Komu smí emitent nabízet své dluhopisy
Financování byznysu prostřednictvím dluhopisů je v současnosti velmi populární. Jestliže o emisi dluhopisů uvažujete, možná jste už narazili na ne zcela triviální otázku, jaké má emitent možnosti při hledání investorů. Pokusíme se ji osvětlit.
Nejprve se vypořádáme s tím nejméně obvyklým způsobem: jestliže chcete své dluhopisy nabízet veřejně a zároveň je vydat v množství, jehož hodnota převýší za rok 1 mil. korun, potřebujete k tomu sestavit prospekt emise a nechat ho schválit Českou národní bankou (ČNB). Příprava a následné schvalování prospektu je časově značně náročný proces, který může jinak rychlý start financování výrazně protáhnout. Kromě toho musí emitent nechat potenciální investory nahlédnout pod pokličku svého podnikání, proto se většina emitentů snaží zveřejnění prospektu vyhnout a vydávat dluhopisy tak, aby se vyhnula řízení u ČNB. To je možné v následujících situacích:
1. Hodnota emise dluhopisů je nižší než 1 mil. EUR
Podlimitní emise je nejčastějším způsobem emise dluhopisů, neboť emitent není nijak omezen co do šíření nabídky dluhopisů. Veřejná nabídka dluhopisů zde není podmíněna vydáním prospektu a díky množství internetových tržišť je nalezení potřebného počtu investorů snadné.
Hodnota dluhopisu ve většině případů odpovídá jeho nominální hodnotě, ale nemusí tomu tak být vždy, neboť přesně řečeno jde o hodnotu protiplnění. Protiplněním jsou obvykle, ale ne vždy, peníze. Například u dluhopisů poskytovaných zaměstnancům je tak nutné rozlišovat, zda jsou poskytovány zdarma jako mimořádné výhody, nebo jde o část mzdy.
Uvedená částka 1 mil. eur se vztahuje na období 12 měsíců. V případě, že vydáváte dluhopisy zároveň v několika zemích EU, je rozhodující součet jejich hodnot.
2. Hodnota emise dluhopisů je 1 mil. EUR a více
Při emisi nad 1 mil. EUR obecně nelze dluhopisy nabízet bez prospektu schváleného Českou národní bankou. Existují však dvě výjimky. I „nadlimitní“ emitenti mohou své dluhopisy nabízet bez prospektu, jestliže je budou nabízet:
-
kvalifikovaným investorům, a to v neomezeném počtu, a/nebo
-
nekvalifikovaným investorům, v tom případě ale mohou učinit pouze omezený počet nabídek. Zákon hovoří maximálně o 149 individuálních nabídkách. ČNB však zastává stanovisko, že těchto nabídek by mělo být výrazně méně, protože neveřejná nabídka má být z povahy věci určena jen úzkému okruhu osob, které mají k emitentovi blízko, a tedy vědí, jak hospodaří, a dokáží tak zhodnotit riziko své investice. Bezpečnou cestou proto je buď nabídka dluhopisů pouze kvalifikovaným investorům, nebo delegování úkolu na právníka, který způsob nabízení dluhopisů navrhne „na míru“ dané emisi. V každém případě je nutné všechny uskutečněné nabídky evidovat, a to včetně těch nepřijatých.
Stejně tak můžete své dluhopisy nabízet bez prospektu, jestliže nejnižší možná investice jedné osoby nebo nominální hodnota dluhopisu činí 100 000 EUR a více. V těchto případech je podle komentářové literatury hodnota investice taková, že není důvod investory chránit prostředky veřejného práva a o svou ochranu by se měli postarat sami.
Kdo může dluhopisy pro emitenta nabízet?
Emitent může dluhopisy nabízet buďto sám, nebo využít služeb třetích osob. Neměli byste však zapomínat, že od roku 2018 již není možné dluhopisy bez prospektu nabízet prostřednictvím investičních zprostředkovatelů a jejich vázaných zástupců, nýbrž pouze prostřednictvím obchodníků s cennými papíry - typicky bank - a jejich vázaných zástupců. Veřejná internetová tržiště může emitent využít pouze v případě podlimitních emisí do 1 milionu EUR. Inzerce větších emisí bez uveřejnění prospektu by znamenala porušení zákona.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




