Nejvyšší soud ČR rozhodl, že akcionáři mohou převzít odpovědnost za přijetí konkrétního rozhodnutí představenstva
Nejvyšší soud se v jednom ze svých rozsudků vyjádřil k možnosti akcionářů převzít v akcionářské dohodě závazek přímluvy či odpovědnost za učinění konkrétního rozhodnutí představenstvem akciové společnosti.
Nejvyšší soud České republiky se v rámci posuzovaného případu zabýval mimo jiné otázkou, zda se akcionáři mohou v akcionářské dohodě zavázat k tomu, že se u členů představenstva přimluví za přijetí určitého rozhodnutí nebo zda dokonce mohou převzít odpovědnost za výsledek, tedy že představenstvo učiní konkrétní rozhodnutí.
Akcionáři se mohou zcela nepochybně dohodnout, že se u členů představenstva přimluví za přijetí určitého rozhodnutí. Představenstvo nebude takovýmto návrhem nijak vázáno, může však předestřené doporučení či názor akcionářů posoudit a případně jej vzít v potaz při svém rozhodování. Pokud by člen představenstva bezmyšlenkovitě přijal takovéto doporučení, aniž by si jej sám posoudil, zcela jistě by nejednal s péčí řádného hospodáře. Stejně tak je možné, aby se akcionáři v akcionářské dohodě zavázali k tomu, že představenstvo přijme konkrétní rozhodnutí, tedy převzali tzv. „garanci výsledku“.
Podstatným sdělením Nejvyššího soudu však je, že akcionáři mohou převzít závazek přímluvy či převzít odpovědnost za přijetí konkrétního rozhodnutí představenstva pouze v případě, kdy nebude takovéto rozhodnutí odporovat zákonu nebo stanovám společnosti a nepůjde tudíž o rozhodnutí, které se týká obchodního vedení společnosti. V opačném případě by dle vysloveného názoru Nejvyššího soudu byla takováto dohoda akcionářů neplatná pro rozpor se zákonem.
Platí, že obchodní vedení akciové společnosti náleží jejímu představenstvu a nikdo není oprávněn představenstvu udělovat pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. Je proto nezbytné s ohledem na okolnosti každého případu pečlivě posuzovat, zda se rozhodnutí, k jehož přijetí se představenstvo zavázalo přimluvit či se zavázalo k odpovědnosti za jeho přijetí, týká obchodního vedení společnosti či nikoliv. Rozhodnutím, které zcela nepochybně spadá do obchodního vedení společnosti bude například rozhodnutí ohledně zajištění financování na běžný provoz závodu společnosti. Oproti tomu rozhodnutí o zajištění financování nových významných projektů může v některých případech přesahovat rámec běžného obchodního vedení a bude spadat spíše do strategického řízení společnosti, přičemž pokud neurčují stanovy akciové společnosti jinak, náleží valné hromadě (nikoliv jednotlivým akcionářům) působnost udělovat představenstvu pokyny týkající se strategického řízení společnosti.
Akcionáři tak mohou převzít závazek přímluvy, stejně jako odpovědnost za přijetí konkrétního rozhodnutí představenstvem, zásadně však toliko ve vztahu k takovým rozhodnutím představenstva, která jsou v souladu se zákonem a stanovami společnosti a členové představenstva jejich učiněním tudíž neporuší svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16.03.2021, sp. zn. 27 Cdo 1873/2019
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




