Spotřebované výživné od 1. 1. 2026
První ze série tří článků na téma změny v rodinném právu v praxi od 1. 1. 2026. Zabýváme se velmi častou a nespravedlivou otázkou – jak docílit změny výše výživného, když snížit předběžným opatřením nelze? Co se spotřebovaným výživným? Tento článek se konkrétně zabývá možnostmi úpravy výživného v případě změny poměrů a změny úpravy pro spotřebované výživné. Níže je vysvětlujeme a srovnáváme se stávající úpravou.
Problematika výživného je upravena v ustanoveních § 910 an. občanského zákoníku.
Změnu poměrů a spotřebované výživné upravuje ustanovení § 923 o. z.:
(1) Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.
(2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.
Novela podobu tohoto ustanovení mění následovně:
(1) Změní-li se poměry a nedohodnou-li se rodiče o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, rozhodne o tom soud i bez návrhu.
(2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. V rozsahu, v jakém se spotřebované výživné nevrací, se přiměřeně sníží dávka výživného splatná v budoucnu. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.
Co to znamená v praxi?
Změna v odst. 1 umožňuje rodičům se při změně poměrů jednoho či obou z nich dohodnout na změně výživného i bez soudu. Dosud to možné nebylo a rodiče se museli vždy obracet na soud, a to i v případě, že byli s to se dohodnout. Současně toto nové znění umožňuje soudu rozhodnout i bez návrhu, tj. stačí, aby se soud dozvěděl o změně poměrů, aby mohl zahájit řízení v této věci.
Změna v odst. 2 zase dává soudům pokyn, aby v případě, že zpětně zruší nebo sníží výživné pro nezletilé dítě, toto vzaly do úvahy při určování nové výše výživného. Představme si situaci: máte dceru, pro kterou je určeno výživné ve výši 12 000 korun českých měsíčně. Soud rozhodne, že se výživné zpětně ruší, např. s účinností 3 měsíce zpět (kdy nastala změna poměrů a byl podán návrh). „Ve vzduchu“ visí 12 000 Kč. Soud posléze rozhodne, že máte povinnost platit snížené výživné ve výši 8 000 korun. Nicméně, aby se vyrovnalo spotřebované výživné, soud rovněž určí, že po dobu dvanácti měsíců budete platit částku 7 000 Kč měsíčně, in eventum po dobu šesti měsíců částku 6 000 Kč podle okolností potřeb dítěte.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
