Nový pohled na souběh funkcí?
Nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu č. I. ÚS 190/15 vyvolal v odborných kruzích opět živou debatu nad přípustností souběhu funkcí, tj. nad otázkou, zda je možné, aby staturární orgán, resp. jeho člen, měl vedle smlouvy o výkonu funkce se společností pracovní poměr.
Ústavní soud zmiňovaným rozhodnutím zpochybnil více či méně ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která v zásadě nepřipouštěla souběh funkcí, ledaže by se jednalo o výkon jiné činnosti než „obchodní vedení“. Ústavní soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že zákaz souběhu funkcí nestanoví žádný právní předpis, ale byl dotvořen judikaturou, soudy měly předložit pádné argumenty pro to, aby konstatovaly nepřípustnost souběhu funkcí, což se v rozhodované věci nestalo. Ústavní soud se v daném nálezu dále vyjádřil, že je možné, aby zákoníku práce byly podřízeny i jiné vztahy než je výkon závislé práce.
Ústavní soud se však již nevyjádřil k tomu, za jakých podmínek je případný souběh možný, jaký by měl být vzájemný vztah zákona o obchodních korporacích a zákoníku práce v případě přípustnosti souběhu (např. v otázce ukončení výkonu funkce), zda uzavřením pracovní smlouvy může dojít k porušení péče řádného hospodáře apod. Pro statutární orgány a jejich členy bude tak i nadále „nejjistější“, aby měli uzavřenu pouze smlouvu o výkonu funkce předvídanou a upravenou zákonem o obchodních korporacích a aby si instituty známé z pracovního práva (benefity, odstupné, nároky v případě pracovního úrazu apod.) sjednali ve smlouvě o výkonu funkce, která bude schválena postupem stanoveným zákonem o obchodních korporacích, a to minimálně do té doby, než se Nejvyšší soud ČR vypořádá s „hozenou rukavicí“ ze strany Ústavního soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: marketa.pravdova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
