Klamavost obchodní firmy, za situace kdy geografické označení neodpovídá sídlu společnosti
Podle § 90 odst. 1 z. v. ř. platí, že nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. ř., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.
Podle § 424 o. z. platí, že obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Otázkou klamavosti obchodní firmy (z pohledu recentní právní úpravy) se zabýval Vrchní soud v Olomouci kupř. v usnesení sp. zn. 8 Cmo 152/2018 ze dne 25. 9. 2018.
Krajský soud v Ostravě ze dne 13. 7. 2018, č. j. C 72867/RD20/KSOS, Fj 64568/2018/KSOS usnesením zamítl návrh na zápis změny zapsaných údajů doručený soudu dne 12. 7. 2018 v části týkající se výmazu stávající obchodní firmy MALÉ ZDRAVÍ Hostivař s.r.o. a zápisu nové obchodní firmy MALÉ ZDRAVÍ Praha, s.r.o. V odůvodnění soud konstatoval, že nebyly splněny předpoklady k provedení zápisu změny obchodní firmy společnosti do obchodního rejstříku vyžadované právními předpisy, neboť nově zvolená obchodní firma působí klamavě, je-li sídlo společnosti nezměněno a stále tak zůstává v obci Třinec.
Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, ve kterém poukázala na skutečnost, že stávající obchodní firma byla rejstříkovým soudem zapsána při vzniku společnosti bez jakýchkoliv výhrad, a to přesto, že současně bylo zapisováno sídlo v Třinci. Jelikož je Hostivař částí Prahy, lze konstatovat, že navrhovaná změna obchodní firmy nepředstavuje žádnou zásadní změnu obsahu, a pokud u stávající obchodní firmy nebyl soudem shledán rozpor s právními předpisy, není zde důvod pro odchylný výklad v případě nyní navrhované změny firmy. Dále navrhovatelka zmínila, že je společností, která poskytuje zdravotní služby na území Prahy, čemuž odpovídá i udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb vydaným Magistrátem Hlavního města Prahy. Jak stávající, tak navrhovaná obchodní firma navrhovatelky tak zcela koresponduje s místem poskytování služeb a nelze tedy hovořit o jakékoliv klamavosti. S ohledem na takto uvedené navrhovala, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že návrhu vyhoví.
Odvolací soud konstatoval, že z požadavku „neklamavosti“ plyne, že obchodní firma podnikatele nesmí vzbuzovat klamnou představu o podnikateli, jeho činnosti, poskytovaných službách, výrobcích, osobách společníků, zeměpisného (geografického) označení a podobně.
Klamavost obchodní firmy je nutné posuzovat z hlediska dojmu, který může utkvět v paměti třetích osob (především průměrných zákazníků podnikatele; viz závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Odo 840/2004). S ohledem na uvedené pak odvolací soud, ostatně shodně jako soud prvního stupně, zaujal názor, že má-li společnost zapsané sídlo v obci Třinec, není možné vyhovět návrhu na zápis změny obchodní firmy s geografickým označením Praha, neboť takováto obchodní firma působí klamavě. Namítala-li společnost, že obchodní firma již obsahuje geografické označení Hostivař, což je součást Prahy, pak odvolací soud na to oponoval, že takovéto označení z hlediska průměrných schopností a rozlišovacích možností průměrného zákazníka nevzbuzuje stejný dojem jako označení Praha, neboť (městská část) Hostivař není stejně všeobecně známé geografické označení jako je Praha.
Hodlá-li navrhovatel vyvíjet svou podnikatelskou činnost výlučně na území města Prahy, nic mu nebrání v přenesení sídla na toto území, čímž by odstranil nedostatek v podobě klamavosti zamýšleného označení, případně ve zřízení odštěpného závodu (viz § 503 o. z.), který již by pro toto území požadované označení mohl mít.
Odvolací soud proto uzavřel, že navrhovaná obchodní firma v tomto případě mohla být pro průměrného zákazníka klamavá, a proto soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, pokud návrh v této části zamítl.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




