Vláda schválila nominaci Michala Bobka na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie
Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že kandidátem za Českou republiku na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie bude profesor evropského práva na College of Europe v Bruggách a výzkumný pracovník Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu Michal Bobek.
Toho již loni v říjnu do funkce doporučila devítičlenná výběrová komise složená mimo jiné z ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a předsedů nejvyšších soudních instancí České republiky. Stanovisko výběrové komise následně potvrdil rovněž výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.
„Pan doktor Bobek je mimořádným odborníkem v oboru práva Evropské unie s nadprůměrnými předpoklady pracovat v mezinárodním prostředí, kde se střetává evropské právo a různé národní právní systémy. Věřím, že jakožto historicky první kandidát České republiky na funkci generálního advokáta uspěje,“ uvedla k nominaci Michala Bobka ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Kandidaturu Michala Bobka nyní notifikuje ministr zahraničních věcí generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie. Způsobilost kandidátů navržených vládami členských států bude dále posuzovat Výbor podle čl. 255 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poté musí být kandidáti schváleni dohodou všech členských států Evropské unie. Generální advokát za Českou republiku by se měl ujmout funkce od 7. října 2015.
Úkolem generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, v nichž je podle Statutu Soudního dvora vyžadována jeho účast. Generální advokáti jsou jmenováni na šestileté funkční období. Každé tři roky dochází k jejich obměně, přičemž dne 6. října 2015 uplyne funkční období čtyřem generálním advokátům Soudního dvora. Celkový počet generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie se ke stejnému datu navýší z 9 na 11.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
