Specifika a výhody SICAV
Jednu z novinek v českém právním řádu představuje od ledna 2014 i akciová společnost s proměnným kapitálem (z francouzského Societe d'Investissement A Capital Variable též známá jako SICAV). Hlavním cílem zavedení SICAV v českém právním řádu je přiblížit právní rámec kolektivního investování standardům běžným v zahraničí a zvýšit tak přitažlivost České republiky z pohledu investorů.
SICAV je akciovou společností s určitými specifiky, která vychází se zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V ostatním se SICAV řídí obecnou úpravou akciové společnosti obsaženou v zákoně o obchodních korporacích. Jedná se o akciovou společnost s obligatorně monistickou strukturou vnitřních orgánů, která vydává dva druhy akcií, tzv. zakladatelské akcie a investiční akcie. Do obchodního rejstříku se jako tzv. zapisovaný základní kapitál zapisuje pouze částka vložená úpisem zakladatelských akcií. Upisování investičních akcií a jejich zpětný odkup tak nijak neovlivňuje výši zapisovaného základního kapitálu. Vydávání a odkupování investičních akcií také nepodléhá obecným principům a pravidlům uplatňovaným při zvyšování/snižování základního kapitálu. Tento proces tak nebude zatížen silnými administrativními požadavky, jak tomu bylo doposud u veškerých změn výše základního kapitálu akciových společností.
Jednou ze stěžejných charakteristik SICAV je rovněž možnost SICAV flexibilně vytvářet podfondy sledující odlišnou investiční strategii, což s sebou nese i tu výhodu, že podfondy nejsou omezeny požadavky na minimální kapitál (těm podléhá pouze SICAV jako celek) a tyto kapitálové požadavky se nezvyšují ani v souvislosti se zakládáním dalších nových podfondů. Jmění jednotlivých podfondů je účetně a majetkově oddělené. Z toho také vyplývá právní ochrana jednotlivých podfondů a jejich investorů, kdy dluhy podfondu vzniklé z jeho investiční činnosti bude možné hradit pouze z majetku tohoto podfondu.
Vedle výhod ovšem přináší SICAV také určitou nejistotu ohledně aplikace a výkladu jednotlivých ustanovení této nové právní úpravy. Až praxe tak ukáže, do jaké míry zcela nová úprava zvýší atraktivitu kolektivního investování v ČR.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
