Výmaz spolku ze spolkového rejstříku „bez provedení likvidace“
V praxi se lze občas setkat s nesprávným právním názorem o tom, že spolek, který nemá žádný majetek ani dluhy (jmění), může být (toliko na základě této skutečnosti) zrušen a vymazán ze spolkového rejstříku bez likvidace, s tím že není vlastně co „likvidovat“.
V podrobnostech lze odkázat např. na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 14 Cmo 293/2017, kde se spolek s obdobnou argumentací domáhal svého výmazu ze spolkového rejstříku v rejstříkovém řízení. Soud prvního stupně celkem logicky návrh zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal spolek odvolání.
Vrchní soud v Praze jako odvolací soud na úvod připomněl, že podle § 169 odst. 1 o. z. po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak, s tím, že celý proces likvidace je upraven ve zvláštních ustanoveních o spolcích (konkrétně ust. § 269 – § 273 o. z.) a v otázkách, které nejsou těmito speciálními ustanoveními upraveny, se použijí obecná ustanovení o likvidaci právnických osob (§ 187 – § 209 o. z.).
Soud prvního stupně v uvedeném smyslu věc podle odvolacího soudu tudíž posoudil právně správně.
Podle § 187 odst. 2 právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“.
Podle § 198 o. z. likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům (odst. 1). Likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení podle odstavce 1 společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění (odst. 2).
Ze shora citovaných ustanovení je dle Vrchního soudu v Praze zřejmé, že smyslem úpravy tohoto postupu je, aby se třetím osobám (včetně případných věřitelů) dostalo co nejdříve informace o tom, že právnická osoba vstoupila do likvidace a kdo je jejím likvidátorem oprávněným podle § 188 o. z. za ní jednat. Likvidátor bez zbytečného odkladu podá návrh na zápis změny názvu (za název spolku se připojí „v likvidaci“), zápis sebe jako likvidátora. Při zápisu vstupu právnické osoby do likvidace do veřejného rejstříku se do ostatních skutečností zapíše i údaj o tom, na základě jakého rozhodnutí byla právnická osoba zrušena. Z ničeho nelze dovodit, že by se uvedená ustanovení občanského zákoníku o likvidaci právnických osob nevztahovala na spolky.
Dle Vrchního soudu v Praze se pak spolek mýlí, má-li za to, že požadavkům zákona bylo učiněno zadost, když členská schůze rozhodla o zrušení spolku s tím, že není třeba likvidace, když spolek nemá žádný majetek.
Ustanovení § 198 o. z. je v obou odstavcích kogentní a jeho smyslem je, aby se informace o vstupu právnické osoby do likvidace dostala i k věřitelům, kteří nejsou likvidátorovi známi. Již z toho je zřejmé, že ve veřejném rejstříku musí být zapsán vstup právnické osoby do likvidace, likvidátor oprávněný jednat jejím jménem a důvod vstupu do likvidace. Ustanovení § 187 odst. 2 o. z. výslovně vyžaduje, aby návrh na zápis těchto skutečností do veřejného rejstříku podal likvidátor bez zbytečného odkladu. Teprve po té, po splnění všech povinností likvidátora, lze podat návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku.
V projednávané věci nešlo o žádný ze zákonem stanovených případů, kdy se právnická osoba zrušuje bez likvidace; tudíž u navrhovatele jde o zrušení s likvidací. Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou.
Představa navrhovatele, že nemá-li spolek žádné jmění, může být vymazán bez toho, že by vstoupil do likvidace, je podle Vrchního soudu v Praze mylná. V projednávané věci dosud nebyl jmenován likvidátor a nebyl podán ani návrh na zápis vstupu do likvidace. Ze shora uvedeného je zřejmé, že postup podle § 187 odst. 2 a § 198 odst. 2 o. z. dodržen nebyl a lze přisvědčit soudu prvního stupně, že za tohoto stavu podmínky pro výmaz spolku ze spolkového rejstříku splněny nejsou; takový návrh je předčasný.
Obdobný závěr zastává také odborná literatura, srov. např. KULOGLIJA PODIVÍNOVÁ, Martina. § 269 (Soupis jmění). In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1253 či HRABÁNEK, Dušan. § 269 (Soupis jmění). In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 333.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




