Andreas Føllesdal: Snižuje doktrína margin of appreciation demokratický deficit ESLP?
Ve středu 28. května se v kavárně U Chlupatýho ducha odehrál kavárenský seminář Common Law Society, jehož hostem byl Andreas Føllesdal, světově uznávaný profesor politické filozofie na Právnické fakultě Univerzity v Oslu.
V rámci semináře, kterého se zúčastnilo několik studentů i odborníků zabývajících se problematikou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), představil Andreas Føllesdal svůj základní argument, který říká, že doktrína margin of appreciation snižuje demokratický deficit ESLP. Následovala diskuse, během níž byly debatovány širší aspekty rozhodování ESLP.
Doktrína margin of appreciation (ve francouzštině marge d’appréciation) je vnímána jako určitá míra respektu, kterou ESLP prokazuje vůči vnitrostátním orgánům, jejichž opatření naplňují všechny požadavky Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Tato doktrína slouží k nalezení rovnováhy mezi uvážením, které mají vnitrostátní orgány při omezování práv vyplývajících z EÚLP a rozsahem kontrolní činnosti ESLP.
„Při posuzování případného porušení EÚLP je třeba vyvažovat mezi ochranou lidských práv na straně jedné a respektováním fungujících demokracií v jednotlivých členských státech na straně druhé,“ uvedl profesor Føllesdal, který zároveň představil pětistupňový test, který ESLP v takovém případě používá:
- Je cíl vnitrostátního aktu legitimní?
- Jak důležité je právo, které je vnitrostátním aktem omezeno?
- Jak závažný je zásah do tohoto práva?
- Je takový zásah nezbytný? Existují nějaké alternativní možnosti?
- Jsou důvody pro omezení práva relevantní a dostatečné?
„V okamžiku, kdy ESLP zasahuje do demokracií jednotlivých států tím, že říká, že vnitrostátní orgány udělaly něco špatně, nedochází k prohlubování demokratického deficitu,“ řekl profesor Føllesdal, který uvedl, že opak je pravdou. „ESLP v takovém případě nezasahuje do fungujících demokracií, jelikož tyto demokracie zjevně nefungují správně, pokud musí ESLP zasáhnout.“ Jako druhý stěžejní argument pro tvé tvrzení uvedl profesor Føllesdal, že doktrína margin of appreciation ve skutečnosti „podporuje demokratické rozhodování tím, že vyžaduje po státu, aby vysvětlil důvody svých aktů či důvody nepoužití jiných alternativních řešení.“

Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



