Zakládat či nezakládat, to je, oč tu běží

Účetní závěrky a výroční zprávy jsou jedním z klíčových dokumentů společnosti a obsahují citlivé informace o podnikání společnosti a její ekonomické situaci. Přesto nebo právě proto ukládá zákon všem společnostem, aby zakládaly své účetní závěrky, případně výroční zprávy do sbírky listin obchodního rejstříku. Dokumenty ze sbírky listin jsou digitalizované a veřejně dostupné na internetu v rámci přístupu do obchodního rejstříku na stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz.

Povinnost společností zakládat dokumenty do sbírky listin vyplývá ze zákona o obchodních korporacích a v případě účetních dokumentů také ze zákona o účetnictví. Společnosti mají povinnost založit účetní závěrku a výroční zprávu do 30 dnů od jejich ověření auditorem (jsou-li auditované) a schválení příslušným orgánem (schválení valnou hromadou), nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne. Pro příklad, účetní závěrka sestavená ke dni 31. 12. 2019 musí být zveřejněna ve sbírce listin do konce roku 2020. Povinnost společností zakládat účetní dokumenty trvá od roku 1996, přičemž první účetní závěrkou, kterou měly společnosti povinnost, zveřejnit, byla ta za rok 1996.

Řada společností s cílem uchránit informace o své ekonomické situaci účetní závěrky do sbírky listin nezakládá nebo je zakládá v nečitelné podobě. Pokud společnost nezaloží dokumenty, které má v souladu se zákonem povinnost zakládat do sbírky listin, může být vyzvána soudem k jejich doplnění, a nepředloží-li je ani následně, může jí být soudem udělena pokuta až do výše 100.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o pořádkovou pokutu, může být tato pokuta uložena opakovaně.

Zásadnější sankci představuje sankce podle zákona u účetnictví, podle kterého může správce daně uložit společnosti za nezaloženou účetní závěrku pokutu až do výše 3 % aktiv společnosti.

Povinnost společnosti založit dokumenty do sbírky listin přitom plynutím času nezaniká. Jak potvrdil v říjnu loňského roku Vrchní soud v Praze, ze zákona nevyplývá, že „marným uplynutím určité doby dochází k zániku povinnosti založit předepsané listiny (účetní závěrky obchodní společnosti) do sbírky listin obchodního rejstříku (Vrchní soud v Praze, sp. zn. 7 Cmo 59/2019).“ Rejstříkový soud se tedy ještě dnes může domáhat založení historické účetní závěrky např. z 90. let a její nepředložení pokutovat pořádkovými pokutami.

Povinnost zakládat do sbírky listin platí dokonce i po uplynutí skartovacích lhůt. Společnost dokonce není oprávněna historické účetní závěrky skartovat, pokud doposud nesplnila svou povinnost zveřejnit je ve sbírce listin (viz Vrchní soud v Praze, sp. zn. 7 Cmo 455/2016). Omluvou pro nezaložení listin nemůže být ani změna společníka společnosti. Je proto nezbytné při nabývání majetkových účastí ve společnostech kontrolovat založení povinných listin ve sbírce listin, případně vyžadovat jejich založení nebo alespoň předložení.

Pro úplnost dodávám, že obě výše zmiňovaná rozhodnutí se týkala odvolání proti rozhodnutí rejstříkového soudu o udělení pořádkové pokuty pro nezaložení účetní závěrky do sbírky listin. Rozhodnutí se netýkala uložení pokuty podle zákona o účetnictví. Jsem nicméně toho názoru, že povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin trvá a nezaniká ani podle zákona o účetnictví a že podobně by mohl pokutu uložit také příslušný správce daně.

zdroj: bnt journal

---

Zdroj:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 
Zákon č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů 
Vrchní soud v Praze, sp. zn. 7 Cmo 59/2019
Vrchní soud v Praze, sp. zn. 7 Cmo 455/2016