COVID-19: Novela insolvenčního zákona
Současná situace v souvislosti s pandemií je náročná téměř pro všechny podnikatele, a to zejména po finanční stránce (výpadky dodávek, pokles odbytu, uzavřené provozovny, povinnost platit fixní náklady na zaměstnance apod.). Z toho důvodu se zvětšilo i riziko vzniku úpadku těchto podnikatelů a následného insolvenčního řízení, které může vést až k prohlášení konkursu.
Aby ministerstvo spravedlnosti zabránilo situaci, kdy se dostane značná část podnikatelů do úpadku a věřitelé na ně začnou podávat insolvenční návrhy z důvodu neplacení jejich faktur, byla připravena novela insolvenčního zákona. Jednou z významných novinek bude rozšíření možnosti podat návrh na moratorium. Jedná se o institut, který brání tomu, aby soud například na základě návrhu věřitele rozhodl o úpadku dlužníka. Návrh na mimořádné moratorium bude moci podat podnikatel, který nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, podává se u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby. Podnikatel by měl splnit další podmínky, aby mohlo být tomuto návrhu vyhověno. Mimo jiné by se mělo jednat o podnikatele, kteří mají centrum činnosti v České republice a kteří v posledních 2 měsících nevyplatili společníkům podíl na zisku.
Důležitou a významnou novinkou je i dočasný zákaz insolvenčních návrhů podaných věřitelem dlužníka. K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti novely do 31. 8. 2020 podá věřitel, se nebude přihlížet. V zásadě tak dochází k situaci, kdy o tom, zda bude vůbec zahájeno insolvenční řízení, bude rozhodovat pouze dlužník.
Současně by mělo dojít k dočasnému zrušení povinnosti pro podnikatele podat na sebe insolvenční návrh v době ode dne nabytí účinnosti novely do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději do 31. 12. 2020. Tato povinnost vyplývá z insolvenčního zákona obecně. Pokud by návrh ze strany dlužníka nebyl podán, vystavuje se statutární orgán riziku vzniku povinnosti nahradit újmu věřitelům, která jim z důvodu opožděného insolvenčního návrhu vznikne. Cílem je tak zabránit tomu, aby statutární orgány nemusely podávat insolvenční návrhy na svoje společnosti v době, kdy se značná část podnikatelů dostane do úpadku, nebo hrozícího úpadku, a měli prostor tuto situaci řešit jinými způsoby, jako např. dohodou s věřiteli o odkladu splatnosti, splátkovým kalendářem apod.
Upozorňujeme, že toto zrušení se nevztahuje na povinnost podat insolvenční návrh, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii COVID-19, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. Vždy tak bude nutné posuzovat, kdy úpadek nastal a čím byl způsoben.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
