Daň z nabytí nemovitých věcí jako součást pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku
V souvislosti se změnou poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí (nově je poplatníkem této daně nabyvatel – kupující) se objevily dotazy na správné účetní a daňové posouzení nákladu, který tato daň představuje.
Z daňového hlediska [podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů] je daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byla zaplacena a není součástí ocenění majetku, daňovým výdajem.
Z pohledu účetních předpisů (podle § 25 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví) je vstupní cenou – pořizovací cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Daň z nabytí je tedy považována za součást ocenění nabyté nemovitosti a do nákladů se uplatní postupně formou daňových odpisů.
Jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR z konce loňského roku si kladlo za cíl zjistit a upřesnit, zda daň z nabytí představuje jednorázový výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (daňový výdaj) v okamžiku zaplacení, nebo zda se stává součástí vstupní ceny nabývané nemovité věci.
Ze závěrů jednání výboru vyplynulo, že v případě vzniku daňové povinnosti z titulu úplatného nabytí vlastnického práva k nemovité věci je nesporné, že náklad na daň z nabytí nemovitých věcí má příčinnou souvislost s pořízením dlouhodobého hmotného majetku a do doby stanovené v § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb. je součástí jeho ocenění pořizovací cenou podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví.
Pro úplnost závěrem doplňujeme, že daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci:
- v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci nebo práva stavby nebo správy svěřenského fondu;
- v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí; nebo
- v němž byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



