Počátek společného boje za funkční evropské dědické osvědčení
Blýská se snad na lepší spolupráci se správními úřady a můžeme čekat i kýžené výsledky této spolupráce v oblasti Evropského dědického osvědčení? Alespoň to si pojďme do nového roku popřát.
Problémy s uplatněním Evropského dědického osvědčení (dále jen “EDO”), na které upozornil ve svých článcích náš kolega Dr. iur. Stephan Heidenhain, zdaleka netrápí jen fyzické osoby, nýbrž komplikuje práci i správním úřadům, zejména pak katastrálním úřadům.
K eskalaci problémů dochází nyní v souvislosti s tím, že vyhotovení EDO nekoresponduje s evropskými a národními předpisy a zároveň kvůli nekompromisním stanoviskům některých soudů členských států (příkladně stanovisko Amtsgericht Arnstadt, jednatelství Ilmenau, SRN). Potencionální možnost řešení situace kolem nefunkčního EDO byla ztracena, když tento soud odmítl vydat opravné dědické osvědčení bez dalšího. Jedinou a poslední alternativou dědiců tak zůstává žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle části V. o.s.ř.
Situace, kdy je správní orgán v pozici žalovaného není zcela neběžnou. Bizarní, v této situaci však spásnou, je ovšem skutečnost, že katastrální úřady zahájený spor akceptují zcela dobrovolně. Mají totiž se žalobci stejný cíl, který si plně uvědomují, a sice domoci se cestou využití všech opravných prostředků vedoucích až k soudnímu řízení, k přesvědčení soudu, aby podal předběžou otázku k Soudnímu dvoru EU, a problém evropských rozměrů našel právě na evropské úrovni své řešení.
Ačkoli nám zatím EDO v intencích výše uvedeného žádnou radost neudělalo, považujeme nyní za velký úspěch už jenom vzájemnou spolupráci Úřadu zeměměřičského a katastrálního, který s ochotou hodlá postupovat v soudních řízeních společně za účelem podání a zodpovězení předběžných otázek, a je tak umožněno soustředit se plně na boj s nefunkčním EDO namísto žabomyších válek mezi advokáty a katastrálními úřady.
Přejme si proto do nového roku, aby započatá spolupráce, jejímž výsledkem má být přinejmenším očekáváné stanovisko Úřadu zeměměřičského a katastrálního na podporu řešení situace ve prospěch dědiců v postavení obětí nefunkční právní úpravy, pokračovala i v příštím roce, rozvíjela se, a zejména, aby přinesla kýžené výsledky.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




