Jak zjednodušit uzavírání smluv na dálku
Jaké jsou možnosti distančního uzavírání smluv, jak si distanční způsob uzavírání smluv zjednodušit, a co je v této souvislosti vhodné ve smlouvě ujednat? A naopak, jaká obvyklá smluvní ujednání nám mohou distanční způsoby uzavírání smluv komplikovat?
Restrikce volného pohybu osob, uzavření hranic a další opatření, která stát vydal v reakci na hrozbu pandemie, v uplynulých měsících znemožnila jednu z nejběžnějších věcí: sejít se na jednom místě a uzavřít smlouvu písemně současným podpisem listiny všemi smluvními stranami. Ke slovu se tak více než kdy jindy, dostaly distanční (mezi nepřítomnými osobami) způsoby uzavírání smluv. V minulosti nejobvyklejší způsob, tedy zasílání listiny obsahující smlouvu doporučeným dopisem, nebyl v době epidemie z časových důvodů optimální volbou.
Jaké jsou další možnosti distančního uzavírání smluv, jak si distanční způsob uzavírání smluv zjednodušit, a co je v této souvislosti vhodné ve smlouvě ujednat? A naopak, jaká obvyklá smluvní ujednání nám mohou distanční způsoby uzavírání smluv komplikovat?
Smlouva jako nabídka a přijetí, co lze sjednat, co lze vynechat?
Písemná smlouva mezi nepřítomnými se pravidelně uzavírá tak, že jedna strana vytvoří písemný návrh smlouvy (nabídku) v listinné podobě, podepíše ji a pošle ji druhé straně (poštou, kurýrem), nebo doručí osobně. Druhá strana listinu podepíše (přijetí nabídky) a pošle ji zpět navrhující straně. Smlouva je uzavřena, až když přijetí (podepsaná nabídka) dojde druhé straně.
Občanský zákoník nám naštěstí umožnuje si výše uvedený postup zjednodušit nebo upravit.
Přijetí podpisem bez doručení
Nejjednodušší možností je sjednat si, že smlouva je distančně uzavřená už ve chvíli, kdy druhá strana nabídku podepíše (přijetím nabídky), aniž by bylo nutné přijatou nabídku doručit zpátky tomu, kdo nabídku učinil (navrhovateli). Doručení podepsané nabídky navrhovateli je možné pro pořádek nahradit jen zasláním informace o tom, že k přijetí nabídky a k uzavření smlouvy došlo, například emailem. Bohužel v praxi, kde se využívá distanční způsob uzavírání většího počtu smluv na denní bázi, dochází poměrně často k tomu, že přijatá (podepsaná) nabídka už zpátky k navrhovateli nikdy nedorazí, a proces uzavření smlouvy proto není správně zakončen. Ujednání o přijetí podpisem bez doručení přijaté nabídky riziko tohoto opomenutí v praxi eliminuje a stojí tedy za zvážení i z tohoto důvodu.
V posledních ujednáních smlouvy bývá často uvedeno, že smlouva je uzavřená podpisem poslední smluvní strany. Je těžké posoudit, jestli má jít o úpravu okamžiku uzavření smlouvy při distančním uzavírání, nebo zda text tohoto ujednání jenom odráží skutečnost, že smlouva se bude podepisovat všemi účastníky smlouvy najednou a doručení podepsaného návrhu tedy následuje fakticky okamžitě po přijetí (každý účastník si hned vezme určený počet podepsaných vyhotovení smlouvy). Vhodnější je proto výslovně uvést, že se jedná o úpravu způsobu uzavírání smlouvy a uplatní se i pro distanční uzavření smlouvy.
Reálné přijetí nabídky
Pro zjednodušení uzavírání smluv na dálku přichází v úvahu i tzv. reálné přijetí nabídky. Nabídka je přijatá a k uzavření smlouvy dojde tím, že se smluvní strana, adresát nabídky, podle nabídky zachová (zejména přijme nebo poskytne plnění). Může jít například o nabídku na koupi určité konkrétní věci. Ten, kdo prodej věci nabízí, v nabídce uvede, že nabídku je možné přijmout zaplacením určité částky. Pokud má adresát nabídky o uzavření smlouvy zájem a zaplatí uvedenou částku, dochází zaplacením (zachováním se podle nabídky) k uzavření smlouvy. Podle občanského zákoníku je možné tímto způsobem smlouvu uzavřít, když si to smluvní strany dohodnou, ale dokonce i tehdy, když to vyplývá z praxe stran nebo pokud je to obvyklé. Ve smlouvách přitom bývá často takový způsob uzavření vyloučen, a není možné ho využít. Vhodnější než vylučovat vždy, je proto u některých typů smluv s touto možností počítat a konkrétní podmínky jejího využití upravit.
Jiné způsoby úpravy postupu uzavírání smluv
Další možností, jak zjednodušit proces uzavření smlouvy, je například ujednání o tom, že nabídka bude přijatá, pokud jedna strana na nabídku do určité doby neodpoví (přijetí mlčením). To je samozřejmě možné jen pokud smluvní strana, která má být svým mlčením zavázaná, nejdříve souhlasí s tím, že její mlčení v určitém konkrétním případě bude znamenat přijetí nabídky. Nelze tedy bez dalšího někomu poslat návrh například na koupi domu a do nabídky napsat, pokud se nám do 14 dnů neozvete (neodmítnete naši nabídku), pak jste uzavřeli smlouvu. Je ale možné nejdříve s někým uzavřít smlouvu, v níž se druhá strana zaváže, že bude v určitém konkrétním případě reagovat na určité konkrétní nabídky jejich odmítnutím a pokud k odmítnutí nedojde, bude uplynutím sjednané doby nabídka přijata.
Není-li smluvní strana snadno k zastižení, nebo pokud je smluvních stran víc, může být vhodné využít i doručení přijatého návrhu určitému zástupci (například advokátovi).
Do kdy je nutné přijmout nabídku u smlouvy uzavírané na dálku?
Pokud návrh smlouvy posíláte písemně, a adresát nabídky chce nabídku přijmout, musí zareagovat ve lhůtě, která je v nabídce určena. Když z jakéhokoliv důvodu není lhůta v nabídce uvedena, pak ze zákona platí přijetí v přiměřené lhůtě vzhledem k povaze navrhované smlouvy a prostředkům použitých pro zaslání nabídky. Lhůta tedy bude jiná podle toho, o jak složitou smlouvu jde, ale i podle toho, zda pro doručení použijeme datovou schránku (o tom více v pokračování článku), nebo jestli k doručení návrhu smlouvy použijeme Českou poštu. Z praxe lze jednoznačně doporučit si dobu pro přijetí nabídky sjednat tak, aby bylo jasné nejen jak, ale i do kdy je možné na návrh smlouvy reagovat a kdy už je pozdě.
zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




