Zveřejňování skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů

Novela Zákona reaguje na požadavky EU a kromě jiného přináší i významné novinky pro právnické osoby, svěřenské fondy a jiná právní uspořádání bez právní osobnosti (dále jen „Právnické osoby“). Podle novely Zákona bude povinností Právnických osob evidovat a zapisovat do veřejných rejstříků údaje o svém skutečném majiteli. Novela Zákona dále např. rozšiřuje okruh tzv. povinných osob, politicky exponovaných osob (dále jen“ PEP“), nebo snižuje limit u hotovostních transakcí, u kterého každý podnikatel i povinná osoba bude mít povinnost identifikovat svého klienta či jeho skutečného majitele.

V reakci na tyto změny uvádíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky, týkající se novely Zákona.

Kdo je považován za skutečného majitele?

Novela Zákona zavádí novou definici osoby skutečného majitele. Zákon nově považuje za skutečného majitele fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v Právnické osobě.

V této souvislosti novela Zákona zavádí vyvratitelnou domněnku, jaká osoba se rozumí skutečným majitelem obchodní korporace. Přičemž základním parametrem postavení skutečného majitele je dispozice s více než 25 % hlasovacích práv či 25% podíl na základním kapitálu obchodní korporace.

Jaké údaje o skutečném majiteli bude nutné ve veřejném rejstříku evidovat?

V souvislosti s novelou Zákona budou každá právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku a každý svěřenský fond zapsaný do rejstříku svěřenských fondů povinovány evidovat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele. Do evidence údajů o skutečném majiteli bude zapisován kromě jména, adresy místa pobytu, data narození, rodného čísla a státní příslušnosti také údaj o podílu na hlasovacích právech, pokud skutečný majitel má přímou účast v právnické osobě, a v ostatních případech jiné skutečnosti o postavení skutečného majitele.

Bude evidence údajů o skutečném majiteli veřejně dostupná?

Další novinkou dotýkající se Právnických osob bude povinnost evidovat údaje o skutečném majiteli. Tato evidence nebude veřejná a bude vedena v elektronické formě rejstříkovými soudy. Výpis z evidence bude moci získat zapsaná osoba a dále osoby, které prokáží zájem v souvislosti s předcházením vyjmenovaných trestných činů (např. podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti či trestného činu teroristického útoku).

Podle novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob bude k výše uvedeným údajům zřízen dálkový přístup osobám taxativně vymezeným v novele výše uvedeného zákona. Bude se jednat se např. o soudy pro účely soudního řízení, povinné osoby v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta, nebo orgány činné v trestním řízení.

Kdo bude nově Zákonem definován jako povinná osoba?

Zákon vymezuje poměrně široký okruh povinných osob (např. banky, poskytovatelé platebních služeb, obchodníci s cennými papíry, auditoři, notáři, daňoví poradci, účetní atd.). Novela Zákona rozšiřuje stávající okruh povinných osob o podnikatele či právnické osoby, které nejsou podnikatelem, a to vždy při obchodu v hotovosti s hodnotou 10 000 EUR a vyšší.

Novela Zákona se vztahuje také na osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou, jenž není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku (např. Bitcoin).

Jaké další povinnosti mají povinné osoby?

Kromě již zmíněné identifikace a kontroly klienta či skutečného majitele klienta mají povinné osoby i další povinnosti. Novela Zákona částečně mění např. ustanovení týkající se systému vnitřních zásad povinných osob (tj. vymezení postupů k identifikaci a kontrole klienta či skutečného majitele klienta, stanovení metod pro řízení rizik, určení znaků podezřelých obchodů, atd.), na základě kterého by povinná osoba měla zavést postupy vnitřní kontroly, ke zmírňování a řízení rizik spojených s legalizací výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Kdo a kdy bude údaje o skutečném vlastníkovi zjišťovat?

V souvislosti s novelou Zákona došlo i ke změně pro povinné osoby v oblasti identifikace (tj. ověření totožnosti) a zejména kontroly klienta či skutečného majitele klienta. Základním účelem kontroly je získat před samotným uskutečněním transakce informace týkající se účelu a zamýšlené povahy obchodu nebo obchodního vztahu. Povinná osoba bude provádět kontrolu např. v situaci, kdy by se jednalo o podezřelý obchod, nebo by hodnota transakce měla dosáhnout částky vyšší než 15 000 EUR.

Podle novely Zákona budou povinné osoby navíc povinny kontrolovat, zda jejich klienti nebo skutečný majitel klienta nejsou PEP či osoby usazené v zemi, která je Evropskou komisí považována za vysoce rizikovou. Novela Zákona také rozšiřuje definici PEP na jakékoli fyzické osoby, které jsou nebo byly ve významných veřejných funkcích nejen s celostátním, ale i regionálním významem.

V případě, že povinná osoba zjistí, že klient nebo skutečný majitel klienta je PEP, má povinnost učinit přiměřená opatření ke zjištění původu jeho majetku (např. zjišťování vlastnické a řídící struktury a skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, či přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele). Novela Zákona definuje i výjimky, v jakých případech není nutné provádět u klienta či skutečného majitele klienta identifikaci ani kontrolu.

K jakému datu by měla novela Zákona nabýt účinnosti?

Novela Zákona je v současné době účinná od 1. ledna 2017. Novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jakož i povinnost zveřejňování skutečných majitelů ve veřejném rejstříku a rejstříku svěřenských fondů, by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2018.