Andreas Føllesdal: Snižuje doktrína margin of appreciation demokratický deficit ESLP?
Ve středu 28. května se v kavárně U Chlupatýho ducha odehrál kavárenský seminář Common Law Society, jehož hostem byl Andreas Føllesdal, světově uznávaný profesor politické filozofie na Právnické fakultě Univerzity v Oslu.
V rámci semináře, kterého se zúčastnilo několik studentů i odborníků zabývajících se problematikou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), představil Andreas Føllesdal svůj základní argument, který říká, že doktrína margin of appreciation snižuje demokratický deficit ESLP. Následovala diskuse, během níž byly debatovány širší aspekty rozhodování ESLP.
Doktrína margin of appreciation (ve francouzštině marge d’appréciation) je vnímána jako určitá míra respektu, kterou ESLP prokazuje vůči vnitrostátním orgánům, jejichž opatření naplňují všechny požadavky Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Tato doktrína slouží k nalezení rovnováhy mezi uvážením, které mají vnitrostátní orgány při omezování práv vyplývajících z EÚLP a rozsahem kontrolní činnosti ESLP.
„Při posuzování případného porušení EÚLP je třeba vyvažovat mezi ochranou lidských práv na straně jedné a respektováním fungujících demokracií v jednotlivých členských státech na straně druhé,“ uvedl profesor Føllesdal, který zároveň představil pětistupňový test, který ESLP v takovém případě používá:
- Je cíl vnitrostátního aktu legitimní?
- Jak důležité je právo, které je vnitrostátním aktem omezeno?
- Jak závažný je zásah do tohoto práva?
- Je takový zásah nezbytný? Existují nějaké alternativní možnosti?
- Jsou důvody pro omezení práva relevantní a dostatečné?
„V okamžiku, kdy ESLP zasahuje do demokracií jednotlivých států tím, že říká, že vnitrostátní orgány udělaly něco špatně, nedochází k prohlubování demokratického deficitu,“ řekl profesor Føllesdal, který uvedl, že opak je pravdou. „ESLP v takovém případě nezasahuje do fungujících demokracií, jelikož tyto demokracie zjevně nefungují správně, pokud musí ESLP zasáhnout.“ Jako druhý stěžejní argument pro tvé tvrzení uvedl profesor Føllesdal, že doktrína margin of appreciation ve skutečnosti „podporuje demokratické rozhodování tím, že vyžaduje po státu, aby vysvětlil důvody svých aktů či důvody nepoužití jiných alternativních řešení.“
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



