Odstoupení od smlouvy o dílo podle NOZ
Odstoupit od smlouvy o dílo není tak snadné jako vrátit v obchodě nevhodně koupený dárek. Vyplatí se pozorně zkontrolovat dílo při přebírání a znát své možnosti pro případ, že se na něm vyskytnou vady.
Smlouva o dílo vs. kupní smlouva
Smlouva o dílo je smlouvou, jíž se jedna strana (zhotovitel) zavazuje na své náklady a nebezpečí zhotovit dílo, zatímco druhá strana se zavazuje za něj zaplatit dohodnutou cenu a převzít si jej. Dílem se rozumí zhotovení, oprava či údržba nějaké věci (byť i nehmotné - například software).
Smlouvě o dílo se podobá kupní smlouva. Existuje mezi nimi podstatný rozdíl (který vysvětlujeme například v tomto článku) a rozdílná pravidla platí i pro odstoupení od nich. V případě kupních smluv bývají lidé zvyklí na možnost vrátit zakoupené zboží (např. oblečení), kterou obchody nabízejí. Obchody to však umožňují z vlastní iniciativy, aniž by k tomu měly zákonnou povinnost. Povinnost vzít zpět zakoupené zboží a vrátit za ně kupujícímu částku, kterou zaplatil, je zákonem předepsána pouze pro tři speciální případy:
- uzavření kupní smlouvy po internetu, po telefonu apod.,
- uzavření spotřebitelského úvěru,
- uzavření kupní smlouvy mimo obvyklé obchodní prostory.
Ve všech ostatních případech, a také v případě smlouvy o dílo, umožňuje občanský zákoník odstoupit od smlouvy pouze:
- v případě, že si takovou možnost smluvní strany samy dohodly ve smlouvě. Zde záleží na konkrétních ujednáních smlouvy a v obecné rovině není co řešit.
- v případě, že jedna smluvní strana smlouvu podstatným způsobem porušila, popřípadě z jejího chování jednoznačně vyplývá, že ji podstatným způsobem poruší.
Podstatné porušení smlouvy
Podstatným porušením smlouvy je situace, kdy je pro jednu smluvní stranu znehodnocen celý smluvní vztah. Kdyby poškozená smluvní strana byla tušila, že k takovému porušení smlouvy dojde, vůbec by smlouvu neuzavírala (a tato skutečnost je druhé smluvní straně známá nebo by být měla). V případě smlouvy o dílo může jít například o situaci, kdy si zákazník nechává ušít svatební oblek na míru. Švadleně je jasné, k čemu oblek potřebuje, přesto ho nezvládne dokončit do termínu svatby. Oblek dodaný až po svatbě pro zákazníka nemá význam, má tedy právo odstoupit od smlouvy.
Stejně tak by zákazník mohl odstoupit od smlouvy v případě, že by dílo nebylo dodané v ujednaném množství, ve sjednané jakosti či provedení, bez nutných dokladů, a nemohlo by tak sloužit účelu, ke kterému bylo zamýšleno. Odstoupení od smlouvy však není jediné řešení. Zákazník by mohl stejně tak požadovat dodání nového díla bez vady (popřípadě dodání jen chybějící části), opravu, nebo slevu z ceny. (Výjimkou by byl pouze případ, kdy by předmět díla nebylo vzhledem k jeho povaze možné vrátit nebo předat zhotoviteli.)
Oznámit vadu při převzetí
Všechna uvedená řešení jsou nicméně možná jen v případě, že si objednatel vady všimne včas, ideálně v okamžiku převzetí díla, a oznámí ji zhotoviteli. Neoznámí-li objednatel vadu při přebírání díla, měl by to udělat bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při vynaložení dostatečné péče zjistit, nejpozději však do dvou let ode dne předání díla. (Výjimkou může být situace, kdy je vada důsledkem skutečnosti, o které zhotovitel v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. V praxi však prokazování této situace může být velmi obtížné.) Okamžik přebírání díla je tedy velmi podstatný a je vhodné mu věnovat pozornost.
Malé vady - nepodstatné porušení smlouvy
Vykazuje-li zhotovené dílo pouze malé vady, nemá objednatel právo odstoupit od smlouvy, může pouze požadovat slevu nebo odstranění vady. Malé vady jsou takové, které nebrání používat dílo za zamýšleným účelem. Vymezení účelu, k němuž má dílo být používáno, je tedy velmi důležité a vyplatí se účel ve smlouvě definovat co nejpodrobněji, stejně jako zamýšlenou výslednou podobu díla. Má-li dílo například plnit kromě své primární funkce i funkci estetickou, je vhodné ve smlouvě zmínit i tu.
Jak se vyhnout nedorozuměním
Rozlišení malých a velkých vad a určení účelu, jemuž má dílo sloužit, nemusí vždy být zřejmé. Proto se vyplatí tyto termíny vymezit ve smlouvě o dílo co nejpřesněji ve vztahu ke konkrétnímu dílu, o které se jedná. Stejně tak si mohou smluvní strany přesně vymezit dobu, po kterou je možné vady reklamovat, a způsob, jakým budou odstraněny. Jak již bylo uvedeno, vyplatí se ve smlouvě podrobně definovat také účel, jemuž má dílo sloužit, a s ním požadované vlastnosti díla.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




