Japonská aukce – jiná taktika, lepší výsledky
Japonská aukce (aukce, e-aukce) je krokový typ aukce, ve které figuruje jeden prodejce a víc zájemců. Je jednou z aukcí, kde se zvyšuje cena. Na rozdíl od anglické verze cenu nezvyšují účastníci aukce, ale licitátor.
Vyhlašovatel nastaví nejnižší možnou cenu, za kterou je prodejce ochoten předmět prodat, a poté ji v přesně a předem daných časových intervalech navyšuje. Účastník nebo účastníci, kteří cenu akceptovali, pokračují a mohou reagovat na novou cenu. Naopak ten, kdo ji nepřijal, opustí e-aukční místnost.
Poslední vyhrává
Účastníci aukce, kteří e-aukční místnost jednou opustili, už se do stejné aukce nemůžou znovu zapojit! Tím se japonská aukce zásadně liší od anglické po taktické stránce, protože anglická verze umožňuje zvýšit příhoz i těm, kteří dočasně v aukci nepřihazovali.
Tento elektronický tendr vyhrává ten, kdo v něm zůstal jako poslední ve chvíli, kdy všichni ostatní účastníci prostřednictvím tlačítka opustili aukční síň a s licitátorem tam zbyl jen on. Aukce však pokračuje až do té doby, dokud je poslední zájemce ochoten zaplatit aktuální zvýšení ceny.
Výhodou je vyšší zisk
Výsledkem japonské aukce jsou vyšší zisky, protože mezi účastníky není vzájemná transparentnost a přehled jako v běžné aukční místnosti. Účastníci vidí pouze svoje vlastní ceny a nemají srovnání své vlastní pozice v hierarchii nabídek. Nevědí dokonce ani to, že zůstali v e-aukční místnosti pouze s licitátorem.
Japonská aukce je vhodná všude tam, kde je významný zájem jediného zájemce, který ale nemůže kvantifikovat svou preferenci z důvodu chybějících soutěžitelů. Jinými slovy – jestliže je jeden dražitel ochotný nabídnout podstatně vyšší cenu než zbývající účastníci japonské aukce, nebude výsledná cena dosažena v tomto typu aukce jen cenou nejvyšší z okruhu ostatních (běžných) zájemců, ale bude odpovídat výši, kterou nabídce připisuje významný zájem jediného zájemce.[1]
Někomu chybí adrenalin
Jedinou nevýhodou je, že účastníkům aukce může chybět adrenalin. Anonymita v e-aukční síni s sebou nese i absenci tlaku, která nutí účastníky respektovat aktuální ceny a pokračovat v aukci.
Tento typ aukce je vhodný tam, kde předpokládáte zvýšený zájem úzkého okruhu zájemců, nebo jediného zájemce, který o předmět dražby velmi stojí. Tržní cena versus cena zvláštní obliby (pretium affectionis) je mimořádná cena, která zohledňuje osobní vztah k určité věci. Na rozdíl od ceny obvyklé jsou pro její stanovení rozhodující subjektivní kritéria, a to s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věcí movitých i nemovitých, nejčastěji se jedná o umělecká díla.
Japonská ticker aukce
Renomované dražební a aukční společnost, které těmito systémy[2] disponují v rámci vlastních dražebních a aukčních systémů tento druh aukce nabízí svým klientům, pokud se předpokládá zvýšený zájem úzkého okruhu zájemců, případně jediného zájemce, jehož zájem o předmět aukce je mimořádný. Tento způsob aukce se používá i k nákupu jako japonská reverzní aukce.[3] Systém se účastníků ptá, zda jsou schopni předložit lepší cenovou nabídku, než je systémem předem nadefinovaná a mění se v předem nastavených intervalech. Většinou se jedná o časový interval 1–2 minut. Na počátku jsou všichni soutěžící na první příčce, až v průběhu se ukáže, který soutěžící se udrží až do konce a aukci vyhraje.
[1] Modelový příklad
Japonská aukce:
Prodej pozemku – zahrady.
Vyvolávací cena v japonské aukci cena je 1 000 Kč.
Cena v aukční místnosti se každé dvě minuty navýší o 100 Kč.
Počet zájemců je 10 (9 běžných zájemců, 1 zájemce jehož vlastní zahrada sousedí se zahradou v této aukci).
Deset zájemců je v e-aukční místnosti. Účastník (všichni) přijal nabídku 1 000 Kč.
Při navýšení ceny na 1 100 Kč opouští místnost 1 účastník.
Při navýšení ceny na 1 200 Kč opouští místnost 7 účastníků.
Při navýšení ceny na 1 300 Kč opouští místnost 1 účastník.
Poté co cena dosáhla 1 300 Kč postupně všech 9 běžných zájemců už opustilo e-aukční místnost.
Jeden zájemce, jehož vlastní zahrada sousedí se zahradou v této aukci pokračuje, nyní už pouze s licitátorem.
Při navýšení ceny na 1 400 Kč nikdo e-aukční místnost neopouští.
Cena se každé dvě minuty navyšuje o 100 Kč.
Po dvaceti minutách je cena 2 000 Kč, poslední zájemce. Účastník (poslední v místnosti) přijal nabídku 2 000 Kč.
Aukce byla ukončena. Vítězem aukce se stal účastník, jehož nejvyšší podání činilo 2 000 Kč.
Anglická aukce:
Prodej pozemku – zahrady.
Vyvolávací cena v anglické aukci cena je 1 000 Kč.
Cena v aukční místnosti se navýší pouze učiní-li někdo příhoz (minimální příhoz stanoven na 100 Kč).
Počet zájemců je 10 (9 běžných zájemců, 1 zájemce jehož vlastní zahrada sousedí se zahradou v této aukci).
Deset zájemců je v e-aukční místnosti.
Při navýšení ceny na 1 100 Kč už nečiní žádné podání 1 účastník.
Při navýšení ceny na 1 200 Kč už nečiní žádné podání 7 účastníků.
Při navýšení ceny na 1 300 Kč už nečiní žádné podání 9 účastníků.
Jeden zájemce, jehož vlastní zahrada sousedí se zahradou v této aukci učinil podání 1 400 Kč.
Vítězem aukce se stal účastník, jehož nejvyšší podání činilo 1 400 Kč.
[2] PROKONZULTA, a.s. Dostupné z: https://www.prokonzulta.cz/o-nas
[3] PROEBIZ s.r.o. Dostupné z: https://proebiz.com/moduly-a-funkce
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.




