Udržitelnost se firmám vyplatí. Čtěte, jak výhody reportování jasně převažují náklady
Reportování ESG dat šetří náklady firem a zvyšuje jejich konkurenceschopnost, a to i v případě malých a středních podniků. To jsou výsledky nedávných studií v oblasti nefinančního reportingu.
Jde o pádné argumenty pro přijetí navrhované směrnice o reportingu o udržitelnosti (CSRD), kterou aktuálně projednává Evropská unie. Zároveň mohou být tyto údaje rozhodující pro změnu podnikatelského smýšlení. Jasně totiž ukazují, že dobrý reporting je prospěšný nejen pro životní prostředí a firemní image, ale i pro byznys jako takový.
Návrh směrnice o reportingu dat o udržitelnosti (CSRD) přinese zvýšení počtu firem, kterých se reportování v Česku týká z 25 na více než tisíc. Nová legislativa má zásadní význam pro využití obchodních příležitostí, jež pro firmy vyplývají ze strategie udržitelných financí EU a evropského Green Dealu. Studie evropského think tanku CEPS pro Evropskou komisi spolu s hodnocením dopadu směrnice CSRD navíc poskytují důkazy o tom, že zavedení povinného ESG reportingu povede ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ke snížení nákladů firem napříč Evropou. Data CEPS ukazují, že dodatečné náklady na reportování podle nové legislativy činí v prvním roce pouze 0,005 % obratu, přičemž se v následujících letech dále sníží. Zavedení nové směrnice povede k průměrným úsporám ve výši 24 200- 41 700 EUR na podnik ročně, a to díky zjednodušení a harmonizaci požadavků ze strany bank a investorů.
Jednotné reportovací standardy ušetří náklady
CSRD a návazné standardy vyjasní, jaké informace o udržitelnosti potřebují firmy reportovat, a zjednoduší získávání dat od obchodních partnerů i dodavatelů. Nová směrnice zároveň pomůže usměrnit počet dodatečných požadavků na data o udržitelnosti, které přicházejí od čím dál většího množství bank, investorů, ratingových agentur a dalších.
Benefity reportování o udržitelnosti jsou kromě zvýšeného zájmu investorů o zelené investice umocněné také strategií udržitelných financí EU. Jejím cílem je nasměrovat 850 miliard EUR na podporu udržitelných aktivit. Na příchod taxonomie i reportování o udržitelnosti vás připravíme zavedením monitorovacích nástrojů.
Právě exploze poptávky po informacích o ESG představuje pro podniky náklady, které budou nevyhnutelně růst, pokud by nevznikl obecně přijímaný soubor reportovacích standardů. To si uvědomují i samotné firmy. Z veřejné konzultace Evropské komise k CSRD vyplynulo, že 80 procent firem, které dnes připravují reporty, podporuje zavedení jednotných standardů. Zároveň 71 procent z nich podporuje ověřování reportů podle těchto standardů. Další výhodu reportingu o udržitelnosti firmy spatřují v lepším managementu rizik. Dvě třetiny firem v průzkumu CEPS uvedly, že integrace rizik spojených s udržitelností a finančních rizik přináší jejich podnikání benefity.
Přínosy standardů napříč Evropou
Výsledky studií na úrovni EU podporují i individuální výzkumy v různých státech Evropy. Například rumunský výzkum z roku 2019 ukazuje, že kvalitní reporting o udržitelnosti vede k lepšímu obchodnímu růstu.
Pro společná pravidla reportingu se vyjadřují také malé a střední podniky (SMEs). Ze studie German Banking Association vyplývá, že 75 procent dotázaných SMEs by uvítalo zahrnutí do působnosti CSRD. Jde jim o jasný návod, jak reportovat a o to, aby nebyly vynechány z přístupu k zelenému financování.
V České republice zatím není reporting příliš rozvinutý, pod aktuální směrnici o nefinančním reportingu (NFRD) spadá jen asi 25 korporací. Ačkoliv se jejich přístup k reportingu udržitelnosti mírně zlepšuje, stále zaostávají ve vykazování klíčových ESG dat. Dokládá to aktuální analýza ESG reportingu evropských firem, kterou zpracovala Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold.
Výsledky analýzy CEPS ukázaly, že pro firmy je při změně podnikových strategií jedním z nejdůležitějších faktorů právě legislativa. Nová směrnice CSRD a evropské standardy pro reporting, které začnou platit od roku 2023, firmám pomůžou ušetřit administrativní náklady, a představují také klíčové vodítko, jak správně reportovat a dosáhnout na zelené investice.
I banky v Česku už ESG data od klientů vyžadují a plánují benefity pro zelené projekty. „Hledáme cesty, jak do budoucna zelené úvěry zvýhodňovat. Očekáváme, že zelené projekty odpovídající evropské legislativě, budou do budoucna tvořit podstatnou část našeho portfolia,” doplňuje manažer udržitelnost České spořitelny Matúš Púll.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




