COVID-19: Novela insolvenčního zákona
Současná situace v souvislosti s pandemií je náročná téměř pro všechny podnikatele, a to zejména po finanční stránce (výpadky dodávek, pokles odbytu, uzavřené provozovny, povinnost platit fixní náklady na zaměstnance apod.). Z toho důvodu se zvětšilo i riziko vzniku úpadku těchto podnikatelů a následného insolvenčního řízení, které může vést až k prohlášení konkursu.
Aby ministerstvo spravedlnosti zabránilo situaci, kdy se dostane značná část podnikatelů do úpadku a věřitelé na ně začnou podávat insolvenční návrhy z důvodu neplacení jejich faktur, byla připravena novela insolvenčního zákona. Jednou z významných novinek bude rozšíření možnosti podat návrh na moratorium. Jedná se o institut, který brání tomu, aby soud například na základě návrhu věřitele rozhodl o úpadku dlužníka. Návrh na mimořádné moratorium bude moci podat podnikatel, který nebyl ke dni 12. 3. 2020 v úpadku, podává se u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby. Podnikatel by měl splnit další podmínky, aby mohlo být tomuto návrhu vyhověno. Mimo jiné by se mělo jednat o podnikatele, kteří mají centrum činnosti v České republice a kteří v posledních 2 měsících nevyplatili společníkům podíl na zisku.
Důležitou a významnou novinkou je i dočasný zákaz insolvenčních návrhů podaných věřitelem dlužníka. K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti novely do 31. 8. 2020 podá věřitel, se nebude přihlížet. V zásadě tak dochází k situaci, kdy o tom, zda bude vůbec zahájeno insolvenční řízení, bude rozhodovat pouze dlužník.
Současně by mělo dojít k dočasnému zrušení povinnosti pro podnikatele podat na sebe insolvenční návrh v době ode dne nabytí účinnosti novely do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději do 31. 12. 2020. Tato povinnost vyplývá z insolvenčního zákona obecně. Pokud by návrh ze strany dlužníka nebyl podán, vystavuje se statutární orgán riziku vzniku povinnosti nahradit újmu věřitelům, která jim z důvodu opožděného insolvenčního návrhu vznikne. Cílem je tak zabránit tomu, aby statutární orgány nemusely podávat insolvenční návrhy na svoje společnosti v době, kdy se značná část podnikatelů dostane do úpadku, nebo hrozícího úpadku, a měli prostor tuto situaci řešit jinými způsoby, jako např. dohodou s věřiteli o odkladu splatnosti, splátkovým kalendářem apod.
Upozorňujeme, že toto zrušení se nevztahuje na povinnost podat insolvenční návrh, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii COVID-19, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. Vždy tak bude nutné posuzovat, kdy úpadek nastal a čím byl způsoben.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
