneska jsou ženský ostrý jako břitva, ještě, že už mám po sezoně….
Pro informační komplexnost dodejme, zmíněný zákaz nijak nepamatuje na lesbičky a gaye. Proč by sportovně založený gay nemohl navštěvovat posilovnu pro ženy (když přistoupíme na konstrukci, že posilovny výlučně pro ženy jsou v Česku legální). Toto je zákaz nemající už vůbec žádnou logiku.
Pokud je ve městě, obci či městské části např. jen jedna kvalitně vybavená posilovna, a v ní mají muži „zákaz“ tak to určitě posiluje prvek diskriminace. Proč musí někdo, jen kvůli své příslušnosti k pohlaví cestovat do jiného města či vzdálené městské části a vynakládat tak zcela zbytečně více času a peněz než příslušník odlišného „preferovaného“ pohlaví?
Je také otázkou, zda by ombudsman (resp. ombudmanka) toleroval, kdyby si někdo otevřel pivnici jen pro muže, a zákaz vstupu žen by odůvodnil, že muži by mohly být vystaveni nepříjemným pohledům a poznámkám ze strany žen.
Za diskriminační považuji opakované „kvazivtipné“ zobrazování mužů v reklamách (TV, rozhlasových atd.) jako absolutních hlupáků, kteří nepoznají kvalitní spoření (dobrou polévku, prací prášek či jiný produkt) a žena jim musí vše “vysvětlit”… k tomuto česká veřejná moc též mlčí.
Kdysi jsem četl článek o tom, že v omalovánkách pro pražské děti (rozdávanými tamější Městskou policií) je násilník vykreslen jako Rom – tedy jasný stereotyp, nicméně nikomu nevadilo, že násilník je nakreslen jako muž. Autor současně v žádném případě nepléduje za to, aby dětem v „preventivních omalovánkách“ ubližoval robot, nechuť studovat technické obory je už dnes značně vysoká.
Dalším nešvarem je opakované navštěvování a využívání pánských toalet např. v restauracích, barech či rockových klubech ženami. Ale naopak to nefunguje. :)
Závěrem: Česká veřejná správa by se neměla zaleknout ani větších úkolů, a třeba i proti diktátu Bruselu, se zastat práv mužů a jít ostatním členským státům EU v boji proti diskriminaci příkladem.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



