Spotřebované výživné od 1. 1. 2026
První ze série tří článků na téma změny v rodinném právu v praxi od 1. 1. 2026. Zabýváme se velmi častou a nespravedlivou otázkou – jak docílit změny výše výživného, když snížit předběžným opatřením nelze? Co se spotřebovaným výživným? Tento článek se konkrétně zabývá možnostmi úpravy výživného v případě změny poměrů a změny úpravy pro spotřebované výživné. Níže je vysvětlujeme a srovnáváme se stávající úpravou.
Problematika výživného je upravena v ustanoveních § 910 an. občanského zákoníku.
Změnu poměrů a spotřebované výživné upravuje ustanovení § 923 o. z.:
(1) Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.
(2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.
Novela podobu tohoto ustanovení mění následovně:
(1) Změní-li se poměry a nedohodnou-li se rodiče o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, rozhodne o tom soud i bez návrhu.
(2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. V rozsahu, v jakém se spotřebované výživné nevrací, se přiměřeně sníží dávka výživného splatná v budoucnu. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.
Co to znamená v praxi?
Změna v odst. 1 umožňuje rodičům se při změně poměrů jednoho či obou z nich dohodnout na změně výživného i bez soudu. Dosud to možné nebylo a rodiče se museli vždy obracet na soud, a to i v případě, že byli s to se dohodnout. Současně toto nové znění umožňuje soudu rozhodnout i bez návrhu, tj. stačí, aby se soud dozvěděl o změně poměrů, aby mohl zahájit řízení v této věci.
Změna v odst. 2 zase dává soudům pokyn, aby v případě, že zpětně zruší nebo sníží výživné pro nezletilé dítě, toto vzaly do úvahy při určování nové výše výživného. Představme si situaci: máte dceru, pro kterou je určeno výživné ve výši 12 000 korun českých měsíčně. Soud rozhodne, že se výživné zpětně ruší, např. s účinností 3 měsíce zpět (kdy nastala změna poměrů a byl podán návrh). „Ve vzduchu“ visí 12 000 Kč. Soud posléze rozhodne, že máte povinnost platit snížené výživné ve výši 8 000 korun. Nicméně, aby se vyrovnalo spotřebované výživné, soud rovněž určí, že po dobu dvanácti měsíců budete platit částku 7 000 Kč měsíčně, in eventum po dobu šesti měsíců částku 6 000 Kč podle okolností potřeb dítěte.
Další články
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
