MSP chybí strategie v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Pomůže dotační program COSME FUND?
O ochraně duševního vlastnictví musí každý malý či střední podnikatel ("MSP") uvažovat především jako o investici.
Měl by proto zahrnout do svých úvah celý proces existence MSP, a to počínaje jeho založením, přes rozvoj, včetně případné zahraniční expanze, až po jeho předání následovníkům nebo prodej třetím osobám. To platí i pro rodinné podniky. Z dlouhodobých zkušeností, přehledů a statistik ochrany duševního vlastnictví v rámci České republiky je zřejmé, že mezi MSP je relativně solidní povědomí o ochranných známkách, jejichž registrace je poměrně častá, avšak bohužel jde často také o jediný způsob průmyslové právní ochrany jejich podnikání. Obvykle se tak navíc děje bez hlubších znalostí o této problematice, takže pak ochranné známky ve skutečnosti neplní dobře svoji roli ochránit výrobky a služby přihlašovatele a jejich potenciál tak zůstává nevyužitý. A téměř vždy, a to zejména u MPS, chybí celková strategie průmyslově právní ochrany zahrnující celou řadu dalších možností, jak ochránit duševní vlastnictví MSP a profitovat z něho. Zahraniční firmy a také velké domácí podniky jsou si toho velmi dobře vědomi, o čemž svědčí jejich značná aktivita v přihlašování zejména patentů a v poskytování licencí.
MSP mají stále tendenci stanovovat hodnotu své firmy pouze na základě hmotných aktiv jako jsou budovy, pozemky, strojní a technologické vybavení, osobní automobily, počítače apod. Na ochranu tohoto majetku vynakládají často významné finanční prostředky, zejména na jeho fyzickou ochranu, ostrahu, pojištění apod. Neuvědomují si však, že často vyšší a významnější hodnotu může mít jejich nehmotný majetek, jako jsou např. autorská práva k software, know-how, obchodní tajemství, výsledky vývoje, výzkumu a inovací či původ nebo zeměpisná oblast, kde vznikají jejich produkty. Investice do této oblasti MSP často odkládají nebo je nerealizují vůbec. Přitom všechny tyto aspekty ve spojení s originálními dovednostmi mohou MSP úspěšně přetvořit v registrovaná práva, ať to jsou již zmíněné ochranné známky, ale zejména patenty, užitné vzory, průmyslové vzory a další, čímž mohou dosáhnout jejich významné právní ochrany. Navíc mohou všechna tato práva nechat ocenit znaleckým posudkem, a tak se v účetních závěrkách firem může objevit významný nehmotný majetek. Ten pak může sloužit nejenom jako majetek na straně aktiv, ale také jako záruka pro banky v případě úvěru.
Tradice, zkušenosti a známé jméno rodinného podniku jsou určitě dobrým předpokladem pro jeho úspěšné předání následovníkům, většinou rodinným příslušníkům, kteří v této tradici pokračují. V případě komerčního prodeje MSP je však zpravidla rozhodující ocenění majetku a dosažení co nejlepší ceny pro prodávajícího. Zde mají své nezastupitelné místo právě takové hodnoty, jako je duševní vlastnictví, které může tvořit zásadní a někdy i jedinou hodnotu firmy. Pak je samozřejmě rozhodující způsob ochrany těchto práv a doba jejich použitelnosti. Vhodnou kombinací těchto práv, dobře zvoleným způsobem jejich ochrany a celkovou strategií lze dosáhnout významné hodnoty k vyjednávání o prodejní ceně podniku. S tím i souvisí hodnota jednotlivých práv, např. k ochranné známce, protože pouze samotná doba jejich registrace neznamená automaticky zvýšení její hodnoty. Tato hodnota musí být vždy podpořena kvalitními službami a produkty, které jsou v ideálním případě chráněny i dalšími průmyslovými právy, včetně doménových jmen, know-how a obchodního tajemství.
Průmyslová práva mají MSP sloužit nejen k ochraně výsledků výzkumu, vývoje a inovací při vlastním podnikání, ale mohou sloužit také jako významný zdroj příjmů ve formě licencí. Na poskytování licenčních práv profitují především zahraniční firmy, které jsou si dobře vědomy významu průmyslové právní ochrany jejich produktů. To je vidět především ze statistik Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), kde vidíme, že např. u patentů je nesmírně vysoká aktivita zahraničních přihlašovatelů, zejména z Číny, která během posledních 30 let předběhla všechny vyspělé země světa, včetně dlouholetého lídra v této oblasti USA. Mezi další lídry na prvních pěti místech jsou Japonsko, Německo a Korea. S velkým odstupem pak vidíme evropské země, a to v čele s Francií. Všechny tyto země si jsou vědomi potenciálu ochrany jejich duševního vlastnictví, která jim umožňuje získat monopol v určité oblasti a mohou tak vysoce profitovat z poskytování licencí k těmto právům dalším výrobcům.
Nelze také zapomínat na ochranu know-how, jež je v podmínkách České republiky převažujícím předmětem licencování oproti patentům. MSP obvykle vědí, že jde o souhrn určitých specifických znalostí a dovedností, které mají určitou hodnotu spočívající v jejich náskoku před konkurencí. Na druhé straně však často vůbec nevědí, jak správně jejich know-how chránit a využívat. Pak se pak stane, že jsou překvapeni tím, že jejich dlouho budované znalosti odcizí bývalí zaměstnanci, kteří svému bývalému zaměstnavateli konkurují. V této souvislosti je překvapivé, že většina příjmů z licencí v České republice je generována právě z licencí k poskytnutému know-how a nikoliv z mnohem bezpečnějších patentů, užitných či průmyslových vzorů nebo ochranných známek. Je proto nezbytně nutné si osvojit také pravidla ochrany před zneužitím know-how a obchodního tajemství, protože pouze tak je možné se účinně bránit právními prostředky v případě jejich porušování.
Podnikatelé mohou na podporu svého duševního vlastnictví využívat i nejrůznější dotační programy. V letošním roce jsou např. z programu COSME FUND rozdělovány MSP finanční prostředky na ochranu průmyslového vlastnictví MSP. Konkrétně se jedná o tyto dva druhy podpory: Služba 1 - Proplacení až 75 % služby IP scan - nákladů na služby tzv. předběžné diagnózy (audit) v oblasti duševního vlastnictví; Služba 2 - Proplacení až 50 % poplatků za přihlášky ochranných známek a průmyslových vzorů. Jednotná cena stanovená pro Českou republiku na službu IP scan je stanovena na částku 900,- EUR, přičemž z této částky se poskytuje jednorázová dotace ve výši 75%. Následně lze využít i dotace pro podání příslušných ochranných známek a průmyslových vzorů, kde lze využít podpory ve výši 50% z ceny poplatků za podání těchto přihlášek. O dotaci lze požádat prostřednictvím on-line formuláře na https://euipo.europa.eu/ohimportal/cs/online-services/sme-fund. Nejbližším dotačním obdobím, kdy je možné žádost o poskytnutí této podpory podat, je září 2021.
Tyto služby programu COSME FUND jsou MSP poměrně hojně využívány a pomáhají jim financovat náklady na ochranu duševního vlastnictví. Za sebe vidím největší přínos ve službě 1 (IP scan), což je podrobně strukturovaný rozhovor s následným vypracováním písemné zprávy (auditu) pro MPS. Cílem tohoto procesu je analyzovat za pomoci kvalifikovaného specialisty situaci MSP v oblasti ochrany duševního vlastnictví a definovat mu strategii ochrany duševního vlastnictví, včetně následné registrace ochranných známek a průmyslových vzorů. To vše s využitím dotace v částce do výše 1500,- EUR. Myslím proto, že využít tento dotační program se MSP určitě vyplatí.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




