Nejvyšší soud ČR rozhodl, že akcionáři mohou převzít odpovědnost za přijetí konkrétního rozhodnutí představenstva
Nejvyšší soud se v jednom ze svých rozsudků vyjádřil k možnosti akcionářů převzít v akcionářské dohodě závazek přímluvy či odpovědnost za učinění konkrétního rozhodnutí představenstvem akciové společnosti.
Nejvyšší soud České republiky se v rámci posuzovaného případu zabýval mimo jiné otázkou, zda se akcionáři mohou v akcionářské dohodě zavázat k tomu, že se u členů představenstva přimluví za přijetí určitého rozhodnutí nebo zda dokonce mohou převzít odpovědnost za výsledek, tedy že představenstvo učiní konkrétní rozhodnutí.
Akcionáři se mohou zcela nepochybně dohodnout, že se u členů představenstva přimluví za přijetí určitého rozhodnutí. Představenstvo nebude takovýmto návrhem nijak vázáno, může však předestřené doporučení či názor akcionářů posoudit a případně jej vzít v potaz při svém rozhodování. Pokud by člen představenstva bezmyšlenkovitě přijal takovéto doporučení, aniž by si jej sám posoudil, zcela jistě by nejednal s péčí řádného hospodáře. Stejně tak je možné, aby se akcionáři v akcionářské dohodě zavázali k tomu, že představenstvo přijme konkrétní rozhodnutí, tedy převzali tzv. „garanci výsledku“.
Podstatným sdělením Nejvyššího soudu však je, že akcionáři mohou převzít závazek přímluvy či převzít odpovědnost za přijetí konkrétního rozhodnutí představenstva pouze v případě, kdy nebude takovéto rozhodnutí odporovat zákonu nebo stanovám společnosti a nepůjde tudíž o rozhodnutí, které se týká obchodního vedení společnosti. V opačném případě by dle vysloveného názoru Nejvyššího soudu byla takováto dohoda akcionářů neplatná pro rozpor se zákonem.
Platí, že obchodní vedení akciové společnosti náleží jejímu představenstvu a nikdo není oprávněn představenstvu udělovat pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. Je proto nezbytné s ohledem na okolnosti každého případu pečlivě posuzovat, zda se rozhodnutí, k jehož přijetí se představenstvo zavázalo přimluvit či se zavázalo k odpovědnosti za jeho přijetí, týká obchodního vedení společnosti či nikoliv. Rozhodnutím, které zcela nepochybně spadá do obchodního vedení společnosti bude například rozhodnutí ohledně zajištění financování na běžný provoz závodu společnosti. Oproti tomu rozhodnutí o zajištění financování nových významných projektů může v některých případech přesahovat rámec běžného obchodního vedení a bude spadat spíše do strategického řízení společnosti, přičemž pokud neurčují stanovy akciové společnosti jinak, náleží valné hromadě (nikoliv jednotlivým akcionářům) působnost udělovat představenstvu pokyny týkající se strategického řízení společnosti.
Akcionáři tak mohou převzít závazek přímluvy, stejně jako odpovědnost za přijetí konkrétního rozhodnutí představenstvem, zásadně však toliko ve vztahu k takovým rozhodnutím představenstva, která jsou v souladu se zákonem a stanovami společnosti a členové představenstva jejich učiněním tudíž neporuší svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16.03.2021, sp. zn. 27 Cdo 1873/2019
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




