Nezapomeňte na zveřejnění účetní závěrky
Zveřejnit účetní závěrku je třeba ve sbírce listin, jinak se podle zákona o účetnictví dopustíte správního deliktu.
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, jsou povinny zveřejnit ve sbírce listitn účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu.
Novelou zákona o účetnictví došlo k rozdělení účetních jednotek podle velikosti jejich aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Podle tohoto rozdělení sestavují společnosti účetní závěrku v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Účetní závěrka se tedy uveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pak uveřejňuje účetní závěrku v takovém rozsahu, ve kterém byla ověřena. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nově nemusejí uveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Společnosti, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejní do 30 dnů po ověření auditora a schválení statutárním orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji za účetní období, které započalo v roce 2015, uloží do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.
Listiny k založení do sbírky listin se zasílají rejstříkovému soudu příslušnému podle sídla společnosti, a to v datovém formátu PDF. Každá jednotlivá listina se předává jako jeden PDF dokument. Není tedy možné rozdělit jednu listinu do více dokumentů ani sloučit více listin do jednoho PDF dokumentu. Dokumenty je možné zasílat na rejstříkový soud datovou schránkou, e-mailem, prostřednictvím online podání, popř. na technických nosičích dat.
Pokud účetní jednotka neuloží účetní závěrku do sbírky listin, dopouští se správního deliktu, za který lze uložit pokutu až do výše 3 % hodnoty aktiv účetní jednotky.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




