Soud řeší několik případů mezinárodních únosů dětí ročně. Jak může rozhodnout?
Řešit mezinárodní únosy dětí je vždy složitou situací. Odborníci na rodinné právo z kanceláře Frank Bold Advokáti proto přináší souhrnný pohled na to, jak lze situaci uchopit a jak často k ní dochází.
Mezinárodním únosem dítěte se rozumí neoprávněné přemístění či zadržení dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště, a to bez souhlasu druhého rodiče nebo bez souhlasu soudu. Pokud k němu dojde, může vyvolat poškozený rodič u soudu země, do níž se rodič s dítětem neoprávněně přemístil tzv. návratové řízení. Při něm soud posuzuje, zda nařídí navrácení dítěte do státu jeho obvyklého pobytu.
Za rok soud řeší několik mezinárodních únosů
V České republice ve věcech návratových řízení rozhoduje výlučně Městský soud v Brně a v odvolacím stupni Krajský soud v Brně. Návratových řízení se v České republice nevede mnoho, Krajský soud v Brně ročně rozhodne pouze o jednotkách odvolání ve věci samé. Například od 1. 1. 2019 do 1. 4. 2020 Krajský soud v Brně vydal v této věci osm rozhodnutí. Z toho v pěti případech bylo v předchozím řízení rozhodnuto o povinnosti navrátit dítě do země původu a pouze ve třech byl návrh na navrácení dítěte zamítnut. Na základě podaného odvolání pak Krajský soud změnil jedenkrát předchozí rozhodnutí tak, že návrh na navrácení dítěte zamítl, pětkrát rozhodnutí Městského soudu v Brně potvrdil a dvakrát bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí odvolání.
Pokud soud v návratovém řízení rozhodne o navrácení dítěte do země, ze které bylo přemístěno, mnohdy zároveň stanoví rodiči, který o návrat žádá, povinnost splnit tzv. záruky. Tyto záruky mají být splněny pro případ, že se rozhodne s dítětem navrátit také rodič, který dítě neoprávněně ze země přemístil, mají mu ulehčit návrat do země a zajistit bezpečí. Takovými zárukami jsou nejčastěji:
- povinnost zajistit bydlení druhému rodiči a dítěti,
- povinnost hradit výživné na dítě, nebo
- povinnost neodejmout dítě z péče navracejícího se rodiče.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
