Průvodce korporátním světem po novele - část II.
Jak jsme již předeslali v předchozím vydání našeho Průvodce, jednou ze změn, kterou přináší tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích je změna úpravy pravidel pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů, v rámci které zákonodárce vyslyšel požadavky právní praxe a do úpravy promítl některé judikaturní závěry.
Průvodce korporátním světem po novele - část I.
Do kdy je zapotřebí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů rozhodnout?
Podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě účetní závěrky (řádné nebo mimořádné), kterou schvaluje valná hromada společnosti. Ačkoliv tak v minulosti dovodila judikatura, nově zákon výslovně stanovuje, že rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů může být přijato kdykoliv v průběhu účetního období následujícího po účetním období, za které se účetní závěrka sestavuje. Není tedy nutné, aby o rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů valná hromada rozhodla ve lhůtě pro schválení účetní závěrky (tj. ve lhůtě 6 měsíců po skončení příslušného účetního období, která ale zůstala zachována).
V praxi to znamená, že pokud společnost nechce prozatím rozdělit zisk, může jej ponechat nerozdělený a jakmile v průběhu účetního období nastane příhodná situace, valná hromada může rozhodnout o jeho rozdělení.
Kolik může činit celková částka k rozdělení?
Celková částka k rozdělení nesmí ve společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti překročit součet výsledku hospodaření posledního účetního období, výsledku hospodaření minulých let (nerozdělený zisk minulých let nebo neuhrazená ztráta minulých let, jiný výsledek hospodaření) a ostatních disponibilních fondů (fondy, se kterými může společnost nakládat dle svého uvážení) snížený o příděly do rezervních a jiných fondů zřizovaných v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (stanovami).
Pokud společnost vykazuje v aktivech náklady na vývoj, musí se částka k rozdělení rovnat alespoň neodepsané části této položky v aktivech společnosti. O částku neodepsaných nákladů na vývoj vykázanou v aktivech společnosti se částka k rozdělení snižuje.
Pokud padlo rozhodnutí v rozporu s těmito pravidly, nemá rozhodnutí právní účinky.
Kdy nelze zisk nebo jiné vlastní zdroje rozdělit?
Zisk nebo jiné vlastní zdroje nelze rozdělit, pokud vlastní kapitál vyplývající z poslední účetní závěrky nebo vlastní kapitál po rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů klesne pod úroveň základního kapitálu zvýšeného o fondy, se kterými společnost nemůže podle svého uvážení disponovat. Toto pravidlo se v této formě dříve aplikovalo pouze pro akciové společnosti. Nově se tedy použije i pro společnost s ručením omezeným.
Výplata a splatnost podílu na zisku a jiných vlastních zdrojích
Podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí o jejich rozdělení. Na tom se oproti dosavadní úpravě nic nemění. Zákon, případně společenská smlouva či stanovy mohou však určit jinak. Stejně tak může jiný termín splatnosti určit rozhodnutí valné hromady.
Zákon např. stanoví jinak splatnost u veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností, kde se nepřijímá rozhodnutí o rozdělení zisku, a proto je termín splatnosti 6 měsíců po skončení účetního období.
O vyplacení podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán, který nesmí podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplatit, pokud je rozdělení v rozporu se zákonem.
Pokud by si tím společnost způsobila úpadek, nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, ani poskytnout zálohu na podíl na zisku. Právo na podíl na zisku, který nebyl z tohoto důvodu vyplacen do konce běžného (probíhajícího) účetního období, zaniká, a musí se zaúčtovat na účet nerozděleného zisku minulých let. Tedy v případě potenciálního úpadku společnosti v důsledku rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů, je pozastavena jejich splatnost. Pokud ani do konce běžného (probíhajícího) účetního období není situace překlenuta, nastupuje ze zákona zánik práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích a jejich převedení na účet nerozděleného zisku minulých let. Toto pravidlo neplatí pro veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti.
Jak je to se zálohou na podíl na zisku?
Na základě mezitímní účetní závěrky může statutární orgán rozhodnout o vyplacení zálohy na podíl na zisku. Jedná se tedy o poskytnutí části podílu na zisku v průběhu běžného (probíhajícího) účetního období před tím, než dojde k jeho finálnímu rozdělení na základě řádné (nebo mimořádné) účetní závěrky.
Výše zálohy na podíl na zisku nesmí překročit součet výsledku hospodaření běžného (probíhajícího) účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních disponibilních fondů tvořených ze zisku (fondy, se kterými může společnost nakládat dle svého uvážení), snížený o příděly do rezervních a jiných fondů zřizovaných ze zákona a na základě společenské smlouvy (stanov).
Pokud dojde ke schválení rozdělení podílu na zisku tak, že částka k rozdělení zahrnuje i vyplacenou zálohu, není zapotřebí ji vracet a záloha se započte na rozdělený zisk. Pokud však nedojde k rozdělení zisku, musí být záloha vrácena do 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo měla být řádná (nebo mimořádná) účetní závěrka schválená.
Tato ustanovení se poprvé aplikují na zálohy na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplácené v průběhu účetního období roku 2021, resp. v účetním období zahájeném po účinnosti novely (v případě tzv. hospodářských roků).
Lze společníkovi nebo osobě jemu blízké poskytnout bezúplatné plnění?
Obecně lze říci, že ano, ale pouze pokud se jedná o obvyklé příležitostné dary, přiměřené darování na veřejně prospěšné účely, případně plnění, které vyhovuje mravnímu závazku a ohledům slušnosti a dále pokud se jedná o výhody poskytované na základě zákona.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.



