Jízda na letních pneumatikách se nevyplácí – i bez ledu a sněhu přijdete o odškodnění
Jakmile začnou zlátnout listy a přihlásí se podzimní plískanice, automechanici začnou mít napilno s výměnou letních pneumatik za jejich zimní verzi. S tím, jak přibývá zim s malým či žádným množstvím sněhu a ledu, se však objevují i řidiči, kteří si přezouvání auta rozmýšlejí.
Jenže spořivost se jim v konečném důsledku může hrubě nevyplatit. Společnost Vindicia upozorňuje, že pro odškodnění jsou zimní pneumatiky velmi důležité. Bez nich se v očích pojišťovny z poškozeného stává viník a kompenzace může být výrazně krácena, často dokonce zcela zamítnuta.
Současná pravidla pro jízdu na zimních pneumatikách hovoří jasně. V období od 1. listopadu do 31. března jimi musí být vozidlo vybaveno, pokud je, nebo se může na vozovce vyskytovat námraza, souvislá vrstva ledu či sněhu. A jsou rovněž dané úseky, kde je použití zimní sady povinné automaticky. Pokud tedy v lednu vyjede řidič na Hodonínsku, když jsou 2 stupně nad nulou za nákupem na letních pneumatikách, pravidla teoreticky neporušuje.
Vše se komplikuje, pokud dojde k nehodě. „Platí, že se v případě bouračky policie zaměří právě na pneumatiky. Výsledkem bývá uzavření případu jako nepřizpůsobení jízdy vnějším faktorům. Roli v nehodě totiž hrají i jiné faktory než námraza, sníh a náledí. Jde například i o teplotu vozovky. I když tedy bylo sucho a nemrzlo, může se z původně poškozeného řidiče stát spoluviník či dokonce viník. O závěry policie se pak opírá pojišťovna, která kompenzaci odmítne vyplatit nebo ji výrazně krátí – jednoduše proto, že kdyby jel na zimních pneumatikách, mohl například dříve zabrzdit a nehodě zabránit,“ varuje Tomáš Beck, odborník na odškodnění společnosti Vindicia. Vyhráno však člověk nemá ani v případě, že policie rozhodne o tom, že zimní pneumatiky na nehodu vliv neměly. Pojišťovna pak často iniciuje soudní spor a opírá se o vlastní posudek.
Že se při získávání odškodnění jedná o skutečně závažnou komplikaci, potvrzují dlouholeté zkušenosti Vindicia. „Příběhy se hodně podobají. Lidé, kteří chtěli na zimních pneumatikách ušetřit, se vydají na nákup či za zábavou. Ovšem následuje nehoda, po které je výletník na letních gumách označen za spolupachatele, či dokonce viníka, protože jeho brzdnou i reakční dráhu neadekvátní obutí výrazně prodloužilo. Za své klienty vždy bojujeme, ale v těchto případech většinou musíme zájemce odmítat, protože se boj o odškodnění téměř nedá vyhrát,“ uvádí Beck. V tomto případě doporučuje neriskovat a na zimu mít pro auto adekvátní přezutí. Jedinou obranou zůstává vypracování nezávislého posudku v oboru dopravy, ten si ovšem viník musí zadat i zaplatit sám. Vyhotovení je poměrně drahé, časově náročné a výsledek nejistý. Snaha vyhnout se několika tisícové investici do zimních kol a výměny se tak výrazně prodraží.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?



