Co přináší desátá novela katastrálního zákona

Následující text je věnován změnám, které jsou účinné od 1. ledna 2021 v souvislosti s novelou zákona o pozemkových úpravách.

Novela zákona o pozemkových úpravách

S účinností od 1. ledna 2021 je zákonem č. 481/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, novelizován rovněž katastrální zákon.

Komplexní pozemkové úpravy jsou jedním ze způsobů obnovy katastrálního operátu.[1] Pozemkovými úpravami dochází k novému prostorovému a funkčnímu uspořádání pozemků, k jejich scelení nebo dělení a úpravě jejich hranic tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy, bere se v úvahu též vliv na životní prostředí, zúrodnění půdního fondu a podobně.

Cílem pozemkových úprav je zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, včetně napomáhání diverzifikaci hospodářských činností a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochrany a zúrodnění půdního fondu, lesního hospodářství a vodního hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Agenda pozemkových úprav spadá do gesce pozemkových úřadů.

Výsledky provedených komplexních pozemkových úprav využije katastrální úřad vždy, výsledky jednoduchých pozemkových úprav využije katastrální úřad tehdy, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné.

Podle důvodové zprávy ambicí novely zákona o pozemkových úpravách byla snaha vytvořit legislativní prostředí pro řešení dopadů klimatických změn v krajině a zvýšit operativnost řízení o pozemkových úpravách. Mimo to, rozsáhlá novela zákona o pozemkových úpravách upřesňuje ustanovení týkající se zápisu obvodu pozemkových úprav do katastru, řeší situace, kdy je ohledně vlastnictví pozemku veden soudní spor o určení vlastnictví,[2] řeší situace, kdy na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav vázne zástavní právo,[3] řeší přechod věcných práv[4] a omezení změny druhu nebo způsobu využití pozemku, na kterém je umístěno společné zařízení ve veřejném zájmu, a související zápis poznámky k nemovitosti do katastru.[5]

Revize katastru a „stará“ věcná břemena

Novela zákona o pozemkových úpravách zařadila do katastrálního zákona v § 35 nový odst. 2. Stávající § 35 odst. 2 katastrálního zákona zní: „Sdělí-li vlastník nemovitosti zatížené věcným břemenem, jehož zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, a které je zapsáno ve prospěch osoby s údaji neumožňujícími její dostatečnou identifikaci, katastrálnímu úřadu v rámci revize katastru, že toto věcné břemeno není již více než 10 let vykonáváno, vyzve katastrální úřad oprávněného z věcného břemene veřejnou vyhláškou, aby se přihlásil. Katastrální úřad zašle obci, na jejímž území se zatížená nemovitost nachází, výzvu ke zveřejnění na úřední desce po dobu 1 roku. Nepřihlásí-li se oprávněný do 1 roku od zveřejnění výzvy, má se za to, že věcné břemeno se promlčelo. Výmaz takto promlčeného věcného břemene provede katastrální úřad z úřední povinnosti; pro výmaz se použijí přiměřeně ustanovení o záznamu, ustanovení § 11 se neuplatní.“

Revize údajů katastru je činnost prováděná katastrálními úřady, která slouží k zajišťování souladu údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Katastrální úřad v souladu s ust. § 35 katastrálního zákona reviduje za součinnosti obcí, popř. též orgánů veřejné moci,[6] a za účasti vlastníků obsah katastru se skutečným stavem. Předmětem revize katastru jsou zejména zápisy či výmazy staveb, druhů pozemků a způsobů využití pozemků a typů staveb a způsobů využití staveb.[7]

Jestliže katastrální úřad při provádění revize zjistí, že u nemovitosti je v části C listu vlastnictví evidováno věcné břemeno, jehož zápis byl převzat z pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy[8] a které je zapsáno ve prospěch osoby, o níž nejsou katastrálnímu úřadu známy dostatečné identifikátory,[9] projedná tuto skutečnost s vlastníkem nemovitosti. Sdělí-li vlastník nemovitosti katastrálnímu úřadu, že věcné břemeno není již více než deset let vykonáváno, katastrální úřad zašle příslušné obci výzvu ke zveřejnění na úřední desce s tím, že výzva bude zveřejněna též na úřední desce příslušného katastrálního pracoviště.

Oprávněný z věcného břemene má jeden rok od zveřejnění výzvy na to, aby se k výkonu věcného břemene katastrálnímu úřadu přihlásil a aby si doplnil své identifikátory do katastru. Pokud tak neučiní, nastoupí vyvratitelná domněnka, že věcné právo bylo promlčeno, a toto věcné právo bude z katastru vymazáno, přičemž o výmazu věcného břemene katastrální úřad vyhotoví písemný záznam, který založí do sbírky listin.

Obnova operátu a „stará“ věcná břemena

Novela zákona o pozemkových úpravách zařadila do katastrálního zákona v ust. § 40 odst. 3 také novou část, která zní: „Společně s oznámením o zahájení obnovy katastrálního operátu vyzve katastrální úřad veřejnou vyhláškou osoby oprávněné z věcných břemen, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, které jsou v katastru zapsány s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, aby se katastrálnímu úřadu přihlásily. Výzvu zveřejní katastrální úřad na úřední desce do vyložení nového souboru geodetických informací a souboru popisných informací, současně požádá o zveřejnění výzvy po stejnou dobu i dotčenou obec.“

Nástroje pro evidování věcných práv k nemovitostem a pro zobrazování nemovitostí v katastrální mapě se neustále zdokonalují. Současný katastr na tyto trendy adekvátním způsobem reaguje, a proto existují postupy, které umožňují katastrálním úřadům katastrální operát „obnovit“. Při této činnosti dochází také k odstraňování některých nesrovnalostí v operátu vzniklých během historického vývoje v minulém období.

Rovněž v souvislosti s obnovou operátu bude možné odstranit z katastru neaktuální údaje o věcných břemenech, a to postupem stanoveným v ust. § 40 a násl. katastrálního zákona.

Další možnost výmazu „starých“ věcných břemen

Vlastník nemovitosti, na jehož nemovitosti je evidováno věcné břemeno převzaté z předchozí evidence, nemusí spoléhat na revizi[10] nebo na obnovu operátu a sám svým aktivním konáním může učinit kroky k výmazu věcného břemene. Na tuto situaci pamatuje nové ust. § 62 odst. 4 katastrálního zákona. Jestliže věcné břemeno není více než deset let vykonáváno a zároveň údaje o oprávněném z věcného břemene neumožňují dostatečnou identifikaci, může vlastník nemovitosti dosáhnout výmazu na základě ohlášení sepsaného ve formě notářského zápisu o tom, že věcné břemeno zaniklo. Specialitou je, že výmaz věcného břemene se v daném případě neprovede vkladem podle § 11 a násl. katastrálního zákona, ale v protokolu „Z“, tedy bez povinného formuláře a bez poplatku.

Novela katastrálního zákona tuto výjimku zavedla rovněž pro výmaz „starých“ zástavních práv.[11]

Dvě nové poznámky

Od 1. ledna 2021 dochází také k rozšíření katalogu poznámek k nemovitosti, které se do katastru zapisují. Poznámku podle § 23 odst. 2 písm. i) katastrálního zákona, o společném zařízení ve veřejném zájmu, zapíše katastrální úřad na základě žádosti pozemkového úřadu po předání dokončeného společného zařízení ve veřejném zájmu obci nebo jiné osobě podle § 12 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách. Výmaz poznámky se provede na základě návrhu pozemkového úřadu, pokud důvody pro její vyznačení pominuly.

Poznámku podle § 23 odst. 2 písm. j) katastrálního zákona, o zákazu změny druhu nebo způsobu využití pozemku bez souhlasu pozemkového úřadu, zapíše katastrální úřad podle § 12 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemkům, vydaného podle § 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Výmaz poznámky se provede na základě návrhu, pokud důvody pro vyznačení poznámky pominuly.

Závěr

S ohledem na zásadu materiální publicity je žádoucí, aby údaje zapsané v katastru byly aktuální, úplné a správné. Novela zákona o pozemkových úpravách změnou části katastrálního zákona přispěla k tomu, aby nemovitosti mohly být procesně vhodným a uživatelsky přívětivým způsobem „očištěny“ od některých neaktuáln_ích zápisů._

Článek byl publikován v Advokátním deníku.

[1] § 40 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona.

[2] § 11 odst. 12 zákona o pozemkových úpravách.

[3] § 11 odst. 14 zákona o pozemkových úpravách.

[4] § 11 odst. 15 zákona o pozemkových úpravách.

[5] § 12 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách.

[6] Např. stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

[7] Mezi nejčastější nesoulady patří situace, kdy je v terénu postavena budova (nebo přístavba k budově), ale není zapsána v katastru, nebo kdy je v katastru na listu vlastnictví zapsána budova, ale ve skutečnosti již byla odstraněna, nebo kdy neodpovídá druh a způsob využití pozemku zapsaný v katastru skutečnosti.

[8] Údaj je vždy uveden na listu vlastnictví u příslušného práva v části „Listina“, např. Pozemková kniha vložka 2733.

[9] Za dostatečnou identifikaci lze u fyzických osob považovat jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště a rodné číslo nebo datum narození, u právnické osoby pak název a IČO.

[10] Např. protože revize již v daném katastrálním území proběhla a je ukončena, nebo proto, že bude probíhat až za delší časové období a vlastník nemovitosti má zájem na brzkém výmazu neaktuálního údaje.

[11] Viz § 62 odst. 3 poslední věta katastrálního zákona.