Boj o dítě, aneb dosáhnout svého neznamená vyhrát
Po rozvodu či rozchodu se rodiče nezletilých dětí až příliš často pouští do zuřivé bitvy o děti. Je to však boj, který nelze vyhrát – a naopak vás na jeho konci může čekat jedna z největších proher vašeho života. Pojďme se detailněji podívat, co snaha „vyhrát“ obnáší v praxi.
Klienti se na nás obracejí s nejrůznějšími právními spory a všichni chtějí, zcela logicky, svůj spor vyhrát. Ze stejného důvodu k nám chodí také klienti z oblasti rodinně-právní. Chtějí dosáhnout svého cíle, získat výlučnou péči, střídavou péči, vysoké výživné, nebo naopak platit nízké výživné - hlavně aby vyhráli svůj „spor“. Teoreticky se nejedná o spor, neboť řízení o péči o děti patří mezi tzv. nesporná řízení, často se ale jedná téměř o válku. Mnohdy si však klienti neuvědomují, že když v daném soudním řízení dosáhnou svého, nebude se nikdy jednat o vítězství.
Řízení o péči o dítě je specifické v tom, že všechny strany - jak rodiče, tak soud - by měly při hledání řešení primárně hledět na zájmy nezletilého dítěte. Dítěte, které své zájmy mnohdy ještě ani samo nezná a nedokáže formulovat. Kdo má tedy zájmy tohoto dítěte určit?
Pokud jsou rodiče schopni se na péči o dítě dohodnout, pak jsou to oni, kdo zájmy dítěte prostřednictvím dohody o péči určí. Rozhodnou, kdo a kdy bude dítě vychovávat, kdo a kdy o něj bude pečovat, a v průběhu dospívání dítěte mohou toto své rozhodnutí dohodou měnit a upravovat tak, aby dítěti vyhověli. Dítě tak má sice rodiče, kteří žijí odděleně, ti jsou ale schopni vyhovět jeho potřebám a zájmům. Vztah všech tří osob je výrazně uvolněnější, protože se rodiče dokázali dohodnout a pravidla hry sobě a svému dítěti společně nastavit, a to s okamžitou platností. Tomu, a jedině tomu, se v rodinném právu říká vítězství.
Pokud se rodiče na péči o dítě dohodnout nedokáží, začíná skutečná bitva, která vyvrcholí direktivním nařízením soudu o tom, jak má péče probíhat. O nejlepších zájmech dítěte tedy rozhodne člověk, který dítě vůbec nezná. Celé řízení může trvat i několik let a po dobu jeho průběhu neexistuje žádná pevná úprava péče, nanejvýš předběžné opatření, které však nesmí předjímat výsledek řízení. Panující nejistota a neexistence jakékoli úpravy péče podněcuje další spory mezi rodiči, kterými samozřejmě trpí nejvíce děti.
Po vydání rozsudku však zdaleka není vyhráno, a to ani pro rodiče, který by v řízení dosáhl svého (pokud by se to vůbec někomu podařilo). Nespokojený rodič totiž téměř vždy podá proti rozsudku odvolání, a rozhodnutí o péči tak nenabývá právní moci – situace je tedy pro reálný život v tu chvíli stejná, jako by žádný rozsudek neexistoval. Teprve rozhodnutím odvolacího soudu (za předpokladu, že odvolací soud nevrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení) jsou nastavena určitá pravidla péče o dítě. Mezitím však dítě vyrostlo, tedy došlo ke změně okolností, a nespokojený rodič podává u okresního soudu návrh na změnu péče o dítě. A tak místo toho, aby si rodiče užili drahocenné období dospívání svého dítěte, tráví čas před soudy a vymýšlí, jaké špinavé prádlo na svou bývalou polovičku ještě vytáhnout. A tomu se opravdu nedá říkat vítězství, i kdyby soud rozhodl tak, jak rodič původně navrhoval.
Dohody lze a je důležité dosáhnout, i když situace vypadá beznadějně. Je to jediná šance, jak získat konečné rozhodnutí o péči o dítě okamžitě, bez zdlouhavých soudních řízení, praní špinavého prádla a odvolávání se k vyšším instancím. Naší zkušeností také je, že uzavření alespoň základní dohody je mnohdy schopné uklidnit vztah mezi rodiči a nastolit relativně stabilní prostředí pro výchovu dítěte. Snažíme se přitom klientům vysvětlit, že uzavření dohody je jediný způsob, jak okamžitě nastavit určitá pravidla péče a nežít v nejistotě, s tím, že pokud budou trvat na jiném nastavení péče, lze po nějaké době podat návrh na změnu péče a dohodnutou péči nechat soudně upravit. Často se pak stává, že si rodiče dohodnutý režim ponechají, a byť původně měli zájem o jinou úpravu péče, naučí se vzájemně spolupracovat, dohodnutou péči si dle potřeby upravovat, a návrh na změnu péče už pak ani nepodávají, protože jsou s dohodou nakonec spokojeni.
Pokud se tedy hodláte pustit do boje o děti, je třeba zohlednit i ty aspekty, které nejsou na první pohled vidět. Často se pak ukáže, že i ta nejhorší dohoda je lepší než ten nejlepší rozsudek.
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




