Udržitelnost se firmám vyplatí. Čtěte, jak výhody reportování jasně převažují náklady
Reportování ESG dat šetří náklady firem a zvyšuje jejich konkurenceschopnost, a to i v případě malých a středních podniků. To jsou výsledky nedávných studií v oblasti nefinančního reportingu.
Jde o pádné argumenty pro přijetí navrhované směrnice o reportingu o udržitelnosti (CSRD), kterou aktuálně projednává Evropská unie. Zároveň mohou být tyto údaje rozhodující pro změnu podnikatelského smýšlení. Jasně totiž ukazují, že dobrý reporting je prospěšný nejen pro životní prostředí a firemní image, ale i pro byznys jako takový.
Návrh směrnice o reportingu dat o udržitelnosti (CSRD) přinese zvýšení počtu firem, kterých se reportování v Česku týká z 25 na více než tisíc. Nová legislativa má zásadní význam pro využití obchodních příležitostí, jež pro firmy vyplývají ze strategie udržitelných financí EU a evropského Green Dealu. Studie evropského think tanku CEPS pro Evropskou komisi spolu s hodnocením dopadu směrnice CSRD navíc poskytují důkazy o tom, že zavedení povinného ESG reportingu povede ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ke snížení nákladů firem napříč Evropou. Data CEPS ukazují, že dodatečné náklady na reportování podle nové legislativy činí v prvním roce pouze 0,005 % obratu, přičemž se v následujících letech dále sníží. Zavedení nové směrnice povede k průměrným úsporám ve výši 24 200- 41 700 EUR na podnik ročně, a to díky zjednodušení a harmonizaci požadavků ze strany bank a investorů.
Jednotné reportovací standardy ušetří náklady
CSRD a návazné standardy vyjasní, jaké informace o udržitelnosti potřebují firmy reportovat, a zjednoduší získávání dat od obchodních partnerů i dodavatelů. Nová směrnice zároveň pomůže usměrnit počet dodatečných požadavků na data o udržitelnosti, které přicházejí od čím dál většího množství bank, investorů, ratingových agentur a dalších.
Benefity reportování o udržitelnosti jsou kromě zvýšeného zájmu investorů o zelené investice umocněné také strategií udržitelných financí EU. Jejím cílem je nasměrovat 850 miliard EUR na podporu udržitelných aktivit. Na příchod taxonomie i reportování o udržitelnosti vás připravíme zavedením monitorovacích nástrojů.
Právě exploze poptávky po informacích o ESG představuje pro podniky náklady, které budou nevyhnutelně růst, pokud by nevznikl obecně přijímaný soubor reportovacích standardů. To si uvědomují i samotné firmy. Z veřejné konzultace Evropské komise k CSRD vyplynulo, že 80 procent firem, které dnes připravují reporty, podporuje zavedení jednotných standardů. Zároveň 71 procent z nich podporuje ověřování reportů podle těchto standardů. Další výhodu reportingu o udržitelnosti firmy spatřují v lepším managementu rizik. Dvě třetiny firem v průzkumu CEPS uvedly, že integrace rizik spojených s udržitelností a finančních rizik přináší jejich podnikání benefity.
Přínosy standardů napříč Evropou
Výsledky studií na úrovni EU podporují i individuální výzkumy v různých státech Evropy. Například rumunský výzkum z roku 2019 ukazuje, že kvalitní reporting o udržitelnosti vede k lepšímu obchodnímu růstu.
Pro společná pravidla reportingu se vyjadřují také malé a střední podniky (SMEs). Ze studie German Banking Association vyplývá, že 75 procent dotázaných SMEs by uvítalo zahrnutí do působnosti CSRD. Jde jim o jasný návod, jak reportovat a o to, aby nebyly vynechány z přístupu k zelenému financování.
V České republice zatím není reporting příliš rozvinutý, pod aktuální směrnici o nefinančním reportingu (NFRD) spadá jen asi 25 korporací. Ačkoliv se jejich přístup k reportingu udržitelnosti mírně zlepšuje, stále zaostávají ve vykazování klíčových ESG dat. Dokládá to aktuální analýza ESG reportingu evropských firem, kterou zpracovala Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold.
Výsledky analýzy CEPS ukázaly, že pro firmy je při změně podnikových strategií jedním z nejdůležitějších faktorů právě legislativa. Nová směrnice CSRD a evropské standardy pro reporting, které začnou platit od roku 2023, firmám pomůžou ušetřit administrativní náklady, a představují také klíčové vodítko, jak správně reportovat a dosáhnout na zelené investice.
I banky v Česku už ESG data od klientů vyžadují a plánují benefity pro zelené projekty. „Hledáme cesty, jak do budoucna zelené úvěry zvýhodňovat. Očekáváme, že zelené projekty odpovídající evropské legislativě, budou do budoucna tvořit podstatnou část našeho portfolia,” doplňuje manažer udržitelnost České spořitelny Matúš Púll.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



