Mimořádné moratorium pro podnikatele postižené protiepidemickými opatřeními
V dnešní pro podnikatele složité době se stát rozhodl zjednodušit přístup k dočasné ochraně před věřiteli a poskytnout ji oproti běžnému moratoriu rozsáhlejší.
Ve zrychleném legislativním procesu schválil Parlament ČR tzv. lex COVID pro oblast justice, insolvencí a exekucí. Kromě jiného jím byl do insolvenčního zákona vložen institut mimořádného moratoria, který budou moci využít podnikatelé zasažení mimořádnými opatřeními přijatými v boji s epidemií koronaviru, a to v období od nabytí účinnosti zákona do 31. srpna 2020.
Účelem mimořádného moratoria je poskytnutí co nejrychlejšího přístupu k účinnému instrumentu ochrany před věřiteli. Údaje, které dlužník musí uvést v návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria, jsou proto zredukovány na minimum. K návrhu není nutné přikládat poslední účetní závěrku, seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, ani souhlas věřitelů, což jsou povinné přílohy návrhu na vyhlášení standardního moratoria.
Naproti tomu, v návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria musí být uveden jen počet zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu a výše obratu za poslední účetní období. Podnikatelům je tak dána možnost rychle reagovat na aktuální situaci. Dalším zjednodušením je to, že návrh lze podat na formuláři vydaném Ministerstvem spravedlnosti.
Případní zájemci o mimořádné moratorium na sebe nemohou podat insolvenční návrh. S podáním návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria v rámci insolvenčního řízení zahájeného na základě dlužnického insolvenčního návrhu totiž zákon nepočítá. Z přístupu k mimořádnému moratoriu jsou dále vyloučeni podnikatelé, kteří byli ke 12. březnu 2020 v úpadku a kteří v nedávné době poskytli spřízněným osobám, včetně svých společníků nebo akcionářů, plnění nad rámec obvyklých zvyklostí.
Nic z výše uvedeného podnikatelé nedokládají, ani neprokazují. K tomu, aby bylo v jejich prospěch mimořádné moratorium vyhlášeno, postačí, když uvedou požadované údaje a prohlásí, že splňují jednotlivé podmínky pro vyhlášení mimořádného moratoria. Nelze tak vyloučit zneužívání mimořádného moratoria podnikateli, kteří by na něj neměli mít nárok. Pokud se však později prokáže, že učiněná prohlášení nebyla pravdivá, insolvenční soud může mimořádné moratorium zrušit.
Co se týče účinků mimořádného moratoria, po jeho vyhlášení je vyloučeno zřízení a realizace zajištění na majetek dotčených podnikatelů a stejně tak nelze provést exekuci. Během mimořádného moratoria také neběží lhůty k uplatnění práv věřitelů. Mimořádné moratorium naopak není překážkou pro podání žaloby ani pro pokračování v soudních řízeních.
Podnikatelé dále mohou přednostně hradit závazky bezprostředně související se zachováním chodu jejich podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria. S tím souvisí i to, že zákaz ukončení některých smluv ze strany obchodních partnerů je oproti běžnému moratoriu značně rozšířen.
Další výhodou mimořádného moratoria je, že pokud skončí uplynutím stanovené doby, nebo na žádost podnikatele, v jehož prospěch bylo vyhlášeno, dojde k výmazu veškerých údajů o jeho průběhu z insolvenčního rejstříku.
Mimořádné moratorium se vyhlašuje až na 3 měsíce a lze jej na návrh prodloužit až o další 3 měsíce. K návrhu na prodloužení musí být přiložen úplný seznam závazků a hlavně prohlášení většiny věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením mimořádného moratoria souhlasí.
Závěrem je nutné zmínit, že mimořádné moratorium nebrání v čerpání pomoci určené podnikatelům ke zmírnění dopadů epidemie nového koronaviru.
Zdroj: bnt journal
Znění zákona schválené Senátem Parlamentu ČR dne 16. 4. 2020
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
