(Ne)dokončené dílo
Dle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Jeden z požadavků na předvedení díla bývá součinnost objednatele. Objednatel má všeobecnou povinnost dílo převzít a poskytnout k tomu zhotoviteli potřebnou součinnost, je-li k předání díla nezbytná (např. převzít klíče od nově vyrobeného vozidla). Pokud zhotovitel o předvedení a předání dokončeného díla objednatele vhodným způsobem vyrozumí, avšak ten potřebnou součinnost neposkytne, měl by tím být požadavek na předvedení díla splněn, čímž jej lze považovat za dokončené. Smyslem předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu je představení všech jeho charakteristických vlastností, zejména pak těch užitných, funkčních a estetických.
Z ustanovení § 2604 občanského zákoníku dále plyne, že dílo je provedeno, pokud je dokončeno a předáno, v důsledku čehož vzniká právo na úhradu ceny díla. Pokud dílo není ve smyslu § 2605 občanského zákoníku dokončeno tak, jak je nastíněno výše, nemůže být ani předáno a objednateli nevzniká povinnost jej převzít. Zhotovitel proto nemůže požadovat od objednatele převzetí díla, které není dokončené a není tudíž ani způsobilé sloužit svému účelu. Jak ostatně plyne z ustanovení § 2605 odst. 1 věty druhé, objednateli může vzniknout povinnost převzít pouze dílo, které je dokončené, a to buď s výhradami, nebo bez výhrad. V praxi může nastat i taková souslednost, že dílo bude objednateli nejprve předáno (např. prostřednictvím dopravce) a až následně bude dokončeno (např. předvedením jeho funkcí podle přiložené video-prezentace). To však nic nemění na tom, že dílo, které není způsobilé ke svému účelu a není dokončené, nemusí objednatel převzít.
Vzniká povinnost k převzetí vadného díla?
Podle ustanovení § 2615 občanského zákoníku má dílo vadu, pokud neodpovídá smlouvě (např. ušitý oblek má jinou barvu, něž kterou si objednatel vybral). Je objednatel oprávněn vadné dílo odmítnout a nepřevzít jej? Na tuto otázku neexistuje zcela jasná odpověď a názory odborné literatury se v tomto směru rozchází. Podle některých názorů je předpoklad předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu zhotovitelem splněn i v případě, kdy se na díle vyskytují vady, které nebrání jeho užívání ke svému účelu. V takovém případě je objednatel povinen vadné dílo převzít, jelikož z dikce § 2605 občanského zákoníku vyplývá, že dílo „objednatel převezme“ a lze proto dovozovat, že se jedná o povinnost (a nikoliv o právo) objednatele. Naopak podle jiných názorů je třeba znění daného ustanovení vyložit tak, že pouze pokud se objednatel rozhodne vadné dílo převzít, což je ovšem jeho právem a nikoliv povinností, je povinen tak učinit buď s výhradami, nebo bez výhrad. S ohledem na uvedený výkladový nesoulad lze v každém případě doporučit si ve smlouvě výslovně sjednat, že při výskytu konkrétních vad (např. vad, které nebrání užívání díla ke svému účelu), má objednatel povinnost dílo převzít.
Co to ovšem v praxi znamená, že vady díla nebrání jeho užívání ke stanovenému účelu? V tomto bodě se znovu dostáváme do větší komplexity, přičemž společenský oděv ušitý v jiné, nežli objednatelem zvolené barvě (např. černý namísto bílého), nám může posloužit jako skvělý příklad. Skutečnost, zda vada díla brání či nebrání jeho užívání ke svému účelu bude do značné míry záviset na tom, zda došlo ke smluvnímu ujednání stran o tom, že účelem je zhotovit přesně specifikované dílo (v tomto případě bílý oblek), a to například z důvodu jeho použití na konkrétní společenské akci s předepsaným „dress code“, či nikoliv.
Odborná literatura se zde kloní k závěru, že pokud bude smluvně sjednán konkrétní účel použití díla, který nebude naplněn, nebude ani podmínka předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu splněna a objednatel nebude mít povinnost dílo převzít. Pokud však konkrétní účel nebude mezi stranami výslovně ujednán, existuje šance, že by podmínka předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu mohla být splněna i zhotovením obleku v barvě černé, neboť takový oblek bude pořád možné používat k běžnému nošení na společenských akcích. Hranice, kdy tato podmínka bude ještě splněna a kdy nikoliv, by pro podobné případy měla být dokreslena soudní judikaturou, která je v dané oblasti stále poněkud omezená.
Povinnost k převzetí stavby s drobnými vadami
Nehledě na shora uvedené nejasnosti zákon v ustanovení § 2628 občanského zákoníku, který je ve vztahu speciality k § 2605 občanského zákoníku, staví na jisto, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Ojedinělými vadami se zde rozumí takové vady, jejichž počet je ve srovnání s vadami, které by se na stavbě objektivně mohly vyskytnout, zanedbatelný. Za drobnou lze pokládat vadu, která se netýká samotné podstaty díla (např. rýha na fasádě) a náklady na její odstranění jsou v poměru k ceně díla nepatrné.
Závěr
Pokud bychom shrnuli shora uvedené závěry, je objednatel povinen převzít pouze takové dílo, které je dokončené. Pokud se u díla vyskytují vady, má povinnost jej převzít jen v případě, že se jedná o stavbu a vady budou pouze drobné a ojedinělé. V ostatních případech je povinnost objednatele k převzetí vadného díla poněkud diskutabilní.
Diskuze k článku ()