Právní aspekty zrušení společenství vlastníků jednotek
Institut zrušení společenství vlastníků jednotek (SVJ) představuje specifickou oblast občanského práva, jejíž úprava je obsažena především v § 1215 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).
Oproti předchozí právní úpravě, která pracovala pouze s pojmem „zánik SVJ“, reflektuje současné znění občanského zákoníku systematiku obvyklou u jiných právnických osob, a tedy rozlišuje fázi zrušení a následný zánik právnické osoby. Významnou odlišností oproti jiným právnickým osobám však zůstává, že s ohledem na zvláštní povahu SVJ, jako účelově vzniklé právnické osoby pro správu domu a pozemku, se ani po jeho zrušení neprovádí likvidace.
Základní způsoby zrušení SVJ dle občanského zákoníku
Občanský zákoník primárně rozlišuje dva základní způsoby zrušení SVJ:
1. Zánik vlastnického práva ke všem jednotkám v domě
K tomu dochází buď v důsledku fyzického zániku domu jako stavby, nebo na základě právního jednání vlastníků - typicky půjde o dohodu všech vlastníků jednotek o přeměně bytového vlastnictví na podílové spoluvlastnictví nemovité věci nebo o jednostranné prohlášení jediného vlastníka všech jednotek v domě o změně vlastnického práva k jednotkám na vlastnické právo k nemovité věci.
Ke zrušení SVJ dochází v těchto případech přímo ze zákona, bez nutnosti jakéhokoli dalšího rozhodnutí orgánů SVJ.
2. Rozhodnutí vlastníků jednotek
Dalším možným způsobem zrušení SVJ je rozhodnutí vlastníků jednotek, a to buď v případě, kdy SVJ vzniklo dobrovolně (tedy nebylo založeno povinně podle § 1198 odst. 1 občanského zákoníku), nebo v situaci, kdy počet jednotek v domě poklesl pod zákonné minimum pěti jednotek.
Rozhodnutí o zrušení musí být spojeno se schválením pravidel pro správu domu a pozemku, která nahradí dosavadní stanovy SVJ. Forma rozhodnutí vlastníků musí odpovídat formě přijetí stanov – u „starších“ SVJ bude tedy zpravidla vyžadována veřejná listina.
Komentářová literatura[1] v této souvislosti však ještě upozorňuje, že navzdory existenci zvláštní úpravy v § 1215 občanského zákoníku nelze zcela vyloučit možnost aplikace obecných ustanovení o zániku právnické osoby i na SVJ, a to zejména v případě zrušení SVJ rozhodnutím soudu podle § 172 občanského zákoníku. Tento postup by připadal v úvahu zejména v případech, kdy SVJ dlouhodobě nemá statutární orgán schopný vykonávat svou funkci, nebo kdy SVJ vyvíjí činnost závažně narušující veřejný pořádek. Aplikace § 172 by zde byla odůvodněna závažností narušení zákonných podmínek existence právnické osoby, přičemž soud by mohl rozhodnout i bez návrhu, pokud by byly naplněny zákonem stanovené podmínky.
Ve všech shora uvedených případech však platí základní pravidlo, že po zrušení SVJ se neprovádí likvidace; práva a povinnosti SVJ přechází přímo na jednotlivé vlastníky jednotek v poměru odpovídajícím jejich spoluvlastnickému podílu na společných částech domu.
Dobrovolné zrušení SVJ v praxi
V praxi se nejčastěji setkáváme s procesem dobrovolného zrušení SVJ, přičemž tento proces lze rozčlenit do několika fází.
Nejprve je třeba připravit návrh rozhodnutí o zrušení SVJ, jehož součástí by měl být návrh pravidel pro správu domu a pozemku, jež po zániku SVJ nahradí stávající stanovy. Statutární orgán SVJ svolá shromáždění vlastníků jednotek, na kterém budou důvody zrušení a návrh pravidel projednány. Doporučuje se rovněž připravit návrh na vypořádání majetku SVJ, zejména prostředků na správě domu (např. fondu oprav, bankovních účtů).
Poté by mělo následovat samotné rozhodnutí o zrušení SVJ. U tohoto rozhodnutí je vyžadována nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků jednotek, nestanoví-li stanovy SVJ přísnější podmínky. S ohledem na význam rozhodnutí je však vhodné dosáhnout souhlasu všech vlastníků, aby se předešlo případným budoucím sporům a možné právní nejistotě.
Po schválení rozhodnutí statutární orgán či kterýkoliv z vlastníků podá návrh na výmaz SVJ z veřejného rejstříku. SVJ zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku ve smyslu § 185 občanského zákoníku. Zánikem SVJ přechází jeho práva a povinnosti na vlastníky jednotek, čímž se v právním smyslu završuje proces jeho ukončení.
S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že zrušení SVJ představuje specifický právní proces, který vyžaduje důkladné posouzení konkrétních okolností a dodržení zákonných postupů. Důsledné dodržení celého postupu zrušení a transparentní úprava vzájemných budoucích vztahů vlastníků jsou klíčové pro minimalizaci potenciálních sporů a zajištění plynulého fungování správy domu i v budoucnu.
Zrušení SVJ by tak mělo být vnímáno jako racionální a promyšlený krok, nikoliv jako definitivní konec správy domu.
[1] Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 1. vydání, 2013, s. 834 - 840: J. Holejšovský
Další články
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.




