Chybí stavební materiál a ceny nejde kvůli válce předvídat. Jak využít klauzuli o vyšší moci?
Válka na Ukrajině citelně dopadá také na české stavebnictví. Silné otřesy na stavebním trhu vyvolávají velké cenové výkyvy materiálu i jeho vážný nedostatek. To může následně ohrozit nejen dokončení rozestavěných projektů, ale také jejich cenu, která se může prudce zvyšovat spolu s prodlužováním samotné stavby.
Pokud taková situace nastane kvůli nepředvídatelným překážkám, jako je tomu i v případě války, je vhodné vzít v úvahu právní nástroje, které vám umožní situaci řešit. Konkrétně lze využít dvě klauzule: klauzuli o vyšší moci nebo klauzuli o podstatné změně okolností.
Kdy využít klauzuli o vyšší moci a kdy klauzuli o podstatné změně okolností?
1. Klauzule o vyšší moci
jsou většinou konkrétně definované ve smlouvě. Stranám umožňuje vyvinit se z odpovědnosti za prodlení s plněním či neplněním smlouvy, pokud v tomto plnění brání nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka. Klauzule může obsahovat i demonstrativní výčet typických situací, které představují překážku vyšší moci, mezi nimiž může být zmíněná např. i válka.
Je však zároveň vždy nutné prokázat, že jsou v konkrétním případě splněny všechny předpoklady definované ve smlouvě, popř. v zákoně, tedy typicky že překážka, kterou strana nemohla předvídat ani jí jakkoli zamezit či překonat, ji skutečně ovlivnila při realizaci konkrétního stavebního projektu (např. při stavbě je ve velké míře využíván materiál dovážený z Ukrajiny).
Pokud by smlouva obdobnou klauzuli neobsahovala, nabízí se řešení podle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku, které však straně, která se vyšší moci dovolává, poskytuje jen částečnou úlevu.
2. Klauzule o podstatné změně okolností
dává stranám právo požadovat přejednání podmínek smlouvy, pokud dojde k podstatné změně okolností a zároveň jsou splněny další předpoklady stanovené smlouvou nebo zákonem. Za podstatnou změnu okolností se zpravidla považuje zcela mimořádná změna vnější povahy, která má zásadní dopad na plnění podle smlouvy, například cenové výkyvy některých surovin vyvolané válkou na Ukrajině.
Tato klauzule tedy může být využitelná třeba pro změnu výše ceny nebo termínů v případě, že jde o stavební materiál a s tím související práce, jejichž dodání je skutečně ovlivněné válkou. Pokud taková klauzule ve smlouvě chybí, je možné se domáhat obnovení jednání o smlouvě podle § 1765 odst. 1 občanského zákoníku, správně nastavená smluvní doložka však situaci řeší komplexněji.
Pro dokazování využijte analýzy trhu
Při využití každého z těchto nástrojů je nutné ve smlouvou nebo zákonem stanovených lhůtách oznámit protistraně vznik konkrétní překážky. V jiném případě hrozí, že klauzuli nebude možné využít. Existenci této překážky musí prokázat ta strana, která se jí dovolává, a to s ohledem na konkrétní okolnosti případu a formulaci ve smlouvě. To může být v současné situaci obtížné, a strany tak při vyjednávání o tom, zda se jedná či nejedná o překážku vyšší moci, případně podstatnou změnu okolností, mohou narážet na důkazní obtíže.
V případě války s Ukrajinou a otázky chybějících stavebních materiálů může být praktické při tomto dokazování využít například analýzu stavu materiálů na trhu, kterou aktuálně připravuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví, popřípadě jiné dostupné analýzy trhu.
Upozorňujeme také, že v situacích, kdy je nutné některou z klauzulí využít, je vhodné jednat rychle, aby nedošlo k uplynutí lhůt stanovených ve smlouvě nebo v zákoně (může se jednat o termín v řádu měsíců). S přípravou právních kroků vám v kanceláři Frank Bold Advokáti rádi pomůžeme.
**
**
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.




