Vláda schválila nominaci Michala Bobka na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie
Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že kandidátem za Českou republiku na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie bude profesor evropského práva na College of Europe v Bruggách a výzkumný pracovník Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu Michal Bobek.
Toho již loni v říjnu do funkce doporučila devítičlenná výběrová komise složená mimo jiné z ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a předsedů nejvyšších soudních instancí České republiky. Stanovisko výběrové komise následně potvrdil rovněž výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.
„Pan doktor Bobek je mimořádným odborníkem v oboru práva Evropské unie s nadprůměrnými předpoklady pracovat v mezinárodním prostředí, kde se střetává evropské právo a různé národní právní systémy. Věřím, že jakožto historicky první kandidát České republiky na funkci generálního advokáta uspěje,“ uvedla k nominaci Michala Bobka ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Kandidaturu Michala Bobka nyní notifikuje ministr zahraničních věcí generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie. Způsobilost kandidátů navržených vládami členských států bude dále posuzovat Výbor podle čl. 255 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poté musí být kandidáti schváleni dohodou všech členských států Evropské unie. Generální advokát za Českou republiku by se měl ujmout funkce od 7. října 2015.
Úkolem generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie je předkládat veřejně, nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve věcech, v nichž je podle Statutu Soudního dvora vyžadována jeho účast. Generální advokáti jsou jmenováni na šestileté funkční období. Každé tři roky dochází k jejich obměně, přičemž dne 6. října 2015 uplyne funkční období čtyřem generálním advokátům Soudního dvora. Celkový počet generálních advokátů Soudního dvora Evropské unie se ke stejnému datu navýší z 9 na 11.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
