Desatero k nové evidenci skutečných majitelů
Praktické rady a upozornění pro společnosti i jejich ultimátní vlastníky.
1. Účinnost zákona
Nový zákon o evidenci skutečných majitelů vstoupil v účinnost 1. 6. 2021. Společnosti i jejich ultimátní vlastníci by si měli být vědomi rizik spojených s novým zákonem.
2. Širší okruh skutečných majitelů
Definice skutečného majitele se změnila a rozšířila – i pokud společnost zapsala svého skutečného majitele v minulosti, nelze vyloučit, že nově spadne pod definici skutečného majitele jiná osoba nebo více osob.
3. Co když nelze majitele určit
Nelze-li skutečného majitele určit, platí, že jsou skutečným majitelem osoby ve vrcholném vedení. To se nově týká osob ve vrcholném vedení nejvyšší mateřské společnosti, nikoli české společnosti, která provádí zápis do evidence.
4. Veřejně přístupná evidence
Na internetu bude nově moci každý získat částečný výpis platných údajů z evidence skutečných majitelů.
5. Automatický průpis údajů
Zákon umožní ve specifických případech automatický průpis údajů z obchodního rejstříku do evidence (tzn. společnost nebude muset podávat návrh na zápis). I v případě automatického průpisu je nezbytné kontrolovat, zda propsané osoby jsou opravdu skuteční majitelé.
6. Lhůty
Společnosti mají povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence, a to buď:
- do 1. 12. 2021 – platí pro společnosti, které zapsaly skutečného majitele podle „staré“ úpravy v zákonné lhůtě
- bez zbytečného odkladu – platí pro ostatní korporace
Sankce
7. Zákaz výplaty zisku
Skutečnému majiteli, který není zapsaný v evidenci skutečných majitelů, nesmí být vyplacen podíl na zisku nebo jiném prospěchu obchodní korporace. Společnost dále nesmí vyplatit zisk ani žádné právnické osobě, která nemá v evidenci zapsaného žádného svého skutečného majitele.
8. Pokuta
Společnosti, která nezapíše svého skutečného majitele, může být udělena pokuta až do výše 500.000 Kč. Stejná pokuta může být udělena také nespolupracujícímu skutečnému majiteli.
9. Zákaz výkonu hlasovacího práva
Skutečný majitel, který není zapsaný v evidenci skutečných majitelů, nesmí vykonávat hlasovací právo na valné hromadě společnosti či přijímat rozhodnutí jako jediný společník. Totéž platí pro každou právnickou osobu, která nemá v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele (bez ohledu, zda je skutečným majitelem této korporace nebo jen minoritním společníkem).
10. Nevymahatelnost závazků
Závazky zastírající osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci, nelze vymáhat.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?




