Nový pohled na souběh funkcí?
Nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu č. I. ÚS 190/15 vyvolal v odborných kruzích opět živou debatu nad přípustností souběhu funkcí, tj. nad otázkou, zda je možné, aby staturární orgán, resp. jeho člen, měl vedle smlouvy o výkonu funkce se společností pracovní poměr.
Ústavní soud zmiňovaným rozhodnutím zpochybnil více či méně ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která v zásadě nepřipouštěla souběh funkcí, ledaže by se jednalo o výkon jiné činnosti než „obchodní vedení“. Ústavní soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že zákaz souběhu funkcí nestanoví žádný právní předpis, ale byl dotvořen judikaturou, soudy měly předložit pádné argumenty pro to, aby konstatovaly nepřípustnost souběhu funkcí, což se v rozhodované věci nestalo. Ústavní soud se v daném nálezu dále vyjádřil, že je možné, aby zákoníku práce byly podřízeny i jiné vztahy než je výkon závislé práce.
Ústavní soud se však již nevyjádřil k tomu, za jakých podmínek je případný souběh možný, jaký by měl být vzájemný vztah zákona o obchodních korporacích a zákoníku práce v případě přípustnosti souběhu (např. v otázce ukončení výkonu funkce), zda uzavřením pracovní smlouvy může dojít k porušení péče řádného hospodáře apod. Pro statutární orgány a jejich členy bude tak i nadále „nejjistější“, aby měli uzavřenu pouze smlouvu o výkonu funkce předvídanou a upravenou zákonem o obchodních korporacích a aby si instituty známé z pracovního práva (benefity, odstupné, nároky v případě pracovního úrazu apod.) sjednali ve smlouvě o výkonu funkce, která bude schválena postupem stanoveným zákonem o obchodních korporacích, a to minimálně do té doby, než se Nejvyšší soud ČR vypořádá s „hozenou rukavicí“ ze strany Ústavního soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: marketa.pravdova@bnt.eu
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
